My Pretty Princess

Stephanie

Ještě takhle na začátku vám chci moc poděkovat za 100 přečtení jste úžasní opravdu vam za to chci moc poděkovat!!😊😄💖💖A ještě vás chci poprosit vy co si přečtete tuto kapitolku prosím napište mi to do KOMENTÁŘŮ nebo dejte  vote. Moc ráda bych věděla kdo všechno čte můj příběh. 😉😃😊😄💗Děkuju
******************************
6.kapitola
Otočila jsem se na osobu která vyslovila mé jméno. Za mými zády stála Viktorie Grun maminka Stephanie. ,,Dobrý den", pozdravila jsem a koukala na její utrápenou tvář. ,,Elizabeth nezlob se že tě ruším, ale Adel mě poslala na pláž". Adel tak se jmenuje moje maminka. ,,Vy jste mě sháněla?",zeptala jsem se a své překvapení nijak neskrývala. ,,Ano no víš", řekla a posadila se na kámen vedle mě. ,,Musíme si spolu promluvit o Step", řekla a se slzami v očích a já zpozornila. Koukala se na mě a já na ní ,,víš Step ona ona je v nemocnici", řekla a propukla v pláč objala sem ji a nechala ji vybrečet se. ,,Musíš se mnou za ní jet", vykoktala přez slzy a já jen přikývla. Stoupla si a vydala se cestou z pláže která vedla na parkoviště. Následovala jsem ji až k autu kde jsem si sedla na místo spolujezdce. Připoutala jsem se s už jsme jeli směr nemocnice. Zastavili jsme a já vystoupila počkala jsem až vystoupí i maminka Stephanie a společně jsme šli do nemocnice. Vešli jsme do vnitř a zamířili k pultu kde seděla pohledná sestřička. ,,Dobrý den", pozdravila jsem a čekala až se na mě podívá. ,,Dobrý den", pozdravila mě ale stále koukala do počítače. ,,Jdu za Stephanie Grun", oznámila jsem a vyčkávala. ,,Moment", řekla a její prsty začali kmitat po klávesnici neuvěřitelným tempem. ,,Tak tedy pokoj 45 intenzivní péče", oznámila mi a věnovala mi povzbudivý úsměv. Nastoupili jsme do výtahu a jeli do 2 patra. Na proti výtahu byl pokoj 44. ,,Já počkám tady", oznámila mi její mamka a usadila se na židli naproti pokoji číslo 45. Přikývla jsem a vstoupila do vnitř. Na proti dveřím byla typická nemocniční postel na které ležela Step. Vedle postele byla židle na kterou jsem si sedla. Chytila jsem ji za ruku a koukala jak v klidu spí. Vlastně ani nevím co se jí stalo. Ale její maminka to opravdu nesla ztěžka. Step stále spala a já se koukala po pokoji na dveřích jsem objevila tabulku. Zvedla jsem se ze židle a přistoupila blíž k tabulce která visela na dveřích. Na tabulce bylo napsáno ,, Stephanie Grun, otrava krve léčba zahájena příliš pozdě...",to že Stephanie pila to vím před rokem s tím měla problém byla na tom závislá kvůli jejímu bejvalímu strašně idiot. Byla na tom závislá 2 roky a pak se dala dohromady s Harrym a tím se to zlepšilo. Nikdy by mě ale nenapadlo že by z toho mohla mít otravu krve. Do očí se mi nahrnuly slzy. Znovu jsem si sedla k její posteli a chytila ji za ruku. Step se na mě podívala a usmála se ,,ty jsi přišla?",řekla s vděčností v hlase a já přikývla. ,,Omlouvám se", řekla a koukala na moje uslzené oči a pohladila mě ,,El mám tě ráda a nikdy tě neopustím i kdyby to nedopadlo dobře tak tu s tebou budu vždycky tu s tebou budu slibuju", řekla mi a já se rozbrečela. Objala jsem ji a brečela ji do ramene ,,taky tě mám ráda hrozně moc", zalapala jsem po dechu a přez slzy vydechla nemohla jsem se smířit s tím že by Step umřela.

******************************
Tak nová část doufám že se vám bude líbit budu ráda za votes a za přečtení moc děkuju užijte si kapitolu.😉😃😊😄💖
******************************