I Will Kill You (Bucky Barnes CZ) √

Útok se opět odkládá ...

Tak, ještě vás budu napínat, ha ha :-) 

Bucky se tu noc rozhodl klidně prospat v křoví. Na fyzické nepohodlí byl dávno zvyklý a navíc věděl, že se slavný Avenger bude muset jednou domů vrátit. Rozhodl se nikam nespěchat. Jeho dobře vyvinutý šestý smysl mu napoví čas útoku.

Vzbudil se až nad ránem, když už se začalo rozednívat a ulice se nesměle probouzela do dalšího obyčejného dne. Rázem byl na nohou, samopalem opatřeným tlumičem zamířil na štěrkovou cestu před domem, v kapse ukryl pistoli, přiložil prst na spoušť a tiše vypustil z plic přebytečný vzduch. Soustředěně zavřel druhé oko, zatímco tím dominantním bez mrknutí zíral do optického zaměřovače své zbraně. V duchu litoval, že si přece jen nevzal odstřelovací pušku. Bál se, že bude příliš neskladná, ale teď by se mu hodila. Bezděčně zaťal kovovou ruku v pěst.

Po dalších třiceti minutách trpělivého čekání se ulicí rozezněl silný zvuk vytuněného motoru. Aniž by jej slyšel už předtím, rázem byly všechny jeho smysly v pozoru. Jeho zabijácký instinkt jej ještě nikdy nezklamal, a nezklamal ani nyní. Rychle si připravil samopal do útočné pozice a našel si pohodlnou polohu, z níž by mohl nejefektivněji zaútočit a potom rychle zmizet. V těle se mu zvedla vlna adrenalinu, kterému se ani přes své naprogramování neubránil. Byl dokonale připraven. Čekal.

 Tentokrát se útok musí podařit ... Musí ... 

Naleštěný sportovní kabriolet se skřípěním brzd zastavil jen kousek od něj. Pokusil se nezavrčet zklamáním. Tohle přece není Steve ... Ale poté identifikoval řidiče jako toho užvaněného tmavovlasého muže - a vtom ze zadních dveří trochu vrávoravě vystoupil světlovlasý Avenger. Buckymu se napjaly svaly i smysly. Nepatrně pozvedl samopal tak, aby hlaveň v záři vycházejícího slunce splynula se stínem, který vrhalo křoví, pečlivě zamířil na Rogersovu hlavu a zvažoval vhodný okamžik pro zmáčknutí spouště. Kapitán Amerika se nacházel asi čtyři metry od něj, nemohl minout. Užuž chtěl Winter Soldier vystřelit, když v tom mu Stevova hlava zmizela ze zaměřovacího terče. Steve totiž při vystupování zakopl o svou vlastní nohu, svalil se a v pádu na sebe strhl i svého řidiče, Iron Mana, Tonyho Starka, který se mu snažil pomoct. Až teď jej Bucky poznal. Jeho myšlenky přerušil výbuch opileckého smíchu a on jen znechuceně převrátil oči. Jeho cíl je opilý! Ale to se ukázala jako nevýhoda, protože Stark se o Steva okamžitě postaral Stark a jako posledně Buckymu blokoval zorné pole, když jej vedl do domu. Střelba byla tedy opět nemožná. Ačkoliv Bucky chvíli zvažoval, že by je sejmul oba, jeho záměr překazila zavírající se vysoká brána. Bezmocně na ni zamířil, ale příležitost už byla pryč.
,,Kurva!" procedil Bucky skrz zatnuté zuby. Cítil, jak jím lomcuje vztek. Ten blonďatý manekýn měl být přece už dávno mrtvý! On sám měl být už na cestě za Zemem, a zatím jen promarnil dvě šance na odstranění toho amerického šaška, což se u v minulosti ještě nikdy nestalo. Zklamaně a bezmocně mířil svým optickýmzaměřovačem na zavřené dveře, jako by to mohlo něčemu pomoci. Příště už musí Kapitána Ameriku zabít, i kdyby měl nasadit vlastní život. Tak trochu doufal, že zemřít v boji s rozzuřeným Iron Manem by bylo milosrdnější, než být umučen rozzuřenými agenty HYDRY. 

Musel tedy znovu čekat. Ale napotřetí už zklamat nemohl.