My life

migréna :(

Když jsem se ráno probudila, připadala jsem si, jako kdyby mě přejel parní válec. Myslela jsem, že se mi hlava rozskočí aspoň na tisíc částí. Ani vstát jsem pomalu nemohla. Nakonec jsem se přece jemom vyhrabala a šla dolu na snídani. Mamka mi udělala tousty a dala mi rozpustit céčko. Jakmile jsem snědla první sousto bylo mi hned na zvracení. Vystřelila jsem ze židle a letěla rovnou na záchod. Podrobnosti snad popisovat nemusim... Když jsem se potom koukla do zrcadla strašně sem se lekla. Byla jsem snad ještě zelenější než žába. Musela jsem hned jít pryč z koupelny nebo bych asi začala zvracet znova... Potom co jsem se nasnídala jsem se oblíkla a šla do školy.  Bohužel.  Mamka mi řekla, že si za to můžu sama a doma v žádnym případě nebudu......

Do školy jsem dorazila asi za dvě minuty osm. Učitelé si všimli, že nevypadám nejlíp a tak mě naštěstí nezkoušeli .Když jsme měli na čtvrtou hodinu třídní a ta viděla, jak vypadám, poslala mě domů. Aspoň jeden rozumnej člověk, pomyslela jsem si..... Cestou jsem poslouchala Justina. Poté co jsem přišla domů a podstoupila výslech na téma "proč jsem doma tak brzo" a vysvětlování, šla jsem si hned lehnout.... Po chvilce jsem usnula.

Běžela jsem hlubokým černým lesem. Nemohla jsem zastavit. Něco strašného mě pronásledovalo. Cítila jsem,  že je to čím dál blíž... Poté, co jsem uběhla asi tři kilometry jsem před sebou uviděla malou rozpadlou chatrč. Byla to moje jediná naděje. Vběhla jsem tedy dovnitř.  Dveře se za mnou s prásknutím zavřeli. Všude po zdech byly pavučiny a po nich lezli odporní pavouci. Chtěla jsem jít pryč ode dveří, ale nemohla jsem se pohnout, jako by mi někdo přilepil nohy k podlaze. Uslyšela jsem, že někdo jde. To bude určitě ta zrůda..

Najednou se rozrazily dveře a v nich stálo to hnusné stvoření.  Mělo hnusná chapadla všude po těle a znetvořený obličej.  Jeho oči ale jasně zářily. Šel z nich strach. Pomalu se ke mně přiblížil. Jeho chapadla se po mě začala sápat. Nebyla možnost úniku. Za okamžik jsem měla chapadla omotaná kolem krku. Pomalu ale jistě se začaly stahovat. Začínala jsem se dusit. Za chvíli už bude všemu konec...

S křikem jsem se probudila. Byla jsem celá spocená. Tak hroznej sen se mi už dlouho nezdál. Rozdejchávala jsem ho ještě docela dlouho. Koukla jsem se na hodiny. Bylo pět odpoledne... Cítila jsem se už líp a tak jsem se šla najíst. Mamka šla na noční a tak jsem si udělala míchaný vajíčka.... Najednou zazvonil zvonek. Šla jsem otevřít. Byla to Nina. "Ahoj, tak co je ti líp ?" zeptala se.  "Ahoj, jo je to lepší díky za optání. Pojď dál. Zrovna jsem si udělala sváču, tak si můžeš dát se mnou jestli chceš." "Ráda. Díky.".. Potom co jsme se najedly jsme šly ke mně do pokoje a ještě chvíli drbaly. Nina odešla asi v osm, takže jsem zůstala zase sama a tak jsem se šla koukat na telku. Dávali Kamarád taky rád. Byla to fakt sranda, škoda jen, že jsem to neviděla celý, protože jsem usnula.

Doufám, že jste se aspoň trochu báli, ale asi ne co ??? Snad se vám aspoň trochu líbila. Omlouvám se za chyby.  Comment by potěšit. Další část bude snad zítea. Lenuuulka