I Will Kill You (Bucky Barnes CZ) √

Útok

Steve jako omámený hypnotizoval pohledem ozbrojeného muže na mostě, který se je zjevně snažil zabít. Nemohl si pomoci, ale byl mu povědomý. Připadalo mu, jako by jej někdy, už hodně dávno, viděl. Ta postava, ty pohyby ... byly příliš známé na to, aby to mohl být jen tak NĚKDO.

Tyto a podobné úvahy se mu však hned poté vykouřily z hlavy, protože neznámý zaútočil. Sesmekl si samopal ze zad, zapřel si pažbu do ramene a už zaměřoval cíl. Steve doslova fyzicky cítil, jak se v černém zaměřovacím terči vyjímá jeho hlava, a rázem pochopil, že auto je smrtící pastí. V tom okamžiku zaregistroval krev na skle a zmocnila se jej panika. Brzy však zjistil, že Natashu kulka pouze škrábla do ramene, odhodlaně držela pistoli druhou zdravou rukou a i přes zjevnou bolest v ráně vyslala jeho směrem povzbudivý úsměv. Na prohlédnutí rány ani její ošetření však nebyl čas, protože tajemný střelec zaútočil podruhé. Řidič se bezvládně sesunul na volant, ozvalo se zatroubení klaksonu a teprve to donutilo trojici superhrdinů, aby opustili auto. Vyskočili ven a zatímco se Falcon a Natasha kryli u dvířek řidiče, Steve na okamžik strnul na místě, což se mu běžně nestávalo. Snažil se zaměřit a identifikovat toho, kdo na ně útočí, a to by se mu nyní bývalo stalo osudným, kdyby do něj Sam včas nevrazil a v pádu jej neodhodil na stranu kousek od místa, kde stál a kam se již o sekundu později začaly do betonu opět zarývat kulky z automatické zbraně. Sam jej odtáhl do bezpečí za auto. Steve si všiml, že levá zadní pneumatika je prostřelená, auto se tedy stalo nepojízdným. Další a další dávky kulek měnily jeho karoserii v cedník. Natasha se opřela zády o dveře a přitiskla si ruku na rameno, mezi prsty jí protékala krev. Sam na Steva něco křičel, ale ten měl smysly jako obalené vatou. Prudce zatřepal hlavou, aby se donutil uvažovat racionálně a ulevil střelbou zalehnutým uším. Kousek od auta na zemi spatřil svůj štít, americkou vlajkou otočený k zemi. To byla jeho šance. Rychle a zkušeně chňapl po koženém úchytu, štítem si kryl hlavu. Sam mezitím pomohl Natashe vstát a přehodil si její ruku kolem ramene. Steve volnou rukou převzal od Natashy její pistoli a čekal, až bude zabiják na mostě muset znovu nabít. Potom rychle za sebou vypálil dvě rány. Na tu dálku a ze své pozice  to sice nemohl vidět, ale podařilo se mu zasáhnout Buckyho do jeho neprůstřelných brýlí, čímž jej na okamžik zaskočil a donutil se stáhnout za pilíř mostu. Okamžitě využil drahocenné vteřiny navíc, podepřel Natashu z druhé strany s spolu se Samem ji nekrytí rychlým vojenským cik-cak poklusem vedli pryč od auta. Za malou chvíli se jim za zády opět rozštěkal samopal, jak Winter Soldier zuřivě kropil chodník kolem nich, ale již nadarmo - byli mimo dostřel. Sam opatrně pomohl Natashe posadit se na obrubník a zkontroloval její ránu i svůj exoskeletonový létající oblek. Poté si vyměnil rychlý pohled se Stevem a ten mu kývnutím poděkoval za záchranu života. Všechno bylo v pořádku. Když palba ustala, oba muži obezřetně vyhlédli směrem k mostu a poté se začali rozhlížet kolem sebe. Po neznámém atentátníkovi však již nebyla ani stopa.

Bucky se totiž po nezdařeném prvním útoku a poté, co málem sám schytal kulku do hlavy, což jej rozhodilo více než očekával, rozhodl pro okamžitý ústup. Nebyl zvyklý na to, aby mu jeho oběti opětovaly palbu, a dokonce tak přesně. Nebýt prozíravého nasazení neprůstřelných brýlí těsně před prvním útokem, byl by už mrtvý ...

Hodil si samopal přes rameno a seběhl z mostu na druhou stranu ulice, tam kde do křoví schoval svou ukradenou motorku. Původně měl sice v plánu vozidla měnit jak často to půjde, ale zjistil, že menší motocykly mu vyhovují více než velké a neohrabané automobily, které bylo navíc mnohdy s jejich elektronikou nemožné nastartovat pomocí startovacích kabelů. Stroj, který momentálně používal, byl černostříbrný Kawasaki Vulcan S ABS, dvouválec jako stvořený pro městský provoz. Moc pěkná hračka. Radost z výkonného vozidla mu však nevydržela dlouho. Neúspěch jeho první mise jej tížil jako balvan. Obvykle se už první útok rovnal stoprocentnímu úspěchu. Teď se mu podařilo dostat jen jistě bezvýznamného řidiče a cíl navíc uprchl se dvěma dalšími svědky. Zatraceně!

Stále emočně rozhozený přehodil nohu přes sedlo svého stroje a přidal plyn. Kousek od mostu našel mapu čtvrti, ve které se nalézal, a tak věděl, že asi půl kilometru odsud se nachází malý park, který by mu teoreticky mohl poskytnout krátkodobé útočiště, než vymyslí, co dál. Jakmile si byl jistý, že je na místě sám a nikdo jej pro střelbu nejde zatknout, převlékl se do ukradeného civilního oděvu, rozložil samopal a dal průchod své zlosti. Dobře věděl, že pokud se to Zemo dozví, bude zuřit. Bucky je v New Yorku už více než tři hodiny a ten chlap pořád žije. To nebyl jeho styl. Ale Bucky měl dost zkušeností na to, aby věděl, že útočit teď už nemá smysl, jeho cíl o něm věděl a bude si na něj dávat pozor. Věděl, že se nyní musí pokusit Steva Rogerse, jak si přečetl ve složce o své misi, sledovat, zjistit, kde bydlí a najít lepší příležitost k tomu, aby dokončil to, co začal. Zemo na něj spoléhá ... HYDRA na něj spoléhá ... A on, obávaný Winter soldier, elitní zabiják a mistrný střelec James Buchanan Barnes, nesmí zklamat podruhé. Ztráta důvěry se v HYDŘE rovnala ztrátě života. A ten svůj měl Bucky svým přirozeným způsobem, jako každá živá bytost, až moc rád ...