já mám snad vidiny

153 9 0
                                    

Po dlouhém civění do stropu a přemýšlení o tom, jak si Nina užila koncert, jsem byla trochu unavená. Už se mi pomalu začaly zavírat oči, když v tom se mi zdálo, že slyším One less lonely girl.... já už mám normálně slyšiny... Najednou se ve dveřích objevil Justin Bieber!!!!! Ne, že mám slyšiny, já mám dokonce i vidiny!!! Zamrkala jsem a snažila se trochu zaostřit... a opravdu to byl on... Text písně vycházel z jeho úst a on pomalu kráčel ke mě a v ruce měl věněček z fialových květin... No to snad není možný... Justin Bieber stojí přímo přede mnou a já tu jako mrzák ležím v posteli s nohou nahoře a v tom hnusném pyžamu. Aby toho nebylo málo, tak jsem nenamalovaná a opuchlá jako angorák. Slzy mi pomalu začaly stékat po tvářích. Bulela jsem, jak želva. On stále zpíval. Pomalu mi položil věněček na hlavu a sedl si ke mě na postel.Pohladil mě po tváři a setřel mi slzy. Pláč nešel zastavit a slzy se stále koulely po mých tvářích. Justin dozpíval a stále se na mě koukal... Utřela jsem si oči a začala se smát. 

.... z pohledu Justina.... 

Vešel jsem do pokoje a zpíval One less lonely girl. V posteli ležela snad ta nejkrásnější holka jakou jsem kdy viděl. Měla krásné dlouhé hnědé vlasy a kouzelné hnědozelené oči. Nemohl jsem se od nich odtrhnout. Najednou jsem znervózněl.Tose mi ještě nikdy nestalo. Pohladil jsem jí po tváři, která byla mokrá od pláče. Pomalu jsem jí setřel slzy, co jí pořád stékaly po tvářích. Začala se smát. Zvuk jejího smíchu byl návykový. Okamžitě jsem se začal smát taky. Vrhla se mi kolem krku. Objetí jsem jí oplatil. Tímto způsobem jsme seděli ještě asi dalších pět minut. Poté jsem se odtáhl a podíval se jí zase do očí. "Jak se jmenuješ?" zeptal jsem se. "Vivienne."  "To je krásné jméno," pousmál jsem se. "Díky," odvětila a začervenala se. "Jak si věděl, že jsem tady?" zeptala se. "Po včerejším koncertu, když byla autogramiáda mi tvoje kamarádka řekla, že jsi nemohla přijít kvůli nehodě a strašně tě to mrzí a tak jsem si řek, že tě přijdu navštívit, aby jsi přišla na jiné myšlenky."  "Ty jsi prostě úžasnej." zase mě objala.... Potom jsme si asi dvě hodiny povídali. Bylo to super. Připadalo mi, jako kdybych jí znal celý život a mohl jí říct naprosto cokoli..... 

Snad se bude líbit. Dištak okomentujte nebo dejte vote, budu moc ráda. Tahle story pro mě moc znamená i když jí píšu teprve chvíli a mocinky vám děkuju, že jí čtete. Mám vás ráda. Omlouvám se za chyby. Lenuuulka ;)

My lifeKde žijí příběhy. Začni objevovat