6. part

669 28 3
                                    

Celou hodinu a půl jsme seděli potichu, ani jeden jsme nepromluvili. Profesorka za námi přišla, že už jsme propuštění. Harry vyletěl ze třídy, jako blesk. Já jsem si sebrala batoh a šla ke skříňce a vyndala si z ní svoje věci. Po chodbách chodili ještě studenti, ale nebylo jich hodně, jako ráno. Prošla jsem hlavními dveřmi školy a usadila se na schodech, před školou. Jako vždycky jsem tam čekala na kluky. Kluci přišli za necelých deset minut a my mohli jet domů. Těšila jsem se domů, dám si sprchu a zalehnu do postele. Z rozmýšlení, co budu dělat doma, mě vyrušil Jack.

,,Ab, nezapomeň, že jdeme dneska na tu párty.‘‘ podíval se na mě a věnoval mi usměv. Pane bože! Ta párty. Zapomněla jsem na ní, no takže moje dnešní plány se ruší. Nevím, jestli je dobrý nápad, tam jít po tom co se dneska stalo, ale musím se nějak odreagovat.

,,Nebojte. V kolik pro mě přijedete?‘‘ zeptala jsem se kluků.

,,V sedm, před barákem.‘‘ odpověděl Mark. Kývla jsem a dál se s nimi nebavila. Přemýšlela jsem co si vzít na sebe. Mark mě vysadil před mým barákem. Rozloučila jsem se s klukama a ti mi ještě jednou řekli, v kolik mám být před domem. Oni jsou fakt paka, myslí si, že si nezapamatuju, v kolik pro mě mají přijet.

Otevřela jsem dveře a jako vždycky mě přivítal Olly. Odhodila jsem tašku do předsíně, popadla vodítko a vyšla s Ollym z domu. Dneska jsem měla moc náladu, takže jsem se vykašlala na běhání. Obešla jsem s Ollym dva bloky a zpátky domů. Dala jsem mu čistou vodu, nějakou dobrůtku a šla do svého pokoje. Jako obvykle nikdo zatím nebyl doma, takže jsem měla čas pro sebe. Mám ještě dvě hodiny čas a pak hoďku na připravování. Takže jsem si zalezla do postele s notebookem a zapnula film.

Film zrovna skončil a já se mohla jít připravovat. Zalezla jsem do koupelny a pustila na sebe horkou vodu. Osprchovala jsem se a umyla si i hlavu. Zabalené v ručníku jsem vylezla a usušila si vlasy. Přešla jsem do pokoje a vyndala si ze skříně svoje černé spodní prádlo. Na postel jsem si vyndala bílou blůzku a jeanové kraťasy. Vlasy jsem si vyfénovala a nechala je rozpuštěné. Na obličej jsem nanesla malinko pudru a namalovala si řasy řasenkou. V koupelně jsem byla už hotová, takže jsem se mohla přesunout do pokoje. Oblékla jsem si svoje připravené oblečení a doplnila ho zlatým náhrdelníkem a prstýnky. Za patnáct minut by tu kluci měli už být, takže jsem popadla ještě kabelku a naházela do ní potřebné věci. Sešla jsem schody a všimla si, že na kuchyňské lince je přeložený papírek s mým jménem.

,,Zlatíčko, jeli jsme na firemní večírek. Užij si párty. Máme tě rádi, mamka a taťka.‘‘ stálo tam. Samozřejmě, že věděla, že jdu na párty. Ještě cestou domů ze školy, jsem jí to psala. Vyndala jsem si z ledničky juice a nalila si ho do skleničky. Vypila jsem půlku a šla se do předsíně obout. Obula jsem si conversky a na sebe ještě hodila koženou bundu, večer je ještě pořád zima. Zamknula jsem barák a už viděla, jak Markovo auto přijíždí, před můj barák. Popoběhla jsem a nastoupila do auta.

,,Ahooj.‘‘ pozdravila jsem kluky.

,,Ahoj Ab, páni! Tobě to sluší.‘‘ řekl Jack. Věnoval mi úsměv a já mu ho oplatila.

,,Ale noták! Nechci jí na pokoji, Jacku!‘‘ rozčiloval se za volante Mark. Jen jsem se nad tím zasmála a dál je neposlouchala, koukala jsem se z okna. Přemýšlela jsem, jaká asi bude ta párty. Cesta trvala docela krátko. Zastavili jsme pár bloků od školy, před velikým barákem. S klukama jsme vystoupili, už to tady pěkně žilo. Nějací opilí se už váleli, před barákem. Páni! Vešli jsme dovnitř a nějací kluci mi dali do ruky červený kelímek s nějakým nápojem. Myslím, že to bylo pivo, ale radši jsem to odložila, kdo ví, jestli je to opravdu pivo. Ocitla jsem se ve velké místnosti, tipovala jsem to na obývák. Byl tady veliký gauč, křesla, televize a také krb. Rozhlížela jsem se, jak to tady vypadá, než se přede mě postavil nějaký kluk.

,,Vy jste přišli! A přivedli jste i Abby! Paráda!‘‘ myslím, že to byl Thomas. S klukama si plácli a ke mně napřáhl ruku. Myslím, že byl už docela opilý, protože mi políbil hřbet ruky. Musela jsem se nad tímto gestem usmát, bylo to roztomilé.

,,No tak, já dojdu pro nějaké pití. Jacku pomůžeš mi?‘‘ otočil se Mark na Jacka. Ten kývl a už byli oba pryč. Lucas zaujal místo na volné sedačce a já si k němu přisedla. Během chvíli si k nám přisedli i kluci a podali mi pití. Mark mi vzal ochucenou vodku, nechutnalo to vůbec špatně. Lucas s Jackem se někam vypařili a Mark, hrál s ostatními flašku, takže jsem zůstala sama sedět na pohovce. Popíjení a pozorování mě už přestalo bavit, takže jsem se rozhodla, že se půjdu kouknout do kuchyně. Přece mám už kelímek skoro vypitý. Nikdy jsem alkohol nepila, nebo aspoň jen na nějaké příležitosti, ale vždycky málo. Dneska jsem měla hroznou chuť se opít. Nevím proč, ale přišlo mi to jako dobrý nápad. Na kuchyňské lince byli flašky všeho druhu. Popadla jsem melounovou vodku a nalila si jí do kelímku. Celý obsah kelímku jsem do sebe hodila a zašklebila se nad spalující chutí v mém krku. Uslyšela jsem se vedle mě někdo uchechtl. Otočila jsem hlavu na stranu a spatřila čistě zelené oči. Na jeho tváři byl veliký usměv, který mu zviditelňoval jeho dolíčky. S dolíčky mu to hrozně slušelo. Abby! Na co to myslíš?! Odvrátila jsem pohled, vzala flašku do ruky a znovu si nalila do kelímku. S kelímkem v ruce jsem se otočila a pomalu odcházela z kuchyně, od něj. Došla jsem do obýváku, ale bylo tu moc plno a taky jsem cítila na zádech, jak jde za mnou. Takže jsem to vzala na zahradu. Válelo se tu několik opilých lidí, ale nevšímala jsem si jich. Jediné, co jsem teď chtěla, bylo, abych se dostala na konec zahrady, kde jsem uviděla houpačku. To bylo za prvé a za druhé bylo, aby mě nesledoval. Nechtěla jsem ho po dnešku ani vidět. Usadila jsem se na houpačku a zadívala se na nebe. Úplně jsem vypnula a zadívala se, jak ty hvězdy svítí. Nic mě nedokázalo víc uklidnit, jak noční nebe s hvězdami. Vypnula jsem úplně, že jsem ani nezaregistrovala, že si ke mně někdo přisedl. Věděla jsem to, že je to on. Už podle jeho vůně. Tak krásně voněl, že se za těch posledních dní stala jako droga. Pane bože, Abby! Na co to zase myslíš! Jsi na něj přece naštvaná, tak buď. Otočila jsem na něj hlavu a podívala se na něj. Naše oči se střetli, opět. Pozoroval mě, i když by mi to mělo být nepříjemné, tak nebylo. Nevím proč, ale bylo mi to jedno. Chvíli jsem pozorovala jeho zelené oči, ale pak jsem odvrátila pohled a podívala se na svůj plný kelímek.

,,Co tu chceš, Harry?‘‘ zeptala jsem se ho a stále upírala pohled na kelímek. Nic neřekl. Mlčel. Nevydržela jsem to, musela jsem odsud pryč. Zvedla jsem se z houpačky a odešla najít kluky, že už chci jet domů. Než jsem zmizela v domě, ohlédla jsem se a viděla, že Harry se ani nepohnul. Zakroutila jsem hlavou a vešla dovnitř. Marka jsem našla v obýváku na zemi, bez trička. Popošla jsem k němu a všimla si, že už je docela opilý. Klekla jsem si k němu a zašeptala jsem mu.

,,Marku, já už chci jet domů.‘‘

,,Abby, ale zrovna teď to začíná být nejlepší!‘‘ zakřičel Mark na celý obývák a všichni přikyvovali. Jen jsem zakroutila hlavou a vstala.

,,Marku, jdu. Zítra zavolej. Ahoj.‘‘ rozloučila jsem se a odešla k hlavním dveřím. Všimla jsem si ještě Jacka a Lucase, jak se baví s nějakými holkami. Sešla jsem přední dva schody a oblékla si bundu, protože byla fakt zima. Ano, byl začátek března, ale bylo to pořád znát, že ještě nezačalo pořádně jaro. Vydala jsem se tedy směrem domů. Bála jsem se, ale přece to nebylo, tak daleko, abych nedošla domů. V půli cesty jsem za sebou zaslechla prasknutí větviček. Otočila jsem se, ale nikdo tam nebyl. Teď už jsem se fakt hrozně bála. Zrychlila jsem krok, abych byla nejrychleji doma, v bezpečí.

Říkala jsem si ještě jeden blok a jsem doma, ale zase jsem něco zaslechla. Teď už to bylo blíž, taktéž hlasitější. Vystrašená jsem se otočila a spatřila…

No takže nový díl je na světě :D Chtěla jsem ho přidat už včera, ale jaksi nebyl čas :/ Doufám, že se nezlobíte :D No ale co říkáte na nový díl? Koho si myslíte, že spatřila? :O Pište názory :D zajímá mě to :D

Děkuju moc za hvězdičky a komentáře, vážně mě to moc těší a hrozně to pro mě znamená ♥

Terez.

Dangerous Angel - Czech StoryKde žijí příběhy. Začni objevovat