Kapitola 16

365 27 0
                                    

Joel:

Ráno jsem se vzbudil. Opatrně jsem vstal a šel jsem do koupelny. Umyl jsem se, no tedy alespoň jsem se chtěl umýt. Ale najednou se v koupelně za mnou objevil Dan. Měl černé oči. Jako úplně celé černé.
Nevšiml jsem si ho protože jsem si umýval obličej. Jak jsem zvedl hlavu, uviděl jsem ho v zrcadle a otočil jsem se. Lekl jsem se protože ty jeho oči...
"D-D-Dane?"
"Ahoj, Joeli. Chyběl jsem ti? Protože jestli ano tak ty mně ne."
"Kdo jsi...?"
"Jsem Dan. No... Teď mi spíše říkej démon Dan. Ta holčina ze mě udělala lepšího Dana."
Démon...? No tak to je v prdeli... "A-a c-c-co tu chceš?"
"Klid. Jestli si myslíš že chci s tebou bojovat. Na to budeme mít dost času až zítra večer."
"J-jak zítra večer?"
"Ty nevíš co je zítra? Úplněk tupče." řekl Dan a zmizel.
Úplněk? Co to s tím má společného? Počkat... 
Chvíli jsem tam přemýšlel. A pak mi to došlo. Takže úplněk... Co o něm víme? Nic. Co o něm víme z filmů? Že se z člověka který je pokousaný od vlkodlaka, stane vlkodlak. Takže nevíme vů- Počkat... Vlkodlaci... Ugh. To se fakt stane jen mně.
Umyl jsem se a šel jsem do pokoje. Max už se vzbudil. Díval se na mě.
"Dobré ráno kocourku."
"Dobré..."
"Jak je?"
"No... Kromě toho že se mi v koupelně objevil Dan. Démon Dan. A mluvil ohledně toho že s ním budu bojovat zítra večer, že bude úplněk. Tak je mi jinak dobře."
"Jak démon?"
"Ta holka s ním musela něco provést... A víš co znamená úplněk z filmů..."
"Do hajzlu..."
"Jop... Jdi se umýt... Po obědě zajdeme k Sebastianovi. Snad tam ještě všichni budou... Řekneme jim ať odejdou na den až dva z města. Společně s Shirem... Jestli něco přijde... Nechci aby tu byli..."
"Chápu..."
Max vstal a odešel do koupelny. Já jsem šel udělat snídani. 
Pak jsme do oběda hledali nějaké informace. Jak na netu tak i v té knížce.
Pak jsem šel připravit oběd. Najedli jsme se a šli jsme za Sebastianem.

Došli jsme k němu a zazvonili jsme na něj.
Sebastian otevřel dveře, uviděl nás a tak se usmál: "Ahoj. Jo... Hned vám Shira dám. Právě snědl oběd. Ten lišáček si vybral sám-"
Přerušil jsem ho: "Sebastiane... Mohli bychom si promluvit o samotě? Někde venku?"
"Dobrá... Vezmeme sebou Shira... Aspoň se projde..."
"Ok..."
Shiro pak vyběhl. Uviděl mě a tak pípl.
"Aww... Shiro... Tak můžeme jít?" zeptal jsem se.
"Ano. Jdeme." usmál se Sebastian.
A tak jsme šli do parku. Byli jsme tam sami a tak jsme si sedli. A začali jsme mluvit o tom co se stalo v noci a ráno.
Když jsme o tom s Maxem dopovídali tak se Sebastian podíval na Shira: "Takže počkej... On se z něj stal díky ní démon?"
"Mhm... Hele... Potřebujeme aby jsi šel s Alexem, Perrym a jeho kámošem pryč z města... Jestli se zítra něco stane... Nechci aby jste byli u toho..."
"F-fajn..."
"To samé Shiro... ... Budete ho muset vzít sebou..."
Shiro se na mě podíval a kníkl.
"Shiro... Je mi to líto, ale s nimi budeš v bezpečí... Nechci aby se ti něco stalo..."
"A co když zemřeš? Tak pak přijde o tebe jak Perry... Tak i Shiro..."
"Tak se budu snažit neumírat... Takže hned zítra k večeru zmizte..."
Ještě jsme si tam chvíli povídali a pak Sebastian se Shirem odešli.
S Maxem jsme se stavili do potřeb pro zvířata. Měl jsem tam u nich ty dvě misky...
Došli jsme tam. Paní prodavačka nám dala misky.
Byly tmavě modré a na nich bylo stříbrně vytisklé: SHIRO
Zaplatil jsem to a šli jsme ke mně.

Do večera jsem se snažil ještě něco najít... Ale marně... Večer jsme si dali večeři a pak jsme šli spát. Nemohu tomu uvěřit... Vážně bude konec? Vážně něco přijde? Co se bude dít...? Chci už to mít za sebou...
A pak jsem usnul.

Tak jo :D ukončím to tady. Vím je to krátké, ale to lepší chci nechat na 17 kapitolu :D
Máte se na co těšit. :P

NIKDY NEZAPOMENU! [YAOI]Kde žijí příběhy. Začni objevovat