MenT with love

8.díl

Lhala bych kdybych to vážně nechtěla ale bála jsem se. Bála se protože jsem byla kdysy znásilněna. ,,Honzo víš já mám strach" ,,Z čeho?" ,,No víš kdysy mě znásilnily a od té doby se bojím" ,,Cože? Jak se to stalo?" ,,Byla jsem v 7 a jeden kluk se mnou chodil. Měli jsme se hodně rádi. Chodil tenkrát do 9? Asi. Tak mě zatáhl k němu domů a tam mě znásilnil a hodně. Mám i jizvu. Tenkrát mi ty rány musely i zašívat" ,,Promiň to jsem nevěděl" a pevně stiskl. Při té vzpomínce jsem se rozbrečela a tak mě stiskl víc. ,,Neboj nic takovýho ti nikdo nikdy už neudělá. Jsem tu abych tě ochránil" ,,No já nevím ale jestli tedy vážně to chceš se mnou zkusit tak můžeš" ,,Víš co necháme to na zítra a udělám ti to jako by jsi to zažila poprvé" ,,Vážně?" ,,Ano a kino k tomu!"

Byla jsem ráda za takovýho kluka co mám teď. Vážně mě tyhle sladáky berou. Šly jsme tedy si lehnout. Honza mi řekl že když měl Tomáš taky dlouhý vlasy tak je chtěl taky. Ale tohle jsem vážně nevěděla. Slíbila jsem mu teda že to nikde neřeknu. Pak jsme usly.

Ráno

Vstala jsem protože jsme musely do školy. Tentokrát se Honza probudil nahoře na postely. Včera jsem mu slíbila snídani do postele tak jsem nám ji udělala společnou. Vrátila se za ním ale on stihl vytuhnout. ,,Miláčku vstávej máš tady snídani" ,,Hmm ale mě se nikam nechce neuděláme si dneska volno?" ,,Já musím bylo by to divný jít jen jeden den a druhej ne" ,,Achjo ale budem někdy mít" ,,V pátek zůstanem doma" ,,Dobře a teď sem tu snídani" a podala jsem mu ji.

Ve škole se nic speciálního nedělo ale Honza šel říct ředitelovy že to co se stalo včera by se nemělo opakovat.

8 hodin uteklo jak voda a my byly doma. Hrály jsme spolu GTA V s Gejmrem Jirkou a Marwem. S Marwem jsem chodila na základku a byly jsme dobří kamarádi. Blbly jsme a tak. Najednou byl zase večer a my byly dost unavení z wallridů. Domluvily jsme se i s Jirkou na tom že ve čtvrtek odpoledne po škole dojedeme do Prahy a budem tam do neděle. Mohlo by to být super ale já mám pro kluky takový překvápko. No zatím od tohodle pryč je to hodně tajný.

Do čtvrtka ta škola utíkala pomalu a my se právě vydáváme na vlak do Prahy. Ve škole jsem simulovala že je mi na zvracení takže jsme s Honzou končily dřív. Za pár hodin jsme byly na hlavním nádraží. Hledaly jsme Jirku ale našly jsme skupinku okolo Jirky. ,,Ahoj Jirko" ,,Čááu jsem rád že jste dorazily" ,,To my taky"

Pokračování příště