creepypasty

LIGHTNING

Taky máte rádi bouřky?Zrovna jsme se přestěhovali do malého ranče na předměstí. Pohádkové sousedství - tiché, přátelští sousedé, plaňkové ploty, celých devět yardů. Postačí, když zmíním, že tohle byl pro mě, momentálně osamělého otce a mého tříletého syna, nový začátek. Bylo na čase. Chtěli jsme utéct stresu a dramatu z minulého roku.Bouřku jsem si vyložil jako metaforu pro tento nový začátek: poslední kusy hlíny, špíny a nečistot se smyjí vydatným deštěm.Můj syn bouřky ale miloval i bez toho, aby si je vykládal jako metaforu. Dokonce, i když nám to vyhodilo pojistky. Byla to jeho první velká bouřka, kterou kdy viděl.Blesky osvětlovaly holé zdi a nerozbalené krabice v našem novém domově, vykreslovaly děsivé, táhlé stíny, a při každém zahřmění můj syn s zapištěním nadskočil. Trvalo to dlouho, než jsem ho donutil zalézt do postele a sát.Dalšího rána jsem ho našel v posteli s úsměvem na tváři.,, Sledoval jsem blesky přes okno!" řekl pyšně.O pár dnů později mi řekl to samé.,, Jsi hlupáček," řekl jsem. ,, Včera přece žádná bouřka nebyla, jenom se ti to zdálo!",, Oh.." vypadal trochu zklamaně. Jen jsem ho pohladil ve vlasech a řekl mu, ať si počká, že bude další bouřka.Najednou to začalo být až neobvykle normální záležitost. Říkal mi, že sledoval blesky alespoň dvakrát za týden, a to přesto, že žádná bouřka nebyla. Pravděpodobně je to jen vzpomínka na první bouřku, co se neustále opakuje, říkal jsem si.Je lehké se nesnášet, když se na to podívám zpětně.Všichni mě uklidňovali, že nebylo nic, co jsem mohl udělat, nemohl jsem to vědět. Ale já mám být ochránce mého dítěte, slova útěchy tu byla k ničemu. Byla to stejná rutina každé ráno: udělal jsem si kafe, nalil mléko do cereálií, otevřel jsem si noviny a přečetl si o dalším usvědčeném a uvězněném pedofilovi. Bylo to vždycky na první straně.Tenhle chlap si vždycky našel nějakou oběť (často malého chlapečka), přiblížil se k jeho domu a přes okno si dělal jeho fotografie fotoaparátem s bleskem. Někdy se dostal dál.Stáhl se mi žaludek, když mi to všechno docvaklo.Všechno to bylo jen přikrášlené dětskou fantazií. Ale popravdě, byla to ta nejděsivější věc, co jsem kdy slyšel.Po týdnu, kdy byl pedofil zatčen, přišel za mnou můj syn v pyžamu.,, Hádej co?" zeptal se.,, Co?",, Už v mém okně nejsou žádné blesky!"Usmál jsem se. ,, Oh, to je super! Konečně to zmizelo, co?",, Ne! Teď jsou v mé skříni!"Ale já už viděl všechny fotky na policii...

creepypasta z blogu: welcometonightmare.blog.cz