Kapitola 2 - Pondělí

1K 73 2
                                    

Joel: 

Šli jsme v půl osmé do třídy. Tam jsme seděli. Učitel nám pak v osm dal jen učebnice. Představil se nám a řekl že si tento týden nemusíme brát věci. Že se učit nebudeme. 

Později škola skončila a Max ke mně venku přišel a zeptal se mě: "Máš něco v plánu?"
Podíval jsem se na něj zvědavě, usmál jsem se a nakonec ze mě vyšlo: "No... Nemám... Jako... Jdu domů... Máma řekla že bude lepší když bráška pojede s učitelem... Že ho odveze... Takže jdu rovnou domů."  "Mohl bych jít s tebou?" zeptal se Max. 
"Ale víš co? Dobrá... Půjdeš mě vyprovodit... To beru..."
A tak jsme šli směrem ke mně domů. Cestou jsme si všimli že Dan se pral venku se dvěma kluky... Netušili jsme že se stane ještě něco víc... Ale pokračovali jsme v cestě.

Max:

Viděli jsme toho blba Dana jak se pere s kluky. Pokračovali jsme v cestě, ale pak nás Dan doběhl a zatáhl Joela trochu dál. Byli tam dost dlouhou chvíli... Zajímalo by mě co tam dělají a tak jsem poslouchal z rohu... Tak aby mě neviděli... A to co jsem slyšel mě překvapilo.
"Hele, Joele. Jen si na něj dávej bacha ok?" řekl Dan který si dal do pusy cigaretu a zapálil si ji.
"Hmmm, nevím... Připadá mi celkem v pohodě." řekl Joel a nejspíše si mě všiml.
"Jen nechci aby ti něco udělal. Nezdá se mi jako ten typ kámoše který by se s tebou měl bavit."
"Wow Dane... To stejné si myslím o tobě." 
Pochopil jsem že se baví o mně, ale co přišlo pak...
"Jak to jako do hajzlu myslíš?! Myslíš si snad že jsem nějakej kripl?!" odpověděl Dan naštvaně.
"Tak trochu... Od té poslední doby co jsme se neviděli... Kvůli-" Dan ho přerušil a řekl naštvaně: "Protože mě miluješ! Myslíš že bych se s tebou chtěl vídat? Tedy jako chci, ale... ... Podívej. Jen si na něj dávej pozor."
Joel vzdychl, zakýval hlavou. Já si všiml že se otočil a chce jít směrem tam odkud ho Dan zatáhl a tak jsem tam zmizel. 

Joel: 

Došel jsem zpět k Maxovi a pokračovali jsme v cestě. Pak jsem se před mým domem zastavil a podíval se na Maxe.
"Co je?" zeptal se Max. "Nic... ... Co z toho jsi slyšel?"
"Z čeho...?" zeptal se Max a podíval se jinam. "Hele nedělej ze sebe blbce... Vím že jsi nás poslouchal..."
"No třebas to že jsi bi..."
Vzdychl jsem: "Hele... Nejsem bi. To co bylo mezi mnou a ním... Tomu je konec. Nemiluji ho."
"Ale vyznělo to tak..." pověděl Max který se podíval na mě.
Já se podíval na dům a začal jsem přemýšlet jak se dostat dovnitř.
Max vzdychl a řekl: "Hele... Jdu... Nemám na to náladu... Čau zítra ve škole."
"Kocourku..." pošeptal Max a odešel.
Kocourku?! Řekl mi kocourku?! ... To... To je snad zlý sen... Sakra... Chci aby se brácha vrátil a já se šel najíst. Chci aby už byl večer a já šel spát...

Později přijel brácha. Odemkl a já vletěl dovnitř... Udělal jsem oběd a pak se zamkl u sebe v pokoji. Díval jsem se na netu na videa. Později byl večer a já se šel převléct. Řekl jsem si že si na sobě nechám jen tílko a boxerky. Ležel jsem na posteli a díval se do stropu a přemýšlel jsem o tom co mi řekl Dan... A o tom proč mi k sakru řekl Max kocourku... Nemohl by být bi? Ptal jsem se sebe, ale nebyl jsem si jistý. Pak jsem jen usnul... Zdál se mi sen kde jsem viděl... Že se něco stane s Danem... Matně bych si vzpomněl co... ... 

Max: 

Došel jsem domů a šel jsem do kuchyně kde jsem uviděl tátu. Táta se mě ptal jaký byl první den ve škole.
"Ušlo to taťko. Našel jsem si dva kamarády. Nebudeme se učit tento týden. Takže je to v pohodě." řekl jsem a přemýšlel o Joelovi.
"Oh, no to je výborný. Jestli chceš. Mohli by tu přes víkend přespat. Z pátku na neděli. Nebudu večer doma takže...-" 
Přerušil jsem ho a pověděl: "Uvidíme... Prostě... Uvidíme..."
Vzal jsem si jídlo a najedl se.

Později byl večer a já si šel lehnout. Vlezl jsem si do postele a přemýšlel či se na mě Joel zlobí... Vynahradím mu to... Pozvu ho na večeři...- Chvíli jsem ležel a pak mi došlo co jsem si pomyslel. Praštil jsem rukou o obličej a pomyslel si: Pozveš ho jen aby tady přespal... Z pátku na neděli... Žádná večeře... Žádné rande... Na to zapomeň...
Přetočil jsem se na bok a ještě chvíli o něm přemýšlel. Pak jsem usnul. Zdál se mi nějaký sen... Nevím o čem.


Tak jo... Toto by byly za dnešek dvě kapitoly. :D Doufám že se vám líbily a při příštích kapitolách... Ahoj!



NIKDY NEZAPOMENU! [YAOI]Kde žijí příběhy. Začni objevovat