My life

Nákupyyyyy

Konečně je tu sobota. Nemůžu se dočkat až Justin přijede. Celý týden jsem se nudila, takže trochu zábavy mi neuškodí. Nina za mnou chodila každý den a nosila mi úkoly. Ale ještě jsem na to ani nehrábla. Za chvíli přijde a budeme spolu čekat na Justina. Mamka je v práci, takže jsem tu sama. 

crrrrrrr.... rozezněl se domovní zvonek. Už mám chodící sádru a tak mi šlo vstávání mnohem lépe. Velkými kroky jsem došla ke dveřím a otevřela. "Ahoj marode," oslovila mě Nina. "Ahoj. Neříkej mi marode jo?" udělala jsem naštvaný kukuč. "Jak si přejete, slečno Vivienne." propukly jsme do obrovského smíchu, který se nesl celým domem. Já jsem si šla lehnout do mé provizorní postele. I když bych mohla spát už ve svém pokoji, šlapat do schodů se mi faaakt nechce. Nina šla do kuchyně a donesla nám colu a sáček chipsů. Rozvalila se vedle mě na gauči a sledovala se mnou telku. Zvorna dávali Upíří deníky. Jak já je žeru. Už jsem je sice viděla aspoň po desátý, ale nemůžu se toho seriálu nabažit. Hlavně Damona. Je tak strašně sexy. Na Justina sice nemá, ale líbí se i mamce a to už je co říct, protože ona Deníky přímo nesnáší. Rozplývaly jsme se s Ninou nad jeho sarkasmem a krásným tělěm, když v tom se ozval zvonek. "Dojdeš pjosím otevřít, bjoučku?" udělala jsem na Ninu psí oči. "Jasně, bejuško," usmála se a šla ke dveřím. Nebyl za nimi nikdo jiný, než Justin. "Ahoj Nino," slyšela jsem jeho krásný hlas ode dveří. Vešel dovnitř a v rukou nesl dvě velké tašky. "Ahoj, Justine," řekla jsem a usmála se na něj. "Ahoj marode," kráčel ke mě blíž. "Neee, neříkej mi tak prosím," zase naštvaný kukuč. "Promiň mi to prosím a hlavně se nezlob," začal se dlouze omlouvat. "Nebudu se zlobit, když mi řekneš co táhneš v těch taškách." "No je to překvapení, ale když jinak nedáš" Položil tašky na stůl a pomalu z nich začal vyndávat dva velké dárky zabalené ve fialovém papíru a převázané stříbrnou stuhou. Obě jsme s Ninou úžasem otevřely pusu dokořám. "To jsou vaše vánoční dárky ode mě, chtěl jsem vám je dát až později, ale nechci aby si se na mě zlobila." nevinně se usmál. "Musíte mi ale něco slíbit." "A co," řekly jsme dvojhlasně. "Rozbalíte je až na Vánoce." "To do tý doby nepřežiju," začala jsem vzdorovat. "Budeš muset, jinak si ten dárek vemu zase zpátky."  "No tak dobře no, já to teda nějak vydržím." "No vydíš, že to jde." Vyplázla jsem na něj jazyk. Všichni jsme se začali smát.

 "Nino, tak vyrazíme, aby jsme to stihli? Budu muset ještě dneska odjet. Slíbil jsem babičce, že se za ní stavím, takže tak v pět pojedu." "Jo určitě já jsem ready." otočila se na mě. "Co máme teda tvojí mamce koupit?" "No, myslela jsem nějaký doplňky, knížku a tak. Peněženku mám v pokoji, doběhneš pro ní prosím?" "To nebude třeba," vmísil se do hovoru Justin," já to zaplatím." "Ne Justine, to po tobě nemůžu chtít," začala jsem se s ním hádat, ale on trval na svém a tak jsem nakonec ustoupila. "Ty jsi hroznej Justine." "Já vím," začala jsem se smát. On se mnou. 

Rozloučili se a odešli. Zase jsem zůstala sama a tak jsem znovu civěla na telku.

.....z pohledu Niny....

Šli jsme k Justinovu bílému Ferrari. On mi jako gentleman otevřel dveře.  "Díky." řekla jsem. Zavřel za mnou, obešel auto a také si sedl. Nastartoval a vyrazili jsme do centra New Yorku. Justin pustil CD Under the mistletoe a nastavil druhou píseň. 

It's the most beautiful time of the year, lights feel the streets spreadin so much cheer, i schould be playing in the winter snow....

Začala jsem zpívat spolu s CD. Justin se ke mně přidal. Bylo to super a cesta ubýhala mnohem rychleji. Vůbec jsem netušila, kam jedeme, protože v téhle části New Yorku jsem ještě nebyla. Ale jak bylo vidět Justin asi jo, protože přesně věděl, kam jet.

Blížili jsme se k obrovskému asi pětipatrovému nákupnímu centru. "Wow," řekla jsem s otevřenou pusou.  "To jako fakt jdeme sem?"

"Ano, jako fakt jdeme sem." Justin se začal šíleně smát. "Čemu se směješ? nechápavě jsem se na něj podívala. "No vypadáš jako kdyby si měla předčasný Vánoce a to si ještě nebyla vevnitř." pořád se smál. Dál už jsem radši nic neříkala a poslouchala CD. Justin vjel do podzemního parkoviště a u takového toho přístroje zmáčkl tlačítko a ze stroje vylezl lístek.(snad víte co myslim :D ) Otevřela se závora. Zaparkoval přímo u vchodu do výtahu. Vypl motor, klíčky vytáhl ze zapalování a vystoupil. Rychle obešel auto a otevřel mi dveře. Poděkovala jsem a následovala ho k výtahu. Byl v přízemí a tak jsme nečekali a vešli dovnitř. Justin stiskl knoflík do pátého patra. Když jsme vyjeli nahoru a dveře se otevřely nestačila jsem se divit. Byla to nádhera. To snad ani nejde popsat. Začala se u mě projevovat nákupní horečka. Vystoupili jsme a před výtahem nás přivítal nějakej mladej kluk. "Dobrý den, vítejte v našem obchodním centru. Přejeme vám příjemné nakupování." Usmál se a nabídl nám nějaké pití a sušenky nebo co to bylo. Oba jsme si vzali, poděkovali a začali se rozhlížet kolem. Všechno vypadalo tak luxusně. Není divu, že o tomhle místě nevím. Musela bych totiž vykrást banku, abych si tu mohla něco koupit. Byly tu obchody všeho druhu. My jsme zamířily k parfumerii.  Hned jak jsme vešli přišla k nám nějaká paní a začla se nám věnovat. "Dobrý den,  mohu vám nějak pomoci?" zeptala se.  Justin se ujal slova: "Dobrý den, potřebovali bychom nějaký parfém pro mamku naší kamarádky." "Pojďte za mnou," vybídla nás. Jako ocáskové jsme jí následovali. Dávala nám čuchat k různým vůním. Bylo jich tolik, že se mi všechny míchaly dohromady.  "Co říkáš na tuhle, podíval se na mě Justin a přiložil mi k nosu papírek na kterém byla nanešena vůně. Čuchla jsme si. Voněla nádherně. Přišlo mi to jako směs tropického ovoce a exotických květin. "Voní to úžasně." úplně jsem se rozplývala. "Taky si myslím."  souhlasil.  "Vezmeme si tuhle otočil se na prodavačku a podal jí papírek.  "Dobře," vzala z regálu zabalenou voňavku a přešla k pokladně. My jí zase poslušně následovali. Justin zaplatil a mohli jsme pokračovat. Ten parfém stál asi 80 dolarů ( to je asi 1520 Kč). Ale jak bylo vidět Justinovi je to jedno. Další obchod do kterého jsme šli bylo knihkupectví. Vivi nám napsala jaké knížky máme koupit. Knihkupectví bylo snad to největší, jaké jsem kdy viděla. Tady to šlo docela rychle. Řekli jsme prodavačce, co sháníme, ona nám to přinesla, Justin zaplatil a šli jsme zase dál. 

První patro jsme měli projitý asi za dvě a půl hodiny. máme před sebou ještě čtyři patra. Nevím, jak to chce do pěti Justin stihnout. Uvidíme. Už máme plné ruce tašek a když si představím, kam všude ještě půjdeme, nevím , jak to pobereme. Justin si koupil asi troje nové boty, nějaká trika a takové ty kalhoty pod prdel. Aby mi to nebylo líto koupil mi conversky a úplně božííí šatičky. Je prostě úžasnej. Nevím, jak mu to všechno oplatím. Dárky pro Viviinu mamku jsme měly nakoupené a těď ještě zbývalo něco pro Vivi. Sjeli jsme výtahem do čtvrtého patra. Před výtahem stál zase nějaký kluk a znovu nám nabídl pití. Mají to tu dobře zařízené, protože to pití se fakt šiklo. Vzali jsme si tedy kelímky s limoškou a zkoumali, kam půjdeme. Strašně mě zaujal jeden obchod. Jako malé dítě jsem se k němu rozeběhla a čuměla do výlohy. "Aaaa ty jsou nádherný." byly to fakt předčasné vánoce. Ty boty za výlohou byly tak krásný. Černý se zlatou podrážkou na asi deset cenťáků vysokém podpatku, na bocích krajkový, s otevřenou špičkou a na nártu měly takový "uzel" (viz foto v multimédiích) a co bylo nejlepší - naprosto se hodily k těm šatům. Justin ke mě přišel a taky se na ně kouknul. "Wow, ty jsou luxusní. Chceš je koupit?" Koukala jsem na něj takovým tím 'co si to řekl'  "Děláš si srandu, to nejde, už si mi toho koupil až až." "To je v pohodě poď." chytil mě za ruku a táhl do obchodu. Já snad omdlím. Zase k nám přišla prodavačka. "Dobrý den, mohu vám nějak poradit?"  "Dobrý den, tady Nina by si ráda zkusila ty boty co máte ve výloze, takové černé krajkové." "Ano, asi vím které myslíte, a jakou velikost?" Justin se na mě otočil" "Jo, mmm 38" chvíli mi trvalo než mi došlo, co po mě chce. Prodavačka odešla, ale vmžiku už byla zase zpátky a v rukou nesla krabici. "Tak tady to je, támhle za rohem je židle, kde si můžete boty vyzkoušet." "Děkujeme" řekl Justin a šel se mnou k židli. Ihned jsem si sedla a nandala si boty. Na noze vypadaly ještě lépe. Zvedla jsem se a začala se procházet. Dělala jsem u toho různé kraviny. Justin se musel smát. "Líbí" koukla jsem se na něj. "Faktycky ti seknou," řekl a koukal na mé nohy. Prodavačka za chvíli zase přišla. "Tak jak vám padnou?" "Skvělě." usmívala jsem se jak blbeček. "Bereme je." řekl Justin. Když Justin opět zaplatil vyšli jsme a hledali vhodné dárky pro Vivi. Nakonec jsme koupili Jedny boty, podobné těm co koupil Justin mě, a jedny šaty- koktejlky a úžasný tunel na krk. Ještě, že vím jakou má Vivi velikost oblečení a bot. Koukla jsem se na hodinky. Byly tři odpoledne takže máme ještě mraky času. Nakoupeno jsme měli všechno a tak jsme se rozhodli, že pojedeme někam na jídlo. Už jsme odcházeli, když jsem zahlídla nějakou povědomou osobu. Koukla jsem se na Justina. "Justine, koukej vidíš jí taky?" užasle jsem se zeptala. Ale on se nechápavě zeptal: "Koho?" Ale v tu dobu co se na mě podíval, já už se rozeběhla za ní. Koho tady ještě nepotkám? 

Doufám, že se bude líbit. Snažila jsem se, aby byla delší když jsem tak dlouho nepřidávala. Moc se omlouvám za chyby Muninky moje. Jsem moc ráda, že mou story čtete. Moc mi na ní záleží. Chtěla bych udělat trailer ale nevim jak, nechce mi nekdo helfnout. Moc prosím. Vote a commenty potěší. I kritiku klidně pište, budu se dištak snažit něco udělat s tím co se vám nelíbí. Mám vás mocinky ráda. Lenuuulka