Bad Boy [Z.M.]

03|| Shopping

„Prostě si myslím, že Kate nemá ráda tenhle typ oblečení. Viděl jsi snad, jak se oblíká, no ne?" Nasupěně jsem se podívala na Zayna a opět se mu pokusila vytrhnout to ošklivé tričko z ruky.

„Nemusím na sobě přeci měnit úplně všechno." Vykřikl a jedním škubnutím si tričko hodil zpět na hromadu. Protočila jsem nad ním oči a hupsla do křesla. Dneska jsem toho měla už dost.

„Fajn, můžeš si to nechat, ale teď půjdeme nakupovat a já ti všechno oblečení vyberu. A to bez odmlouvání." Andělsky jsem se usmála, protože nakupování byla jedna z mých nejoblíbenějších činností.

„Hm, zamyslím se nad tím." Zayn si dal ruku k bradě a dělal, že nad tím vážně přemýšlí. Po chvilce vztyčil jeden prst a udělal vtipný obličej. Jenže je to ‚bad-boy' Zayn, takže je to vtipné jen z poloviny. „Takže nechci nic růžového, zeleného, třpytivého, lesklého – teda kromě kůže, pruhovaného a puntíkovaného." Na prstech si začal přepočítávat vše, co vyjmenoval, a když mi nacpal 6 prstů přímo před obličej, odstrčila jsem ho o dva metry dozadu.

„Fajn, ale já mám taky nějakou podmínku." Stoupla jsem si a urovnala si svou sukni. „Vlastně rovnou dvě. Za prvé, koupíš mi jedno velký kafe a za druhé," popadla jsem z nočního stolku klíče od auta a zamávala jimi před Zaynovým obličejem, „řídím."

*

„Ježiši Perrie zpomal!" Vykřikl vyděšený Zayn, když jsem dnes teprve po třetí překročila povolenou rychlost. Na jeho přání jsem trochu ubrala na plynu a snažila se udržet si tempo.

„Prosimtě neboj se, támhle už je nákupák." Protočila jsem nad ním oči a zabočila do prava. Najela jsem na jedno volné místo, které bylo blízko hlavního vchodu. Než jsem tam však stačila zajet, prosvištěla okolo mě černá dodávka.

"Ty vole, to bylo moje místo!" Zakřičela jsem z okna a zběsile začala troubit. Zayn mi položil ruku, kterou jsem pevně tiskla řadící páku. Kate by se z toho možná roztekla, ale já teď tekla spíš tím, že mě ti kreténi rozpálili do ruda.

                  

„Hele Pezz uklidni se, můžeme zaparkovat jinde." Ozval se vedle mě Zayn. Naštvaně jsem mu vytrhla ruku, a co nejrychleji se odpoutala. Ti kreténi ještě ani nestihli vyjít z auta. Pro ně dobře, stejně by se museli vracet, aby přeparkovali.

„Hele Zayne, mě nezajímá, že je třeba támhle volný místo, protože tohle jsem si vybrala já, rozumíš?! A žádnej z těch kreténů co si navzájem říkají princess, poslouchají drsnou hudbu a mají tetování, jen aby byli cool mi prostě nezabere parkovací místo! Je ti to jasný?" Zayn jen s úšklebkem přikývl a svou ruku stáhnul zpět, kde ji měl předtím.

Nasupěně jsem otevřela dveře od svého auta a svižným krokem se vydala k autu těch debilů. Na nic jsem nečekala a otevřela dveře řidiče. Naskytl se mi pohled asi na tři kluky, z nichž ten, co řídil, vypadal, že neumí do pěti počítat, což značilo to, že má kalhoty někde u kolenou a jeho ručně vyrobené tričko říká ‚I ride for my princesses, i pie for my princesses'.

Když jsem se usilovně zamyslela, došlo mi, že nějaký génius zaměnil slovíčko ‚die' za ‚pie'. Opravdu jsem se musela snažit, abych se jim nevysmála do obličeje, ale tím bych si akorát vysloužila pár nehezkých označení.

„Čauky kočičko." Zavrněl ten, co seděl na sedadle spolujezdce. Ignorovala jsem jeho poznámku a otočila se na toho, který řídil.

„Hele ty rádoby gangstere, co si jako myslíš, že si právě udělal?" zeptala jsem se celkem ironicky, přičemž jsem se jednou rukou opírala o střechu auta a druhou si předržovala naplno otevřené dveře.