Mafia 2 /CZ/

Ne, prosím...

*o týden později*

Adrien's POV

Proč jim to s tím dešifrováním tolik trvá? To je to tak těžké? Určitě ne... Tak proč jim to, sakra, trvá už týden?!

Složil jsem si hlavu do rukou, ktorými jsem se opíral o stůl v mé kanceláři. Čekal jsem, kdy konečně dojdou výsledky. Vůbec mě nebaví, jak neschopní lidé tady pracují, no nemůžu je vyhodit. Zůstal bych tu jen já a Nick...

Zpoza dveří se ozval křik, no kvůli zdi a už zmíněným dveřím jsem neslyšel, komu ten hlas patří.

,,Je mi to líto, ale pan Agreste teď nepouští k sobě nikoho," rozeznal jsem Nickův, překvapivě klidný hlas. Zaposlouchal jsem se do rozhovoru, který se zeslabil, tudíž už nikdo nekřičel.
,,Mě uvítá moc rád," řekl naštvaný ženský hlas a dveře se z hlasitým bouchnutím otevřely.
Trhnutím jsem se podíval tím směrem a uviděl rozzuřenou Alyu s Ninem v patách.

,,Promiňte pane, nešlo jí zastavit," omlouval se Nick.
,,V pořádku, můžeš jít," mávl jsem rukou. Nick zavřel dveře od mé kanceláře a nechal mě tady s Ninem a Alyou o samotě.

,,Nazdárek lidi," pousmál jsem se. Od té oslavy jsem je neviděl. Už je tomu... kolik? Jo, asi už dva týdny, ne-li víc, jsem je neviděl.
,,Nech si to tvoje 'Nazdárek lidi'!" zavrčela Alya.
,,Děje se něco?" zamračil jsem se.
,,Jestli se něco děje?! To mi řekni ty! Promiň, zapomněla jsem, že my už ti nestojíme ani o to, abychom věděli, že Mari unesli!" křičela. Sklopil jsem hlavu, do očí se mi nahrnuly nové slzy. Ještě mě pláč nepřešel a nechtěl jsem, aby mě v tomto stavu viděli.

,,Alyo nech ho. Podívej se na něj. Nevidíš, jak se cítí?" uklidnil ji Nino, což se mu kupodivu povedlo. Alya se trochu uvolnila a pohled jí změkl.
,,Promiň, já jen... Trochu mě štve, že jsem se to dozvěděla až po dvou týdnech a to ze zpráv v televizi," řekla a promnula si oči, ve kterých se také objevily stopy po slzách.

,,To nic. Já se omlouvám, že jsem vám to neřekl dřív, ale mám toho moc a stále jen čekám na jedny výsledky testů, pak na druhé... Jaksi to nezvládám," řekl jsem a vložil si hlavu opět do rukou.

,,Víš přeci, že jsme tu pro tebe. Můžeme ti pomoct," usmála se Alya a Nino přikývl.
,,To by jste byli moc hodní." usmál jsem se.
,,Dobře, tak já zavolám Jackovi a opět se do toho můžeme vrhnout. Jako za starých časů." Nino vytáhl mobil ze zadní kapsy kalhot, na kterém následně vytočil Jackovo číslo.

,,Bude tady do deseti minut. Samantha nám prý zatím pohlídá Emily," usmál se a mobil opět uklidil do kapsy a já jen přikývl.

Vážně. Ani ne za deset minut si to Jack nakráčel do mé kanceláře, kde byl obeznámen s naší situaci.
,,Pane!" vtrhl mi do kanceláře Nick s vyděšeným výrazem.
,,Co se děje Nicku?" zeptal jsem se. ,,Přišli snad výsledky?"
,,To ne pane, ale máte tu hovor," nahlas polkl a podal mi mobil, co držel v ruce. Neochotně jsem si ho vzal a ohlásil se u telefonu.

,,Ach, Adriene. Rád bych řekl tu frázy 'tak rád tě opět slyším', ale bohužel to není pravda," zasmál se ten hlas z minulého týdne. Z toho smíchu mi běhal mráz po zádech.

,,Vy?!" vykřikl jsem a tím pozornost všech v místnosti přesměroval na mě.
,,Já," zasmál se slizkým hlasem.
Rychle jsem dal hovor na hlasitý odposlech, ať to slyší i ostatní.

,,Co chceš?" zavrčel jsem.
,,Ach, Adriene. Jsi pořád tak naivní. Proč bych ti měl volat jen tehdy, když něco potřebuji?" zachechtal se. ,,Ale jedna věc by tady přeci jen byla, to máš pravdu."
,,Takže?" pobídl jsem ho.
,,Mám u vás na stanici jednoho ze svých můžu, špeha lépe řečeno. Řekl mi, že mě hledáš. Dopředu ti radím, vzdej to! Nikdy nás nenajdeš. Hezké dny tímto pro Mari skončily. A můžeš za to ty! Ještě jednou se o něco pokusíš a Mari za to zaplatí."

,,Nech ji napokoji! Nic ti neudělala!" vykřikl jsem.
,,Už jen fakt, že je to tvoje žena mi ubližuje. Já trpěl už dlouho, teď budeš ty!" zasmál se.
,,Jestli se jí dotkneš..."
,,Tak co? Necháš mě zavřít?" zasmál se. ,,Myslím, že tento hovor je u konce, teď se jdu věnovat své krásce."

,,Ne, prosím!" ozval se v pozadí křik.

Mari.

. . .

Jo, ještě žiju. Omlouvám se, dřív to nešlo. Vím, že jsem už skoro měsíc nepřidala část a moc se za to stydím, snad vám to tímhle dílem vynahradím. (Už bylo načase přidat ji, viď?)

Jen tak mimochodem, do konce zbývá už jenom 8 částí.

Zatím se mějte, pokusím se přidávat častěji.

- TARA ❤