Dojeli jsme k Derekovi. Vystoupili a vešli dovnitř."Proč mě neodvezeš domů?" zeptala jsem se Dereka.
"Něco se ti může stát. Takže od teď tu bydlíš s náma. Věci jsem ti dovezl." odpověděl Derek.
A vážně, moje taška s oblečením ležela přímo vedle postele.
"Takže už jsme i spolubydlící." usmála se Erica.
"A kde budu spát?" dělala jsem si starost.
"S Isaacem a Erica se mnou." odpověděl klidný Derek.
Isaac se hned na mě šibalsky usmál. Přesně jsem věděla na co myslí. Myslel na to, co jsem řekla ráno. Naštěstí Derek žadnou trávu nemá. Doufám.
"Ať tě to ani nenapadne." řekla jsem stále usmívajícímu se Isaacovi.
"Fajn." odpověděl.
"Za pár dnů je úplněk. Neměl by jsi nás učit?" zeptala se Erica Dereka.
"Máš pravdu jdeme do lesa. Všichni." odpověděl jí.
"P-počkej i já?" zeptala jsem se uraženě.
"Máš se ještě co učit sestřičko." odpověděl mi a vydal se ke dveřím.
Všichni jsme ho následovali. I já s uraženým obličejem.
"Noták, aspoň tě můžu porazit." rýpnul si do mě Isaac.
"No počkej." usmála jsem se.
"Závod?" zeptal se s úsměvem. Kývla jsem a rozběhla se lesem. Následoval mě. Běžela jsem snad jako blesk. Málem jsem srazila Dereka. Isaac pro změnu Ericu. Najednou jsme byli od nich snad tak kilometr daleko.
Pomalu mě doháněl. Snažila jsem se zrychlit, ale už to nešlo. Skočil po mě a oba dva jsme se zřítili k zemi a udělali pár kotoulů. Ocitl se nademnou.
"Dohnal jsem tě." usmál se a chytil mi zápěstí, které následně dal z mou hlavu.
"Kdyby jsi po mě neskočil, tak ti uteču." odporovala jsem, ale i tak jsem se smála.
Pomalu se přiblížil k mému uchu.
"Víš že ti to dneka moc sluší?" pošeptal mi.
"Jo, už jsi mi to párkrát dneska řekl." odpověděla jsem.
Najednou ho někdo chytil za límec u trička a zvedl ho na nohy.
"Nechej moji ségru." řekl mu Derek varovně. Já i Erica jsme se začali smát. Pak mi ale Erica podala ruku a pomohla mi na nohy.
"Díky." usmála jsem se.
"Fajn, jdeme na to." začal Derek. Všichi jsme se otočili směrem, kam se koukal. Leželi tam kmeny stromů a pár pařezů.
"To máme opičí dráhu?" zeptala se překvapeně Erica.
"Jo a ty jdeš první. Budu stát na druhé straně. Tvůj úkol - zaútoč na mě." poručil Derek a odešel na druhou stranu.
Erica se okamžitě rozběhla, přeskočila všechny překážky a skočila po Derekovi. Derek ji však odhodil do stromu. Zkusila to znova, ale opět skončila u stromu.
Naštvala jsem se a rozběhla se k Derekovi. Skočila jsem po něm. Taky jsem skončila u stromu.
"Au. Proč tě neumím srazit?" řekla jsem naštvaně.
"Říkal jsem ti, že se máš co učit." řekl.
Znovu jsem po něm skočila a tentokrát skončila na jeho zádech. Snažila jsem se ho sundat, ale chytil mě za ruku a přehodil přes rameno. Zasténala jsem bolestí. To už Isaac nevydržel a vrhnul se na něj. Srazil ho k zemi.
"Moji budoucí holce nikdo ubližovat nebude!" zařval, ale i tak ho Derek odkopl.
"Jste na tom hůř než jsem si myslel." řekl.
"Neurážej." bránila jsem nás, "A Isaacu? Budoucí holce? Opravdu?" protočila jsem oči. On se ale pouze usmál a mrkl na mě.
"Tak mě něčím překvapte." Derek radši ignoroval náš rozhovor a dál se věnoval tréninku.
V tu chvíli, co to dořekl, po něm skočila Erica a začala ho líbat. Isaac si mě otočil čelem k sobě a chytil mě kolem pasu.
"Nezkusíme to co oni?" šibalsky se usmál.
"V žádném případě." odtrhla jsem se od něj a otočila se zpět na ty dva. Derek Ericu shodil na zem.
"Takové překvapení jsem nemyslel." řekl varovně.
Pomohla jsem Erice na nohy.
"Myslím, že pro dnešek to stačí." řekl a rozešel se směrem domů.
"Tobě se Derek líbí?" zeptala sem se šeptem Erici. Šli jsme pár metrů za Isaacem a Derekem.
"Jo, je sexy." zasmála se Erica. "A tobě se líbí Isaac?" zeptala se. Nevěděla jsem, co odpovědět.
"Ne. Ne, ne nelíbí." odpověděla jsem a naznačila ji, že Isaac poslouchá. Přikývla. Zbytek cesty jsme si povídali o takových těch typických holčičích věcech.
»*«
Došli jsme až pozdě večer.
"Jsem unavený, jdu spát. Dobrou." řekl Derek hned co otevřel dveře a vydal se do své ložnice.
"Jdu za ním." mrkla na mě Erica a taky zmizela za dveřmi.
Isaac se na mě otočil.
"Co je?" zeptala jsem se.
"Slyšel jsem vás s Ericou se bavit o mě." šibalsky se usmál.
"Joo? A co jsi slyšel?"
"Tvoji lež. Líbím se ti." usmál se. "Když jsi Erice odpověděla ne, tep se ti zrychlil. Máš mě ráda." usmál se ještě víc.
"Už zase jsi poslouchal můj tep?" naštvala jsem se.
"Jo." odpověděl a opět mě chytil kolem pasu.
"Ať tě to ani nenapadne." zašeptala jsem.
"A co když mě to napadlo?" mluvil klidně.
"Tak tě to prostě nenapadlo." furt jsem odporovala.
Položil mi ruku na tvář a pomalu se ke mě nahnul. Jemně mě políbil.
Zvláštní. Nechala jsem ho a místo toho, abych se odtrhla, jsem ho začala líbat. Polibky byly delší a delší. Nakonec jsme přestali.
"Já to věděl." uchectl se.
"A co?" nechápala jsem.
"Že spolu budeme." usmál se.
"Já neřekla že s tebou chci chodit." zakroutila jsem hlavou.
"Fajn. Tak se zeptám...Jess budeš se mnou chodit?" díval se mi do očí.
Chvíli jsem uvažovala. Vážně? Uvažuju nad tím, že budu chodit s Isaacem? Chtěla jsem říct ne, ale to samo.
"Jo, chci." odpověděla jsem s úsměvem a ještě jednou ho políbila.
Převlékla jsem se, vyčistila zuby a lehla si za Isaacem. Zhasnul světlo.
"Dobrou zlato." řekl a políbil mě.
"Dobrou." odpověděla jsem a přitulila se k jeho hrudi. V tu ránu jsem usnula.
»«»«»«»
Tak hlásím se s dalším dílem. :-)
Dneska opět pozdě, ale zítra se pokusím dřív. ;-)
Jinak dneska to bylo trošku romantické. :-D Můžete vymyslet přezdívku pro Jess a Isaaca. :-)
A jste vůbec rádi že jsou spolu? :-D
Nebudu dál zdržovat. Snad se vám kapitola líbila.
Jestli jo zanechte votes nebo comm»moc mě potěšíte. :-)Mám vás ráda.
Vaše Maxirra <3
ČTEŠ
Life Is Strong [Teen Wolf FF]
FanfictionJessica přijíždí do Beacon Hills, kvůli své pravé rodině. Svým adoptivním rodičům však řekla, že chce být samostatná. Myslíte, že najde svou rodinu? A ví vůbec, co ji tam čeká? Třeba najde i svou pravou lásku a kamarády na život a na smrt, kdo ví...