Kapitola druhá

219 14 10
                                    

Lucille
Dnes je můj nejhorší den v životě a to jen kvůli rodinné večeři, na kterou můj otec pozval Darylly. Zase se budu muset přetvařovat a dělat, jak jsem šťastná, že je vidím a že se budu vdávat. Ale je to přesně naopak. Nechci je vidět a nechci se vdávat s nějakým egoistou, který si myslí, že je nejlepší na světě!

Chvíli jsem se ještě převalovala a přemýšlela nad Darylly.

Sakra proč nad nimi přemýšlím?

S povzdechem jsem si sedla na postel a jen tak koukala do zdi předemnou. Nikdy mě nezajímala, ale teď mi přišla prostě zajímavá. Nechápu to!

,,Luc, snídaně." Ozvalo se z kuchyně a já jen nazdvyhla obočí.

Proč mi to ti sluhové nemohou přinést do pokoje? Na co nám teda jsou?

S otráveným obličejem jsem se vydala rovnou do kuchyně. Ještě než jsem otevřela dveře, podívala jsem se na zrcadlo, které se nacházelo na mé skříni vedle dveří.

No musím uznat, že i po ránu ti to sluší. Zalichotilo mi mé podvědomí a já se jen usmála.

Otevřela jsem dveře a vydala se po schodech rovnou do kuchyně.

,,Čau tati." Pozdravím ho a sednu si na židli naproti němu. Do pravé ruky uchopím vidličku a nimrám se s ní v rizotu. Ano, k snídani máme rizoto. Také to nechápu.

,,Ahoj beruško." Usměje se a já mu úsměv oplatím. I když nerada.

-----

Už sedím v pokoji na posteli a přemýšlím co si na tu večeři vezmu. Musím přeci vypadat urozeně a krásně. Chvíli ještě hledím do šatníku a nakonec zvolím černé šaty, které jsou vpředu krátké a vzadu dlouhé až na zem. Jsou zdobené drobnými třpytkami. K tomu jsem si vzala černé boty s menším podpatkem a na hlavě si udělala drdol. A samozřejmě nechybělo ani líčení.

,,Ahoj zlato." Ve dveřích se objevila Alison a vypadala DOKONALE. Nemohla jsem z ní spustit oči, natož něco říct.

,,Halo!" Sedla si vedle mě na postel a rukou mi mávala před obličejem.

,,Co si myslíš o Shawnovi?" Vypadlo ze mě. Vůbec nevím, proč se jí na to ptám, ale to samo.

,,Nevím, vždyť ho dnes uvidím poprvé." Zasměje se a já s ní.

Nakloním hlavu na stranu a povzdechnu si. ,,Já taky, ale jediný co vím, že je to pěkný egoista a rozmazlenec!"

,,Aha." Odpoví a prohrábne si své rozpuštěné vlasy.

Shawn
Opřel jsem si hlavu o opěradlo sedadla a upřel pohled na krajinu, kterou jsme míjeli. Ve snaze přijít na jiné myšlenky jsem vytáhl z kapsy svůj mobil a všiml si několik zmeškaných hovorů. Některé od Xandera, jiné od Reese, pár jich bylo od holek, které jsem zas tak dobře neznal.

,,Netvař se tak otráveně," napomenula mě mamka, která seděla hned vedle mě. Usmívala se na mě tím svým konejšivým způsobem, který používala, když mi bylo pět.

,,A jak se mám tvářit?" Nechtěl jsem na ni být tak hrubý. Snažila se mě podpořit a já ji odháněl. Ale pořád jsem měl zlost na svého otce, který to všechno dohodl už v mém útlém věku a oznámil mi to teprve před týdnem. Jen tak. Bral to jako hotovou věc.

,,Víš, Shawne, asi před patnácti lety jsme s Lazzary uzavřeli smlouvu o společném obchodě, který však můžeme podepsat, jen pokud naše rodiny spojíme. Jelikož jsi můj jediný syn, nemám na výběr. Oženíš se s Vincovou mladší dcerou Lucille. Tím získáme polovinu jejich dědictví a pomůžeme jim z dluhů, které se za posledních pár let začaly kupit."

,,Počkej moment, co že se? Ty mi chceš vnutit nějakou rozmazlenou dcerku tvýho kamaráda?!"

,,Shawne, klid!"

,,Děláš si legraci? Nebudu se ženit, sakra! Tati!"

Neposlouchal mě. S nadáváním jsem opustil místnost a zavřel se v pokoji. A potom zavolal své partě, že je zvu a vyrazilo se.

A já se zřídil jako hovádko. Ta-dá.

A teď jsem opíral čelo o chladné sklo auta, kterým jsme se měli dopravit na večeři k Lazzarům. Už brzy jsem tak měl poznat tu malou nánu, se kterou jsem měl nejspíš strávit zbytek svého mizerného života.

Tajně jsem doufal, že když už, tak to bude kočka. A jestli ne, nikdo přece neříkal nic o věrnosti a loajálnosti, ne?

Pochopil jsem, že to všechno je jen z obchodních důvodů. Nikdo mě nemohl nutit k tomu, abych s tou holkou něco měl.

Podepíšeme papíry, vyměníme si prsteny a tím to hasne. Mezi námi dvěma nic nebude.

Otec se vedle matky zavrtěl a odkašlal si. Auto zastavilo.

,,Jsme na místě," oznámil nám náš řidič a já ihned vystoupil a prohrábl si svoje husté vlasy, které mi padaly do čela. Stali jsme před vilou Lazzarů, obrovským sídlem, jehož bílé stěny mě skoro oslepovaly. K hlavnímu vchodu vedl chodníček vyskládaný béžovými kachličkami, všude kolem rostly květiny. Bylo mi ještě hůř, jelikož jsem si okamžitě začal připadat jako v nějakém Disney filmu.

Na velké terase, která se táhla kolem celé přední části domu, stál nejspíš Vincenzo Lazzar a pokyvoval nám, ať jdeme dále. Vrazil jsem ruce do kapes od kalhot a sklopil pohled.

Divadlo začíná.

Lucille
Uslyšela jsem zvuk motoru a vykoukla z okna na silnici, která se nachází před naší vilou. Bingo! Před naší vilou parkoval černý mercedes Benz. Z auta vystoupila celá rodina Daryllů a má nervozita se rozléhala po celém těle.

Nervózně jsem si zkousla ret a prohrábla si své vlasy. Oči jsem měla upřený na mladíka se světle hnědými vlasy, které mu padaly do jeho oříškových očí. Nejspíš Shawn.

Zamířila jsem ke dveřím od svého pokoje a ještě než jsem je otevřela jsem si upravila své černé šaty a vlasy. Z hluboka jsem se nadechla, hned zase vydechla a pomalinku jsem kráčela za otcem.

Nová kapitola je na světě a dnes Vám rozlouzknu naší hádanku :DD

Shawn = Chrissy258
Lucille = Já

Uvidíme se brzy u další :))

Ahooj ❤

I am not your PrincessKde žijí příběhy. Začni objevovat