5. Kapitola

36 6 2
                                    

Rychle jsem nastoupila do autobusu, a ještě viděla, jak kluk proběhl kolem autobusu. Pak se mi ztratil z dohledu.

...

Vystoupila jsem z autobusu, když se mi najednou strašně zamotala hlava. Přidržela jsem se zábradlí u zastávky.

...Přede mnou stál muž, asi kolem třiceti let. Měl na sobě černý oblek, a po obličeji mu stékal pramínek krve. Nejspíš se mu to stalo, když prorazil dveře mého pokoje.

"Říkali mi, že projekt se nemá dostat do špatných rukou." Zavrčela jsem na něj.

"My nejsme ti špatní, Beth. Musíš to pochopit." Objevila se za ním mladší žena v modrých šatech. Do obličeje jí moc vidět nebylo, ale i tak jsem ji poznala. To ona je vedla. Všechny je obrátila proti nám.

"Ne." řekla jsem a utekla směrem k počítači...

Otevřela jsem oči. Už zase. Dvakrát za den se mi to ještě nikdy nestalo. Rozkoukala jsem se po okolí a okamžitě jsem zacouvala. Přede mnou stál ten muž, kterého jsem viděla.

"Před námi se neschováš, Beth." Řekl a ušklíbl se.

Rozhlédla jsem se jestli kolem nejsou nějací lidé, ale nikdo tam nebyl. Kde všichni jsou? Zrovna teď?

Znovu jsem zacouvala ještě dál, když se muž začal přibližovat a vytáhl zezadu zbraň.

Najednou ale padl k zemi. Za ním se tyčila postava v mikině. Kdo to byl, jsem poznala až když si odhrnul kapuci, která mu zakrývala tvář.

Kluk z autobusu.

Ušklíbl se a založil si ruce do sebe.
"Teď už bychom si mohli promluvit..."

Alive Again - Born Again IdentityKde žijí příběhy. Začni objevovat