I am not your Princess

Kapitola pátá

Lucille
Shawn se po chvilce vrátil a znovu se usadil na židli vedle své matky. Chvíli jsem ho pozorovala, než se jeho zrak ocitl na mé tváři. Mírně jsem se na něho usmála a poté zrak odvrátila na Alison. Rukou si podepírala hlavu a vypadala dost znuděně, ostatně jako já i Shawn. Jediní rodiče se bavili.

,,Děkujeme za dobrou večeři, ale už půjdeme." Pronesla Shawnova matka a mírně se usmála.

No konečně!

Vstala jsem ze židle, poupravila si šaty a čekala, co se bude dít dál. Shawnův pohled byl pořád přilepený na mě a nechtěl se odlepit. Naskočila mi husí kůže. Nakonec se všichni postavili a začalo otravné loučení. Potřásla  jsem si se všema rukou a vynutila na své tváři falešný úsměv.

Shawn mojí ruku opět podržel o něco déle a na tváři se mu objevil úšklebek, který jsem mu oplatila a poté svou rukou stáhla zpět k tělu.

,,Nashledanou." Rozloučili jsme se všichni naposledy mezi dveřmi a poté odjeli.

Konečně!

Otec zavřel dveře a já se rozešla rovnou do svého pokoje. Vešla jsem dovnitř, sedla si na postel a rozpustila si své dlouhé mírně vlnité vlasy. Hned jsem si je prohrábla a jen tak seděla.

Musím uznat, že Shawn je fešák. Lucille! Přestaň!

Najednou se ozvalo klepání na dveře a do vnitř vstoupila moje milovaná blonďatá sestřička Alison. Dveře za sebou zavřela a usadila se vedle mě na postel.

,,Tak co říkáš na Shawna?" Otáže se a šibalsky se na mě usměje. Je to egoistický blb, ale je tak nádherný.

,,Je to egoistický blbec." Protočím oči.

Je to sice egoista, ale... Lucille drž hubu!

,,A co na něj říkáš ty?" Pohlédnu jí přímo do očí a mírně se usměji. Tak to jsem zvědavá co odpoví!

,,Nevím, viděla jsi ten jeho úsměv?  A ty svaly, jak se mu rýsovaly pod košilí?" Zasměje se a já po ní hodím vražedný pohled.

,,Alison!" Bouchnu jí pěstí do ramena a její smích se zdvojnásobní. 

,,Haha, no co? Já myslím, že se mu líbíš." Šibalsky se usměje a poplácá mě po zádech jako nějakého borce, co zrovna prožil romantickou noc.

,,Jo?" Nevěřícně se otážu a nazdvyhnu jedno obočí. Já jí tak nenádivím. Kecám, život bych za ní dala.

,,No jasně! Možná to vaše manželství nebude tak strašné. Pamatuj, že po pár měsících budou ty obchody okey a pak se budete moct rozvést." Usměje se a já pohled odvrátím na své botky na podpatku.

,,Máš pravdu."

,,Já vždycky. Shawn sice není můj typ, ale myslím, že se k tobě bude dost hodit, ne? Představ si, až budete jednou sami..  v pokoji..." Zasměje se a já jen protočím oči. Tváře se mi pomalu zbarvovaly do červené barvy a Alison se tlemila na celé kolo.

,,Oh, Alison! Přestaň!" Zakřičím a rozesměji se sní.

,,Pojďme se radši bavit o tobě. Co ten kluk z diskotéky?Volal ti?" Zeptám se a čekám na odpověď.

,,Je to vůl." Zamračí se a pohled odvrátí na dveře. Radši nechci vědět, co se jí honí hlavou.

,,Až tak?" Pohladím ji po zádech a věnuju jí slabší úsměv.

,,Už měsíc se mi neozval!" Vykřikne a postaví se na nohy.

,,No tak, zlato. Klid." Chytnu ji za ruku a stáhnu zpět na postel. Posadí se a já jí stáhnu do pevného objetí.

Dneska z pohledu Lucille. :))

Ahoj ♡