Gymnastika

3.kapitola

Tak teď jsem vám popsala soustředění a soutěže. Teď vám budu vypisovat aktuální věci. Tedy ty věci, ktere se mi dějí teď.

Začneme dnešním ránem. Vstala jsem o půl šesté abych mohla ještě trénovat gymnastiku. A jelikož do školy musím jít za hodinu (máme na sedm) tak mi hodina na trénink nestačí. Musím urychlit rozcvičku. No vstala jsem a šla si udělat hygienu. Potom jsem se prevlikla z pyžama do tilka (je skoro léto) a trištvrťáků a šla jsem trénovat.

Nejdříve rozcvička... Ta mi zabrala 20 minut a pak jsem si vyzkoušela šňůry, provaz, most, škorpiona a různé takové věci co se týče gymnastiky. Vzala jsem si do ruky stuhu a začala tančit. Po chvili se podívám kolik je hodin. „cože? To už jsem tančila 30 minut??" Řekla jsem zděšeně a utikala se prevliknout do skoly. Hned jak jsem se prevlikla utikala jsem do skoly. No máme ji tady celkem blízko tak nemusím jezdit autobusem.
O 5 minut později
„fajn stihla jsem to. Jsem ve škole." Řekla jsem si sama pro sebe udychane. A to pomyšlení na to, že mě čeká ještě hodina tělocviku je fakt strašná.

Na hodinu tělocviku jsem přišla jen tak tak. A ještě že jsem tam včas přišla. Dělali jsme gymnastiku... 1 do měsíce máme gymnastiku, no a kvůli koho?? Kvůli me samozřejmě. Strašně jsem prosila aby jsme měli gymnastiku, že jí tam nakonec dali. Nic jiného mě v těláku nebaví.

Po škole jsem se těšila domů. Ale né že bych se těšila třeba na televizi a takové ty věci, ale já se těšila na mojí fialovou stuhu. Asi už vážně nejsem normální.

Přišla jsem domů a uviděla jsem mamku. Řekli jsme si ahoj a pak mi Mamka řekla „ Emily pojedeme k doktorce!" Řekla mi rozkazem a mě nezbývalo nic jiného než se jí zeptat „ proč? Ja nemůžu. Jdu trénovat." Chtěla jsem se otočit a jít ven, ale Mamka mě zastavila a řekla mi „ Emily teď hned! Musíš jít na prohlídku s páteří." Ja se zarazila, protože jsem si myslela že ta kontrola je až za měsíc ( a jo kvůli gymnastice mám problémy s páteří).

Šli jsme s mamkou k autu a vyjely jsme. Nechtělo se mi ale bohužel jsem musela. Po cestě jsem se Mamky zeptala „ a mami jak dlouho tam budeme? „ nevim jak dlouho tam budeš." Řekla Mamka trochu nastvaně. Počkat budu?? Řekla jsem si pro sebe a trochu se nad tom zamyslela.

Uz jsme tam dorazily na misto a ja se přece jen mamky zeptala. „ mami já tam budu sama?" Přišla mi hned odpověď. „ ano Emily už jsi velká holka." Ani jsem nevěděla kde to je. No vyšla jsem z auta a vesla do nemocnice. Nemohla jsem to najít a tak jsem se zeptala na cestu. Zeptala jsem se paní, která vypadala jako doktorka. Došla jsem k ni a řekla. „ dobrý den, můžu se vás na něco zeptat?" „ ano můžeš." Přišla mi odpověď a ja ji opět řekla. „ kde je tady nějaký doktor na kontrolu páteře?" ( nevěděla jsem totiz jak se to řekne) začla mi vyprávět kudma musím jít. Šla jsem rovne, doleva, doprava a jaksik jsem se ztratila. Nevěděla jsem co mám dělat kde jít a najednou se přede mnou objevil někdo a priblizoval se ke mě.

Tak mate tady další díl. Omlouvám se ze to nevyšlo drive ale byla jsem pryc a předním se mi psát vůbec nechtělo.