vášen s mafianem

jedeme na výlet

koukala jsem na zavřené dveře kterými před malou chvilkou odešel Deky a po chvíli slyšela i motor auta.

po pár minutách sezení na zemi jsem vstala a šla nahoru do pokoje a začala balit pár svých věcí ke mně nahoru vyběhli všichni kluci a koukali na mne jak na svatý obrázek a pak Wiliem řekl "co to děláš neblbni" řekl to s takovým strachem až jsem se musela usmát "jedeme na výlet kluci" "co?" řekli zborově a já se začala smát "no pokud vím tak vy budete stoprocentně vědět kde mají Salvatorové nějakou chatu" koukli se na sebe a pak Kristofer přikývl "tak jedem na chatu" řekla jsem a kluci jen poslušně odešli když jsem si dobalila šla jsem dolu kluci tam už stáli se všema svýma kuframa a Andy vyběhl schody a vzal i ten můj .

Nasedli jsme do auta a Kristofer řídil.

ja jsem v autě na pár hodin usla.

jakmile jsem se konečně probrala byla jsem v autě sama a byli jsme už u chaty ale kluky jsem nikde neviděla. Když jsem je konečně zahlídla málem mně trefila mrtvice. Tahali nějaké tři mrtvoly. Vylítla jsem z auta a koukala na ně jakmile si mě všimli zastavili svou činnost a Wiliem běžel ke mně ja jsem začala prudce couvat ale do něčeho narazila tak jsem se otočila a byl to obrovsky chlap kterému v očích šli vidět dábelské ohně a jiskra výtěztví ale něž stačil cokoli udělat přistála mu kulka mezi oči a veškerá krev vystřikla na mně ale než jsem stačila zakřičet někdo mně chytil za pusu aby mne umlčel a pak jsem slyšela Wiliemuv jemný hlas "klid to bude dobrý odtáhl mne do auta a posadil dovnitř pak vytáhl telefon a někomu zavolal "odhalili nás........ ano pane...... omlouvám se pane" "to je Mik?" zeptala jsem se a on jen přikývl a já mu rychle sebrala telefon od ucha "Miku kluci za to nemůžou já je překecala aby jsme jely" "zlatičko byl to hodně špatný nápad kluci mají těd jasné instrukce tě odvízt na to nejbezpečnější místo ve státech a pokud to bude nutné tak i mimo státy "Miku nejvíc v bezpečí bych byla se svými brášky a s Derekem" "to si jen myslíš zla......" "ne nemyslim ja to vím" přerušila jsem ho a při tom zakřičela dost možná hlasitěji než jsem chtěla " chci spátky svojí rodinu prosím" zažadonila jsem a myslela že se znovu rozpláču " promin " řekl a típl to .

telefon mi spadl do klína ale tentokrát ani slza nespadla vylezla jsem z auta a najednou ze mně byla jiná žena člověk kterému jsem důvěřovala mi bez jakéhokoli slova vzal rodinu a tim i srdce já se už nedám.

hlavu vzhůru princezno ad jsi silnější.

"odklidte je pak vyrážíme někam daleko co nejdál a žádné hlášení nikomu ze Salvatoru jasné ?!" "ano"  řekli jako banda vojáku a ja znovu nasedla do auta.

Už žádná lítost ne!

už jsem jen čekala v autě než příjdou a pojedeme někam do hajzlu.

nuttyXverri