Znala jsem Siriuse Blacka ✔

Pohovor s Alastorem Moodym✔

Byl červencové ráno a mě na nose polechtaly sluneční paprsky. Otevřela jsem oči a na chvíli  se lekla, kde to vlastně jsem,  než se mi vybavil včerejší den i noc. Jsem ve svém vlastním domě.  Sirius vedle mě tiše oddychoval a vypadal tak klidně a zranitelně, když spal. Potichu jsem se vyhrabala z postele a oblékla se. Potom jsem zamířila do koupelny a mořská panna se na mě potutelně usmívala. Asi ta malá zvědavá potvůrka tušila, co se včera v noci dělo. Já jsem se učesala a vyčistila si zuby. Šla jsem dolů a ještě před tím jsem nakoukla do ložnice, Sirius pořád spal. Porozhlédla jsem se po kuchyni, moc toho tu nebylo. Vzala jsem konvici a uvařila čaj. Rozhodla jsem se, že nám udělám míchaná vajíčka ( do mé taštičky se mi vlezly i nějaké ty základní potraviny, opatřila jsem je konzervovacím kouzlem). Vytáhla jsem pánev a zatopila v kamnech. Vajíčka voněla po celém domě a já nachystala dva talíře. Uslyšela jsem kroky. Sirius scházel po schodech a rozespale se podrbal ve vlasech.
,, Dobré ráno, dáš si snídani?" zeptala jsem se ho a on se na mě usmál.

,, Jasně, dobré ráno. Jak ses vyspala?"

,, Snad nejlíp za celý svůj život," řekla jsem a začala si broukat jednu mudlovskou písničku, která mi uvízla v uchu. 
,, Já vím, čím to je."
,, A čím podle tebe?" zeptala jsem se nevinně, přitom odpověď jsme oba moc dobře znali.
,, Spal jsem přece vedle tebe."

,, Jestli odháníš noční můry, tak to už nikdy nebudu spát s nikým jiným než s tebou."

,, To si piš, že nebudeš."

Dnes odpoledne jsme se Siriusem měli domluvený pohovor na Ministerstvu kouzel, protože jsme se chtěli stát bystrozory. Vzala jsem si na sebe sváteční hábit a jeho jsem donutila, aby udělal to samé. Potom jsme se přemístili do Londýna a přes jednu telefonní budku jsme se dostali dovnitř. Bylo to impozantní. Obrovský prostor obložený černými kachličkami. Hemžilo se to tu lidmi a byl tady dokonce stánek s Denním věštcem. Našli jsme oddělení bystrozorů a ohlásili se. Ujal se nás sympatický mladý kouzelník a zavedl nás do jedné z kanceláří. Tam jsme chvíli čekali a nakonec přišel muž s umělým okem a zjizvenou tváří. Toho přece znám, to je Alastor Moody, současný nejlepší bystrozor, půlka Azkabanu je obsazená díky němu. Bože, nesmím na sobě nechat znát nervozitu.

,, Brý den, já jsem Alastor Moody a budu vás zaučovat, jména a OVCE."

,, Helene Whitová, Obrana proti černé magii, Lektvary, Bylinkářství, Přeměňování, Kouzelné formule, vše vynikající."

,, Jste přijata."

,, To stačí?" podivila jsem se a on zvedl obočí.

,, Chtěl jsem vás pochválit za strohost vašeho projevu a taky za to, že jste mladýmu Malfoyovi zmalovala obličej."

,, Jak to ale víte?"

,, Mám jisté zdroje. A vy mluvit nebudete? Jméno a OVCE. Když se mi bude líbit, tak vás přijmu."

,, Sirius Black, Obrana proti černé magii, Bylinkářství, Péče o kouzelné tvory, Lektvary- vynikající a Přeměňování- nad očekávání."

,, Bylo by asi blbý, kdybych vaši holku vzal a vás ne, co?" uchechtl se, ale pak dodal :,, Dělal jsem si jen srandu, vezmu vás. Nejdříve mi asi budete dělat papíry a pak vás snad někdy vezmu i na nějakou tu akcičku."

,, Kdy nastupujeme?"

,, Zítra v osm tady, jo a kafe nesnáším, radši horkej čaj s kostkou cukru." Chápala jsem, že mu ten čaj nejspíš budeme muset vařit my dva a pokusila jsem se mu vlézt do hlavy. A najednou se zeptal.

,, Whitová, neřekla jste mi, že ovládáte nitrozpyt. Máte ještě nějaké jiné tajemství, které bych moh znát?"
,, Jsem zvěromág."

,, Fajn a co se z vás vyklube, smím li vědět."
,, Vlk."

,, To není moc obvyklý zvíře. Pes, nebo kočka by byl lepší, ale fajn." Podívala jsem se na Siriuse a on mlčel. Asi se nechtěl prozradit. Moody vstal a s lehkým kulháním odešel. Bylo to nějak snadný, teda na to, že nás posuzoval takový borec mezi bystrozory, jako Alastor Moody. Chvíli jsme tam seděli a pak se Sirius zvedl a já po něm.
,, Nezdálo se ti to nějak moc jednoduchý? Když si pomyslím, jak nás ve škole strašili," řekla jsem a podívala se směrem, kde Moody zmizel.

,, Taky mi to tak přišlo, ale alespoň máme práci, no ne? Snad se časem dostanem i k nějakému tomu boji," řekl Sirius a usmál se na mě. Přemístili jsme se pomocí letaxu k nám a na okenním parapetu seděla Rosemerta, měla v zobáku nějaký dopis. Vzala jsem si ho a bylo na něm napsáno: Lily. 

Ahoj Helene,

představ si, že jsem nakonec přece jen dostala práci v jedné lékárně v Příčné ulici a James mě požádal o ruku! Zatím bydlíme u jeho rodičů, ale jak jsem ti psala, máme vyhlídnutý jeden domek v Godrikově dolu, ještě na něj ale nemáme peníze. James dostal práci na ministerstvu na oddělení bystrozorů. Jak se máš ty a Sirius, máte už taky práci? A jak se vám bydlí v novém domku? Odepiš brzo, moc se mi po tobě stýská.

Tvoje Lily

Složila jsem dopis a vyběhla nahoru po schodech do ložnice. Tam jsem si sedla ke starému psacímu stolu a prohledala jeho zásuvky. Objevila jsem pergamen, brk a dokonce i inkoust. 

Ahoj Lil,

dneska jsme se Siriusem byli na ministerstvu ohledně práce a hádej, kdo nás dostal na starost? Sám Alastor Moody. Naštěstí nás oba přijal, zatím mu ale budeme jen vařit čaj a hrabat se v papírech. Jinak se nám bydlí skvěle. Máš tam myslánku? Odepiš brzo.

Helene

Dopsala jsem a dopis vložila Rosemertě do zobáku. Ta už věděla, za kým letět. Ani bych neřekla, že by mi odpověď mohla donést tak rychle.

Ahoj Helene,

je skvělé, že už oba máte práci a potěšil mě tvůj obvyklý sarkasmus, už mi začínal chybět. A myslánka tu je, proč? Odepiš mi.

Lily

Vzala jsem si do ruky ampulku a vytáhla si z hlavy vzpomínky na náš "nový" dům a vložila je do ní. Potom jsem ji zapečetila a vložila do obálky.

Nazdar Lil,

posílám ti vzpomínku na můj dům, tak se můžeš podívat, jak to tu vypadá.

Helene

Dopsala jsem, vložila do obálky k ampulce, zalepila a opět vložila Rosemertě do zobáku a ona se s mým poselstvím rozletěla k Lily.