KIM
Dnes jdeme poprvé do práce a jsem plná očekávání. Je 5 hodin ráno a i když je to dost zabijácký čas na vstávání, cítím se plná energie. Když jsem prošla chodbou všude bylo ještě ticho. Využila jsem toho a vešla jsem do koupelny kde jsem si hodila rychlou sprchu. Zaslechla jsem hlasy ozývající se z kuchyně.
"Dobré ráno" pozdravily mě dvojhlasně."Dobré" vrátila jsem jim úsměv."Připravila jsem snídani ,dáš si?" Mel vařila výborně a proto snídani od ní nemůžu odmítnout.Všechny jsme si sedly do obýváku a užívaly si společnou snídani.Chtěla jsem se zeptat Tany co se včera stalo ale myslím že zrovna po ránu to nebude chtít řešit."Tany.. Co se včera stalo?" Díky bohu mě předběhla Mel a zeptala se. " Co by se stalo.Poznala jsem člověka ,který je sice hrozně pěkný a taky hodný ale nemyslím si že je to ten pravý pro vážný vztah.Navíc máme si užívat ,přece se hned první dny nezavážu.I on se k tomu podobně vyjádřil." Na tváři se jí pohrával letmý úsměv a já byla ráda že je vše v pořádku.Nechtěla bych aby se trápila když jsme teprve přijely.
"To jsou moje slova." Začaly jsme se s holkama smát a i tuhle chvilku musela zkazit realita." Měly bychom se nachystat ,zachvilku tu máme auto."Děkuju za snídani byla výborná Mel." Musela jsem jí pochválit a to ona slíchávala často.
Díky tomu že je to velmi drahá a uznávaná restaurace,musíme být také sladěny. Na sebe jsme dostaly uplné černé džíny a k tomu bílou košili ,která krásně obtáhla naše tvary.Lodičky jsme si měly vzít své a já zvolila černé,matné na vysokém podpatku.Naštěstí je to ten typ lodiček na kterých vydržíte stát celé hodiny a dokonce i běhat.Vlasy jsem stáhla do culíku a nanesla make-up.Samozdřejmě my malování zabralo nejvíce času.
Už tu dvě hodiny lítáme a dalo by se říct že vše zvládáme. Chodí tu hodně hostů obzvlášt ráno a v poledne. S holkama stihneme prohodit sotva pár slov a jediné co jsem zatím postřehla bylo že si na Mel brali číslo už 3 kluci.
"Tany máš tu na šestku."
"Jo už letím."
Konečně po obědě se to trochu uklidnilo a mi měly čas se i trochu najíst."Je to celkem makačka." stěžovala jsem si holkám. " No ale na poprvé nám to jde celkem dobře ne?" Tany se nás snažila povzbudit a myslím že to rozhodně pomohlo.
"Holky jde vám to moc dobře.Je to teprve první den takže se neděste.Ve 4 můžete jít a zítra už podle rozvrhu." Bylo to moc milé od pana Crowfta (náš šéft) .I na svůj věk je fůrt plná života.
"Děkujeme pane Crowft. Je to trochu náročnější ale myslím že to chce čas a budeme jako doma." opětovala jsem mu úsměv a myslím že moje odpověď ho velmi potěšila.
"Ještě dvě hodiny dámy a upozorňuji vás že dnes už nikam nejdu,moje další zastávka bude totiž postel." kývla jsem Tany na souhlas a určitě budeme mít v něděli hodně času abychom si obešli pár památek.
"Jsem uplně KO." svalila se na gauč Mel a já a Tany jsme jí následovaly."Kdo by čekal že nás to tak vyřídí.Běhaní od jedno stolu k druhému ale prý středy patří mezi nejhorší takže to už máme odzkoušené aspoň." Nikomu se nám ani mluvit nechtělo.Jen jsem si roztáhly gauč,zatáhly okna aby byla v domě tma a pustily film který jsem koupily cestou domů.Musely jsem jít pěšky ,není to nejdál ale rozhodně nás to uplně dorazilo.
"Ta tma je tak příjemná." rozplývala se Tany."Dobrou dámy a radím vám , chci se probudit až ráno." dodala Mel a všechny jsem jen kývly na souhlas."Dobrou"....
