creepypasty budou nejčastěji z blogu welcometonightmare.blog.cz
Každý den budu vydávat 2 části a v pondělí 6 částí i za víkendy kdy zřejmě nebudu moct nic vydat
Všichni známe to, jak si mezi sebou děti povídají a roznáší různé historky. Tímto způsobem vznikly různé dětské hry typu Krvavé koleno, hra na honěnou, Zlatá brána nebo Podlaha je horká láva.Díky této takzvané "Dětské historii" se zrodily i známé "příšery pod postelí".V angličtině pro tu nejznámější mají i jméno - The Boogey Man.
Všechno to začalo křikem mého tříletého syna uprostřed noci. Když jsem ho přišel zkontrolovat, byl hysterický. Po jeho buclatých tvářích stékaly horké slzy z pláče nad tím, jak ho Boogeyman vyděsil. Nechal jsem ho spát se mnou a manželkou v ložnici v domnění, že to byl jen zlý sen.Další večer žadonil o to, aby mohl spát s námi, protože se bál zůstat sám v pokoji. Snažil jsem se ho přesvědčit, že Boogeyman je jen výplod jeho fantazie, ale neposlouchal mě. Tu noc mě podruhé probudil svým křikem. Vtrhl jsem do jeho pokoje a našel jsem ho, jak brečí pod peřinou.Třetí noc jsem se rozhodl umístit do jeho pokoje kameru, abych mu poté ukázal, že žádné monstrum neexistuje. Tentokrát už nebylo slyšet žádné křičení ani pláč.Ráno jsem se cítil svěží, protože jsem se konečně po třech dnech dobře vyspal. Nicméně, můj syn vypadal ráno unavený. Nevypadal, že by byl zase tak moc plný života, jako je vždycky. Když ho manželka odvedla do školky, rozhodl jsem se prozkoumat pásky a podívat se, jak spal. Nikdy nezapomenu na to, co jsem spatřil.Okolo druhé hodiny po půlnoci, když můj syn spal, se jemně otevřely dveře od skříně. Z temnot se vyplazila bledá, nahá a žilnatá postava s dlouhými chomáči bílých vlasů a nepřístupnýma, černýma očima. Její tělo bylo křehké a kostnaté, jako u člověka, který přežil holokaust.Když se otočila, bylo vidět, že její páteř byla naprosto jasně vidět přes její bledou tenkou kůži, byla shrbená jako dinosaurus s ostny na zádech. Ta stvůra se připlížila k posteli mého syna a svýma nepřirozeně dlouhýma rukama mu zacpala pusu. Snažil se křičet, ale nemohl.Palec jedné z jejích rukou mu snadno projel hlavou, aby zastavil jeho vzlykot. Ta stvůra ho popadla do náruče a odnesla ho do temného šatníku. Po hodině se vrátila zpět s něčím, co vypadalo jako svíjející se červ o velikosti pytle, a uložila ho na místo mého syna. Poté se zase vrátila do šatníku.Po další dvě hodiny jsem sledoval jak se svíjí a mutuje do velikosti a podoby mého chlapečka. Když byla transformace u konce, vstalo to z postele, vzalo si to na sebe pyžamo mého syna a zase se to vrátilo do postele, aby to čekalo na náš příchod. Nevím, co byla ta věc, co jsem nechal odejít s mojí manželkou dnes ráno do školky, ale něco vím jistě.Můj syn to nebyl.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
