*Adrien
Po boji jsme se s M' Lady rozloučili a šli si každý po svém. Běžel jsem po střechách a cítil, jak mi v žilách koluje krev. Ve svém modelingovém JÁ takovéto chvíle necítím. Když jsem ale Chat Noirem, můžu být konečně sám sebou.Když jsem dorazil domů musel jsem proskočit oknem aby si mě nikdo nevšiml. Jakmile jsem se přeměnil zapl jsem počítač a projížděl Berublog. Plagg mezitím odletěl ke mně na postel a začal se mazlit s Camemberem. Někdy ho vážně nechápu... Najednou se zobrazilo nové okno s upozorněním, že Alya vydala nový příspěvek.
Ahoj lidičky! Dneska Paříž zasáhl opravdu nečekaný útok padoucha. Jeho jméno je nám zatím neznámé. Chtěla jsem se zeptat, ale Chat Noira silně uhodil Motýlák (budu mu tak říkat protože mi nikdo neřekl jméno :P) a on se dlouho nepohnul. Vypadalo to jako by se Ladybug zastavilo srdce. Když vykřikla Chat Noirovo jméno rozběhla se okamžitě k němu. Vypadala opravdu zoufale. Dokonce se mi zdálo, že jí tekli slzy. Jestli tohle Chate čteš, tak se nemusíš bát že by o tebe Tvá Lady neměla zájem, protože podle jejího chování v době kdy jsi nebyl při vědomí potvrzovalo to, že jí na tobě velmi záleží.
Vaše Alya!Cože?! Až na to jak mě Ladybug odvedla do uličky si nic nepamatuju! To asi potvrzuje to že jsem nebyl při vědomí. Ale že by se o mě M' Lady tak bála? To se mi snad ani nechce věřit...
O dvě hodiny později u Adriena doma:
Dlouho jsem ještě přemýšlel o Alyiném příspěvku na Berublogu. A pak jsem jak debil začal skákat po pokoji. byl jsem tak šťastný! Ladybug na mě záleží. Ladybug na mě záleží!!!
ČTEŠ
"Emm... Sorry?" she said. (POZASTAVENO)
Fiksi PenggemarFF na Miraculus Ladybug. V překladu: "Emm... Promiň?" řekla.