Life Is Strong [Teen Wolf FF]

1. Kapitola

Tak konečně jsme tady. Ta cesta byla snad nekonečná. Hrozně moc jsem se do Beacon Hills těšila.

Asi si říkáte že jsem blbec, když se těším do města, se samým nadpřirozenem. Ano, možná máte pravdu, ale já přijela za mou pravou rodinou. Moji adoptivní rodiče si mě vzali, když mi byly přibližně 4 roky. Nevím proč. Asi mě rodina nechtěla. Pamatuji si jen mé rodiče, bratra a strýce.

Vystoupila jsem z auta a konečně se nadechla čerstvého vzduchu. Vytáhla jsem si kufr a postavila ho ke dveřím MÉHO nového domu. Ano MÉHO. Furt tomu nemůžu uvěřit, že budu bydlet sama.

"Tak fajn zlato. Snad máš všechny věci. Každý den mi volej a nebo napiš aspoň SMSku. Nedělej kraviny. Udržuj pořádek. Ne..."

"Mami dost. Umím se o sebe postarat." přerušila jsem ji a usmála se.

"Dobře." oplatila mi úsměv a strčila mi za ucho pramen mých černých vlasů.

Obejmula mě, dala mi pusu na čelo, rozloučila se a já už jen pozorovala naše vzdalující se auto. Zhluboka jsem se nadechla a šla odemknout dveře od domu. Kdysi patřil mé prababičce. Rodiče si dům ponechali. Důvod neznám. Možná věděli, že sem budu chtít jet. Vlastně jsem ráda že mi to dovolili. Mamka mě chtěla dát do hotelu, ale za 1. nechtěla jsem a za 2. tady v Beacon Hills nějáký hotel? To určitě. Aspoň o něm nevím.

Vzala jsem kufr a vlezla dovnitř. Poskytl se mi pohled na menší předsíň s botníkem. Kousek dál se nachází obývák s televizí, velkou pohovkou a hned i kuchyň, která byla s obývákem propojená. Vyšla jsem schody do druhého patra, kde se nacházel můj pokoj a koupelna se záchodem.

Hned jsem vlezla do pokoje a začala si vybalovat věci z kufru.

»*«

Po dlouhých hodinách vybalování, jsem se rozhodla prozkoumat Beacon Hills.

Prošla jsem celé město. Od nemocnice, ke stanici šerifa a ke všem obchodům, které tady jsou. Nic zajímavého. Normální město jako každé jiné. Teda skoro. Myslím že nadpřirozeno se v každém městě jen tak nenaskytne. A jak vlastně vím o nadpřirozenu? Haha, uvidíte.

No začala jsem se nudit. Fakt...chodit furt dokola, to není žádná zábava. Co bych tak mohla...procházka po lese! Miluju to.

»*«

Vstoupila jsem do lesa.

Vítr ve vlasech, zpěv ptáků, šustění listí a křupání klacíčků...počkat. Šustění a křupání. Stojím na místě, jako přikovaná. Znamená to, že mám společnost.

"Haló?"

Nic.

Bože, jasně Jessico, ještě na sebe upozorni. Fakt chytrý.

Radši jsem se vydala svižným krokem zpět.

"Aaa! Nechej mě!"

Najednou po mě někdo zezadu skočil. Začali jsme se kutálet ze svahu dolů.

Jakmile jsme se dokutáleli, uviděla jsem tvář, jeho tvář. Panebože je to fakt on?

"Jessico?"

"Brácho? Jsi to ty?"

"Mám stejnou otázku," usmál se a pomohl mi na nohy. Hned jsem mu padla kolem krku. Je to úžasný pocit vidět někoho z rodiny. Pravé rodiny!

"C-co tady děláš?" zeptal se.

"Chtěla jsem vidět moji rodinu," usmála jsem se, "kde vlastně jsou?" začala jsem se rozhlížet okolo sebe.

"Hele Jess, je to složité. Oni...no..."

"Co? Co se stalo?!"

"Jsou mrtvý..." odmlčel se.

"Panebože" sedla jsem si na zem a ruce zabořila do svých dlaní.

»«»«»«»«

Tak tady je první kapitola. Doufám že se vám příběh bude líbit :-)
Víte kdo je bratr Jess?
Ověřte v další kapitole ;-)
Btw...Nahoře máte její fotku!
Vaše Maxirra <3