Gymnastika

4.kapitola

Když ta postava došla ke mě, uviděla jsem tmě je to moje doktorka. „ahoj Emily." Pozdravila mě paní doktorka. „dobrý den." Odpovím ji a jdeme cestou do ordinace. „tvá máma mi řekla ať ti jdu pro jistotu naproti. Aby ses nám tu neztratila." Řekla mi doktorka a ja se jen usměji a odpovím „Jo Jo to je cela máma." Usměje se na mě doktorka a to už stojíme před ordinaci. „tak pojď Emily." Řekne a ja se na ni podívám nechapavym výrazem. „vždyť je tu plna cekarna lidi." Řeknu ji s mým nechapavym výrazem.

„to nevadí" hned mi odpoví a ja jen pokrčim rameny a vejdu dovnitř. Paní doktorka me zkontroluje a asi po 15 minutách mi řekne. „tak Emily vše je v naprostém pořádku." „tak to je fajn." Odpovím a uz se chystám jít. „tak zase za půl roku, ahoj." Řekne a ja zase rychle odpovím. „jasné naschle."

Nějak jsem vyšla před nemocnici a tam už naštěstí čekala Mamka. Nastoupila jsem do auta a jely jsme domů. Za nějakých 20 minut jsme byly doma a ja zase mohla trénovat. Sice venku nebylo krásně, ale to mi nevadí.

Vzala si stuhu a kruh a šla ven trénovat. Když jsem přišla ven položila jsem stuhu a kruh a začla se rozcvicovat. Po celkem dlouhé rozcvičce jsem si zkoušela premety, hvězdy, araby a ruzne jumpy. Pak si vzala stuhu a pustila hudbu. Hudba hrála a ja skakala do rytmu.

Když písnička zkoncila oddychla jsem si a zasla pro kruh. S kruhem to taky umím ale ne tak jako se stuhou, takže ti co me sledovali si sice mysleli jak je to "nádherné" ale přitom by se na tom našlo tolik chyb... No vzala jsem si do ruky kruh a pustila další písničku. Zkoušela jsem si s kruhem nějaké nové věci co neumim a zkouším se je naučit.

Po par minutách uz mi to celkem jde tak když skončí písnička, postavíme se na další písničku a jedu si jakoby sólo. Až ho odjedu, začne mi někdo tleskat. Otočím se a za plotem stojí nějaká maminka s jejim dítětem a tleskaji mi. Usměji se na ne a ta maminka se me zeptá. „jak dlouho děláš gymnastiku?" Bez váhání ji odpovím. „přesně 10 let." Trosku s nechapavym pohledem se na me koukne a znova řekne. „děláš to fakt nadherne." S úsměvem ji na to hned odpovím. „děkuji" a odejdou.

Potom začlo krapat a tak jsem šla domu. Když jsem přišla domů, začala jsem se učit na další den. Bylo toho fakt hodně... Matika, dějepis, čeština, chemie a přírodka.... Vážně toho je na mě moc a nejde se to naučit. Tedy s moji inteligenci se to nejde naučit.

Když jsem v 19:30 zkoncila s učením, šla jsem hned spát. No a předtim samozdrejme i osprchovat.

Ahoj mate tady další díl.... Ano sice po delší době, ale ja za to nemůžu. Za to muže škola.... Je toho moc a k tomu všemu ještě tréninky....