Life Is Strong [Teen Wolf FF]

4. Kapitola

Celou cestu jsem nepromluvila ani slovo a uvažovala co se stane, až se všichni dozví, že jsem Derekova sestra. Scott se Stilesem si povídali něco o lacrossu.

"Nechceš se jít zítra kouknout na trenink?" zeptal se Scott.

"No uvidím jestli budu mít čas." usmála jsem se.

Konečně jsme dorazili ke Stilesovi. Vylezli jsme z auta a Stiles mě hned pozval dovnitř. Zavedl mě do jeho pokoje.

"Zajdu pro něco k pití." řekl Stiles a odešel do kuchyňe.

Zůstala jsem tam sama se Scottem. Seděla jsem na posteli a on se opíral o stůl.

"Takže..." začal po chvíli "ty jsi adoptovaná?"

"Jo jsem, ale tady bydlím sama. Rodiče tu být nechtěli." odpověděla jsem.

"Aha a víš něco o svojí pravé rodině?"

"Ehm...ne vlastně nevím, ale přijela jsem abych to zjistila. Proč se tak ptáš?" snažila jsem se udržet svůj tep v klidu, aby nepoznal že lžu, protože jsem vlastně o své pravé rodině věděla skoro všechno. Naštěstí přišel Stiles a za ním šli dvě holky, ale naneštěstí mi Scott nestihl odpovědět.

"Tak tady je to pití. Jo a tohle je Lydia a tohle Allison." usmál se a představil mi holky.

"Ahoj." řekli jednohlasně.

"Ahoj, jsem Jessica, ale říkejte mi Jess." představila jsem se.

"Dobře." usmála se Lydie.

Povídali jsme si snad o všem. Potom ale začali postupně odcházet, až jsem zbyla já, Stiles a Scott. Holky už musely jít.

"Fajn a teď mi řekněte něco o kanimně." začala jsem.

"Jo kanima je...počkat, jak víš o..." zakoktal se Stiles.

Zastavil se, když uviděl mé zlaté oči. Usmála jsem se.

"Ty jsi vlkodlak?" zeptal se Scott a vykulil oči.

"Jo a ty pravá alfa. Vím skoro všechno." mrkla jsem na ně.

"A jak to všechno víš?" zvědavý Stiles.

"Jsem prostě chytrá. No, ale už je hodně hodin. Půjdu domů. Zítra ve škole. Čau" rychle jsem se rozloučila a radši odešla, aby se nestihli vyptával.

»*«

Šla jsem v klidu domů. Už jsem odemykala když jsem uslyšela zasyčení. Pomalu jsem se podívala nahoru.

"O-můj-bože"

Kanima!

Rychle jsem popadla klíče a rozběhla se do lesa. Běžela jsem jak to jen šlo, ale zastavila mě kulka, která skončila v mojí noze.

Padala jsem k zemi.

Ohlídla jsem se a uviděla nějákou ženu. Pomalu se ke mně přibližovala.

"Ale, ale. Další vlkodlak." zasmála se.

"Co chceš?" zeptala jsem se s bolestí v hlase.

"Nic. Chci zabíjet vlkodlaky. Zabíjíme ty, kteří zabíjí nás." odpověděla.

Po těchto slovech mi došlo, že je lovec.

"Tak pojď, půjdeme. Vstávej!" dala mi pistol k hlavě. Pomalu jsem vstala.

"A kam mě vezmeš?" kulhala jsem.

"Tam kde tě..." nedopověděla to.

Zezadu na ni skočil Derek a hned za ním běžel Isaac.

"Dobrý?" zeptal se mě.

Zakývala jsem na souhlas.

"I tak tě radši ponesu." řekl a vzal mě do náruče.

"Počkej! A co Derek?!" zakřičela jsem.

"Jsem v pohodě. Utekla." objevil se vedle mě brácha.

"Děkuju." řekla jsem oběma.

"Za nic." usmál se Isaac.

Došli jsme k Derekovi a Isaac mě položil na postel. Noha se už pomalu hojila.

"Máš hlad?" zeptal se Derek.

"Ne nemám, díky." usmála jsem se.

"Proč jsi jim o tobě řekla?" tentokrát se zeptal Isaac.

"Jak to..." zarazila jsem se, "poslouchal jsi," došlo mi, "Co všechno jsi slyšel?"

"Všechno." mrkl na mě. "No zítra už můžu do školy. Už nejsem podezřelý." koukal pořád na mě.

"Ou...tak to je super." usmála jsem se. Isaac se smál tak šibalsky.

Derek do něj strčil. Nahodila jsem tázavý pohled.

"Něco mi uniklo?"

"Ne, jen mě Derek poučoval." zasmál se.

"O čem?" koukla jsem se na Dereka, i Isaac.

"Ehm...jestli ti ublíží, tak ublížím já jemu a ať na tebe dává pozor." odpověděl Derek, jak nejrychleji to šlo.

Zhluboka jsem se nadechla a zase vydechla.

"Dereku neboj, nic se mi už nestane."

"Kdyby jsme tě teď neslyšeli, tak si tě Kate odvede a umučí tě k smrti!" vybuchl Derek.

"T-to byla Kate? Kate Argentová?" zvedla jsem obočí.

Nikdo neodpověděl. V duchu jsem si odpověděla sama. Hromadil se ve mě vztek. Isaac si toho všimnul a zasáhl.

"Fajn pro dnešek toho bylo až až. Dereku kde bude Jess spát?" zeptal se Isaac. Derek se na mě tázavě kouknul.

"Můžu spát s tebou Isaacu?" myslím že to vyznělo trochu divně, ale ví, že jsem to tak nemyslela.

"Dobře. Dobrou." řekl Derek a odešel.

Vstala jsem z postele.

"Isaacu?" podívala jsem se na něj.

"Ano?"

"Nepůjčil by jsi mi nějáké tričko a kalhoty?" zeptala jsem se nervozně. Vím že poslouchal můj tep. Pousmál se když se mi trochu zrychlil.

"Jasně." usmál se a z tašky si vytáhnul šedé tričko a trochu delší kraťasy. Popadla jsem oblečení a koukla se na Isaaca. Jen stál a koukal.

"Otočíš se nebo budeš koukat?" zeptala jsem se.

"Radši bych koukal." odpověděl s úsměvem. Hodila jsem po něm vražedný pohled. Zvedl ruce nad hlavu na znamení, že se vzdává. Rychle jsem se převlékla a lehla si do postele. Isaac se otočil, zhasnul a taky si lehl. Otočila jsem se zády k němu.

"Ale no ták." řekl najednou.

"Co je?" otočila jsem se zpátky na něj.

"Když už sis vybrala mě, místo Dereka, aspoň mě neignoruj." řekl a pomalu se přiblížil. Pohladil mě po tváři.

"Nech toho." odbyla jsem ho.

Usmál se.

"Slyšel jsem, jak se ti zrychlil tep."

"Přestaneš ho někdy poslouchat?" naštvala jsem se.

"Nejspíš ne." usmál se.

Tak nad touhle odpovědí jsem se pousmála i já. Prostě jsem to vzdala.

"Tak pojď." řekl a přitáhl si mě na svou hruď. Byla příjemně teplá. Hlavu jsem si o něj opřela. Zavřela oči a v tu chvíli se vydala do říše snů.

»«»«»«»

Ahooj! :-D Tak tady máte další kapitolu.
Je trochu delší. :-D
Tak co, myslite že by měla zkončit Jess s Isaacem?
Názory pište do comm. :-)
;-)

Mám vás ráda.

Vaše Maxirra <3