"Na! Dej si ještě!" řekla jsem a zasmála se. "Mari... Prasknu..." odpověděl a zasmál se taky. Seděli jsme spolu v mém pokoji a na stole ležela velká hromada sladkostí z naší pekárny.
Rodiče už spali takže jsme mohli mluvit trochu víc nahlas. Po dni byli unavení takže je neprobudí nic, až na ranní budík... "Jestli nepřemluvím Ladybug, tak sis právě vysloužila svatbu s Pařížským superhrdinou..." řekne a do pusy si dá další koláček. "Houhouhou... Zas tolik tě ráda nemám abych si tě vzala, a navíc mám právě zlomené srdce od tobě velice podobného kluka... Takže... Svatba příštích deset let nepřichází v úvahu..." řekla jsem a taky snědla jednu s mých oblíbených sladkostí.
"Mari... Co si myslíš o Adrienovi?" zeptal se asi po dvou minutách nepříjemného ticha. "O té modelce? No víš... Já... Dlouho jsem ho slepě milovala a přitom mi nedocházelo, že mu se líbí někdo jiný a když mi odpoledne po škole řekl, že se mu líbí Ladybg... Mrzelo mě to. Ale na druhou stranu... Jsem ráda. Alespoň vím, že život není továrna na splněná přání..." řekla jsem a on se usmál.
Nechápu proč se ta koule chlupů směje tak vážné věci... "Nepoužívej nejčastější větu z Hvězd..." oznámil mi, ale já jsem to furt nechápala. "Hvězdy nám nepřály... To znáš ne?" BLIK!!! V hlavě se mi najednou rozsvítilo. Hvězdy nám nepřály! Moje oblíbená knížka!
"Venku je hezká noc. Nepůjdeme se podívat na hvězdy?" zeptal se. "Úůůů romantika... Tak to si nechám líbit..." řekla jsem a vylezla na balkónek. Měl pravdu. Je krásná noc...
ČTEŠ
"Emm... Sorry?" she said. (POZASTAVENO)
FanfictionFF na Miraculus Ladybug. V překladu: "Emm... Promiň?" řekla.