Pohřeb I

101 3 1
                                    

"Sešli jsme se tu na uctění památky Tomáše Malého kterého postihla smrt v mladém věku sedmnácti let. Vzala si ho autonehoda. Chtěli by jste ještě něco říci?"nabídl nám slovo farář. Já jsem přistoupila ke hrobu a klekla si."

Tome.... Vím že mě neslyšíš ale chtěla by jsem ti něco říct. Hrozně moc tě miluju i když tady mezi námi nejseš. Nikdy na tebe nezapomenu přísahám. Pamatuju si všechny naše vzpomínky. Říkal si mi jestli se ti něco stane, tak si mám někoho s dobrým srdcem najít. Najdu si tebe." zavřela jsem oči a utekla mi slza přímo na hrob.

Toma maminka mi podala svíčku a zapalovač. Zapálila jsem ji a opatrně ji položila na hrob. "Ať ti je teplo. A veselo."vytáhla jsem kytky a poskládala je do srdíčka. Jana (jeho maminka) mi pomohla se zvednout.
"Vždy zůstaneš v naších srdcích." zaznělo ode všech a farář ukončil pohřeb.

"Odvezu tě domů Alex." obejmula mě Jana a nastoupili jsme do auta. Zklopila jsem hlavu a začali mi zase slzet oči. "Dostaneš všechny jeho fotky s tebou." vyhrkla Jana a pohladila mě po rameni. "To jsem ráda."vykoukla jsem z okénka a rukou si otřela slzy. Objevili se mi před očima vzpomínky...

Byli jsme na Sněžce při západu slunce. Chytl mě za ruku."Alex... Jseš úžasná a chci být víc než kamarád. A proto se tě ptám jestli...No.. To... Jestli to spolu mužem zkusit." usmál se a já odpověďela "ANO!!" skočila jsem na něho a políbil mě. Byl to ten nejkrásnější polibek v mém životě. Pak jsme seděli na trávě a já si položila hlavu na jeho klín a usnula jsem. Pak si lehl a spal. Ráno mi přinesl čaj v termosce a dal mi pusu na vlasy."Alex!"

"Alex!" probudila mě ze vzpomínání Jana a já leknutím cukla. "Jsme tady." usmála se na mě a já otevřela dveře.

"Děkuju moc za odvezení." zavřela jsem a Jana odjela. Zavlály mi vlasy a chvilku jsem se koukala do blba. Rozhodla jsem se jít do kostela. Pomalu jsem šla a přestávala pomalu věřit, že se ještě někdy zamiluju.

Ochladilo se a já si začala mnout ruce. Už jsem nechtěla žít. Došla jsem na místo a otevřela dřevěné dveře. Vstoupila jsem do místnosti. Bylo tam jenom pár lidí. Sedla jsem do druhé lavice a sklopila hlavu. Když jsem se modlila, někdo mě vyrušil.

"Dobrý den, můžu si přisednout?" zašeptal neznámý hlas a já bez otočení pomalu kývla.

"Jdete z pohřebu toho mladého chlapce?" vyhrkla osoba co seděla vedle mě. Opět jsem pomalu kývla a zakryla se černou kápí. Mlčeli jsme a já potichu zašeptala:" Milovala jsem ho."

Otočila jsem hlavu na osobu která se na mě s lítostí dívala. Byla to žena.

"Upřímnou soustrast. Musí to být těžké ztratit někoho hodně blízkého." začaly mi slzet oči.

" Sbohem." vyhrkla jsem a rychle odešla.

Venku na mě zaútočil studený vítr. Byla jsem tak vystresovaná že to ani nebylo možný 😂.

Konečně jsem došla domů. Dveře od bytovky byly otevřené. Šla jsem směrem výtah. Zmáčkla tlačítko a už to jelo.

Cinkl a já vystoupila. Sebrala jsem svoje poslední síly a zvedla ruku. Třikrát jsem pomalu zaklepala a smutně čekala.

Slyšela jsem otevření kukátka a pak jeho zaklapnutí. Už odemykala a když otevřela dveře, spadla jí brada. Nikdy mě takhle neviděla.

Vstoupila jsem do bytu a sundala si černé lodičky.

Mířila jsem do pokoje a usedla na postel. Slzy byly zřejmě silnější než já a rozplakala jsem se, sestra ihned přiběhla do pokoje a obejmula mě.

Rozplakala jsem se ještě víc a odhrnula se mi kapuce.

"Š-šššš..."sestra se mě snažila uklidnit. Na to že mě je sedmnáct a jí deset tak je strašně hodná a obětavá.

Cinkl mi mobil a Gabča (sestra) mi ho podala.

MENT VYDAL(A) NOVÉ VIDEO.

Gabča odešla a já se s zklidnila.
Rozklikla jsem video.

"Ahoj tady Vadim." smál se a já jsem nechápala kdo to je.

"Vadime dej jsem tu kameru...  Vadime dej jsem tu kameru!  VADIME DEJ JSEM TU KAMERU!!!" křičel srandovně Honza.

"Stop trestací saláte!" zvážnil Vadim a zastavil se.

Stopla jsem video a podívala se do popisku videa.

Byl tam odkaz na Vadimův kanál. To přesně jsem hledala.

Vystupuje jako VADAK. Zkoukla jsem pár videí a dala mu odběr.

Už byl večer a já šla do koupelny. Svlékla jsem se a  vstoupila do sprchy.

"PROSIMTĚ GÁBI PŘINES MI TRIČKO!" křikla jsem a utírala se.

Otevřela pomalu dveře a prostrčila ruku do koupelny.

"Díky." vzala jsem tričko a oblékla si ho. "Zrovna si vyčistím zuby." usoudila jsem a vymáčkla si pastu na kartáček a ten pak opláchla.

"Hotovo." vzdychla jsem a otevřela okno,  odnesla oblečení a uklidnila ho do skříně.

"Běž se osprchovat Gabčo a pak rovnou vyčistit zuby. Dočteš to zítra."zavřela knihu a zmizela v koupelně.

Jing: Ahoj zlato. Jak ti je? :-*

Jang: Co myslíš?  Chybí mi.  :-(

Jing: Ach joo. Kéž bych ten smutek mohla přenést na sebe. :-(

Jang: To fakt nechceš. Musím jít uložit Gabču. Pa :-*

Jing: Pa :-*

"Já ti to uklidím. Je hodně hodin běž spát." zalezla do postele a já ji přikryla a sedla si k ní.

"Ať se ti zdá něco hezkého. Dobrou noc." dala jsem jí pusu na vlasy a šla k sobě do postele.

Obě jsme hned usnuli.

……………………………………………………………
Muck <3 Na obrázku je Alex

Anyy :-)




Je tady ještě jednou...Kde žijí příběhy. Začni objevovat