Bad Boy [Z.M.]

06|| Party

"Tyhle šaty ne." Zhnusila jsem se nad tím, jaké šaty mi právě Kate ukazovala. Myslím, že jestli mě tu ještě chvíli bude mučit svým hrozným stylem oblékání, na místě umřu nudou. "Kate," zabručela jsem. "Už mě tu držíš hodiny, a ty víš, že jsem proti týrání."

Vyčerpaně jsem se rozvalila na posteli a přemýšlela nad Zaynem. Možná, že na tu párty nakonec pozve Kate a tím úplně zkazí náš plán o holčičím večeru.
"Pfff, já nemám špatnej vkus. Jen nejsem z tak velkýho města, kde se musíš slušně obléct i když jdeš do sámošky." Zasmála se a vyvalila se vedle mě.

Obě jsme potřebovali pauzu, protože já už před očima začínám mít mžitky. Co když Zayn opravdu pozve Kate a já si budu muset jít někoho s kým tam půjdu. Ne, že bych neměla nikoho, kdo by se mnou chtěl jít, ale já si to chtěla užít s Kate.

"S kým tam vlastně půjdeš?" Kate navázala otázkou stejným směrem, kam se ubýhaly i moje myšlenky a mně jen na okamžik napadlo, jestli neumí číst myšlenky. Jak říkám, z těch hnusných šatů už mi hrabe. Zahnala jsem dětinskou představu a rychle začala vymýšlet, s kým bych tam mohla jít.

"Hmm," Zamyslela jsem se. Mohla jsem říct, že půjdu s ní, ale nebudu riskovat to, že mně odmítne s tím, že jde se Zaynem. "Myslela jsem že bych mohla vzít Denise. Však víš toho kluka co jsme potkali u parku." V duchu jsem se usmála nad tím, jak to ten kluk vzal vážně.

"Ou, dobře. Já bych se teda mohla zeptat Teda, řekl, že mám zavolat až se budu někam chystat." Málem mi zaskočily vlastní sliny. Ona chce pozvat Teda místo toho, aby řekla Zaynovi?

"A co Zayn?"

"No když jsem viděla jak jste se u nás objevili dohromady, došlo mi, co se tady děje. Teda docházelo mi to, dokud se neobjevil Denis. Vážně jsem si myslela, že se Zaynem něco máš, ale to je naprostá hloupost. Vím jak se k němu nerada přibližuješ."

"No to jo, teda." Souhlasila jsem s Kate a snažila se zůstat klidná. Vím, že je to hloupost, ale když jsem slyšela, že Kate nechce jít se Zaynem, ale s Todem, srdce mi poskočilo radostí. Sama nevím čím to je.

Konverzace, jež jsme vedli nepřetržitě tak dvě hodiny skončila a po místnosti se rozhostilo ticho. Mé myšlenky se ubíraly směrem k Zaynovi, i když jsem tomu vermomocí chtěla zabránit. Pořád jsem přemýšlela nad tím, proč Kate vlastně nechce toho Zayna pozvat.

"Proč teda nechceš jít se Zaynem?" Zeptala jsem se znovu a doufala, že už mi odpoví normálně a já to z ní nebudu muset tahat, třeba i násilím.

"Ehm, myslela jsem, že se ti líbí." I když jsem nechtěla, vyprskla jsem smíchy. Opravdu mi to nepřišlo vtipné, protože jsem si možná uvědomovala, že má Kate pravdu. Na jednu stranu, zayn je debil, ale když se nechová jako totální vůl, je celkme fajn.

"Prosimtě nebuď směšná." Zašklebila jsem se na ní a snažila se potlačit zvláštní šimrání v žaludku. "No asi už půjdu, přeci jen, pořád nejsem připravená a Troyova párty začíná už za hodinu." Pomalu jsem se zvedla z postele.

"Tak za hodinu tě naberu, ahoj."

Seběhla jsem schody, a když jsem opustila Katein dům, přepadl mě pocit, který jsem ani neuměla popsat. Nechtěla jsem si připustit, že mě Zayn nějakým zvráceným způsobem přitahuje a chtěla jsem to někomu říct, ale zároveň nechtěla.

Věděla sem, že jediná osoba, která by se mi za to nevysmála je Kate. Jenže Zayn mě požádalo pomoc, proože chce Kate sbalit, a kdyby se tohle dozvěděla, nic by s ním neměla. Bylo toho na mě moc, hlavně ten vymyšlený přítel.