I Will Kill You (Bucky Barnes CZ) √

Prolog

Tajná základna Hydry, Sibiř

Staré železné dveře na konci chodby natřené na ponurou tmavou šeď, s hrubou, barvou politou podlahou, oprýskanými stěnami, z nichž už léta padala omítka, a matně poblikávajícími žárovkami visícími u stropu vzdálenými pět metrů od sebe, se se skřípáním a vrzáním otevřely. Dva strážní, kteří stáli po stranách a v rukou pevně svírali samopaly AK-47 známější pod označením kalašnikov, se ani nepohnuli, když kolem nich muž oblečený v huňatém vlněném svetru s kapucí beze slova prošel a štíhlými prsty naťukal dlouhý kod do číselníku vedle dveří. Ty daly okamžitě pípnutím najevo splnění rozkazu uzamknout se a jeden ze strážných za ním je ještě zajistil mříží a řetězem. Muž se po nich ani neohlédl. Jeho počínání bylo sebejisté a jeho povaha chladná a krutá stejně jako zdejší podmínky. Nenuceně si oběma rukama sáhl dozadu a jediným plynulým pohybem si strhl z hlavy kápi, která mu halila tmavé krátké vlasy a pohledný obličej s ostře řezanými rysy a bezcitnýma zelenýma očima. Pomalu vykročil vpřed a opět použil číselník vedle zamčených kovových dveří. Po jejich otevření sáhl do police před sebou a vytáhl to, co hledal - tlustou složku a starý, ošoupaný, léta nepoužitý deník s rudou hvězdou na obalu. Dveře se automaticky zavřely. Spokojeně se pro sebe usmál, ale ten úsměv skrýval čisté, brutální, sadistické zlo. Jeho krutá povaha mu koneckonců umožnila zákeřně se zbavit Vasilije Karpova a zaujmout jeho místo v čele HYDRY. A také tak získat plnou moc a kontrolu nad tím nejlepším zabijákem, jakého kdy HYDRA měla.

Plukovník Helmut Zemo se s deníkem a složkou pod paží neomylně vydal k tmavým dveřím, na nichž bylo azbukou vyryto Subjekt 0917 - Winter Soldier. Zadal další kod a o krok ustoupil, když se dveře otevřely a chodbu ovanul lezavý chlad linoucí se zevnitř. V cele se nacházela zvláštní komora, v níž pod vrstvou ledu vestoje tvrdě spal svalnatý dlouhovlasý muž bývalým jménem James Buchanan Barnes, dnes označovaný jen jako ,,voják, tajná zbraň a nová železná pěst HYDRY". Zda si toto označení zasloužil pro svou nemilosrdnost a efektivitu, s níž naprosto loajálně plnil svěchny svěřené úkoly, nebo pro kovovou bionickou paži, která nahrazovala tu živou, o níž přišel už před sedmdesáti lety, nikdo nevěděl. Zemo luskl prsty a dva zřízenci okamžitě odčerpali ledovou pokrývku a probudili supervojáka k životu.

,,Dobré jitro, vojáku." pronesl Zemo do ticha s mírnou ironií v hlase. Ruštinu se naučil ještě zamlada, když ještě sloužil v tajných sokovijských bezpečnostních a špionážních jednotkách, a teď se mu tato znalost pro komunikaci se Zimním vojákem dokonale hodila. Čekal na Buckyho reakci, ale dočkal se jen chladného, nepřátelského pohledu. Dobře věděl, že muž před ním by jej i přes dobu, jakou právě strávil v kryostázi, dokázal během několika vteřin zabít. A také věděl, že si to nedovolí. Pokynul svým dvěma agentům a ti Buckyho popadli pod pažemi, vyvlekli ven a odvlekli pryč. Za několik minut se i přes tlusté zdi věznicí rozezněl Buckyho tlumený, ale nepředstavitelně bolestný řev. Zemo chvíli čekal a poté se vydal k němu, do "vyšetřovací místnosti". Jeden z lékařů HYDRY Buckymu právě vytahoval z úst kovový chránič zubů a nechal povolit přístroj pevně svírající jeho hlavu. Těžce oddechující supervoják už jen odevzdaně ležel na zádech, zpocené tmavě hnědé vlasy se mu lepily na čelo, svaly se mu pod pouty napínaly. Přišla Zemova chvíle. Plukovník otevřel deník a místnost naplnil jeho překvapivě zvučný hlas:

,,Touha. Rezavý. Sedmnáct. Rozbřesk. Pec. Devět. Dobrosrdečný. Návrat domů. Jedna. Nákladní vagon."

Znovu knihu zavřel a odložil na stolek. V očích Zimního vojáka nastala změna. Nedíval se už rezignovaně - jeho pohled byl vražedný, tvrdý jako křemen a děsivě prázdný. Jen robot, čekající na rozkazy svého pána. Ale Zemo chtěl mít jistotu.

,,Dobré ráno, vojáku."

,,Jsem připraven sloužit." odpověděl Winter Soldier rusky. Američan Bucky Barnes už nebyl, zalezl někam hluboko a umožnil svěmu vražednému druhému já plnou kontrolu nad situací. Zemo neskrýval své uspokojení, skoro zvrácenou radost z toho, co sovětští vědci roky před ním dokázali. Americký supervoják v rukou nepřítele. Loutka, kterou je možné naprogramovat k zabíjení. Muž, který nezná základní lidské potřeby, který necítí únavu, bolest, výčitky svědomí. Dokonalá biologická zbraň. Po celá desetiletí jej využívali k zabíjení: vraždy za bílého dne, atentáty, které vypadaly jako nehoda. Dnes jeho mise bude podobná. James Buchanan (Bucky) Barnes alias Winter Soldier je připraven na svou další misi. Zemo dal pokyn svým "lékařům" a ti uvolnili Buckyho pouta. Supervoják vstal a podíval se vůdci HYDRY do očí. Byl o něco vyšší a také svalnatější než Zemo, ale takto naprogramován už nepředstavoval pro ty, kteří jej ovládali, snad kromě výjimečných situací, žádnou hrozbu.

,,Mám pro vás další speciální misi." Zemo použil svou oblíbenou frázi pro situaci, kdy se hodlal Buckyho prostřednictvím definitivně zbavit jemu nepohodlné osoby, a hodil na stůl před Buckyho složku, z níž se vysypalo několik fotografií světlovlasého muže v kevlarové kombinéze s trikolorním štítem v rukou. Buckyho zaujalo jméno muže - Steven Grant Rogers, narozený 4. července 1918. Zmátlo ho to, ten muž mu byl povědomý. Jako by jej už někde viděl, nebo to snad bylo ono neobvyklé datum jeho narození? Jeho vymytý mozek si jej nedokázal nikam zařadit, přesto nějak podvědomě tušil, že je něco jinak a že nebude mít co do činění s nějakým vetchým stoletým starcem. Na takovou primitivní práci by přece HYDRA neplýtvala jeho výjimečnými schopnostmi, stačil by na to kdokoliv jiný. Zlomit vaz starého muže přece není nijak obtížné. Vnitřně najednou zatoužil po podrobnostech, těch se však nedočkal. Zemo mu bez dalších slov podal složku, instruktáž byla u konce. Rozkaz zněl jasně:
,,Najít. Eliminovat. Zlikvidovat. Beze svědků. Hail Hydra!"

Vítám vás u mé nové kapitolovky, tentokrát budou hlavními hrdiny Bucky Barnes/Winter Soldier a Steve Rogers/Captain America.

SimGas