Je tady ještě jednou...

Nečekaná návštěva IV

Když Vadim s Martinem uklidili techniku,  šli jsme si povídat.

"Alex nechceš natočit něco na můj kanál?" Ptal se Martin.

"Jo, můžeme se domluvit a já bych pak u tebe přespala." navrhla jsem a Martin kývl.
"Tak tady přespíte?"  dal ke mě legračně hlavu a udělal tu "veverku".

"Jo." usmála jsem se a lehla si na Vadimovu hruď. Byla jsem strašně unavená,  i když nevím z čeho.
Usnula jsem.

,VADIM,
"Usnula na mé hrudi,  to je super!!"
křičel jsem v duchu a pomalu se zvedal. Položil jsem ji OPATRNĚ na gauč a zvedl se.

"A jak budeme spát?" zeptal jsem se Martina zatím co on se díval na Alex.

"Hmm...Tak já můžu s Alex na gauči."navrhl a začal mi ponovat vztek po celém těle.

"Ne lehni si na mojí postel a já tady budu s Alex." zklidnil jsem se a zeptal se.
"Tak kámen, nůžky, papír." zvedl se Martin a začali jsme hrát.

"Kámen,  nůžky, papír teď!" vyhrál jsem.
"Tak já ti tam ustelu a pak chvilku podržíš Alex abych mohl rozložit gauč."  přikázal jsem a Martin se šel převléknout do koupelny.

Ustláno jsem měl a už čekal jenom na Martina až vyleze.
Byl jenom v teplácích. 

,MARTIN,
"Kurva!! Proč jsem měl prohrát?! Ale až bude u mě,  tak tam Vadim nebude."  usmál jsem se a díval se jak jeblej do stropu.

"Martine!!" křičel Vadim a mával mi před obličejem.
"C-co?" vzpamatoval jsem se a dával pomalu ruce pod Alex aby se nevzbudila.  Zvedl jsem ji bez obtíží.

"Je lehká." houpal jsem s ní a smál se.

"Jak ji převlíknout?" zamyslel se Vadim a objevila se mu žárovka nad hlavou.
"Co takhle ji napojit na ultramega přístroj aby ji svlékl a oblékl a pak s ním ovládnout celý svět!" ďábelsky se smál.
"Wat?!"  vykřikl jsem a smál se.

"Tak jí sundáme jenom mikinu a džíny." zkusil druhou šanci a pokrčil rameny.

,VADIM,
Už jsme ji svlékly a Martin mi jí dal do náruče.
"Dobrou."

"Dobrou."

Uložil jsem ji a přikryl.
Pohladil ji a její jemná pleť mi hladila ruku.
Hned jsem si také lehl a přiběhla Dusí si na mě lehnout...

"Vadime. Tady někdo je." probudila mě se slzami v očích Alex a já se prudce zvedl.
"Podrž mi Dusí, na něco se podívám."
Vzal jsem mobil a promnul si oči.

Měl jsme zprávu od Martina.
Martin: Vadime tady někdo je!

Vadim: Přijď hned k nám!

Martin: Dobře.

"Napsal mi Martin a zachvilku přijde." upozornil jsem Alex a pohladil ji po vlasech.
"Co když je to nějaký vrah?!"strachovala se a já jsem jí dal prst na pusu.
"Pšt... Není to vrah." usmál se a přicházející baleťák se k nám rozběhl (Martin).
"Alex zůstaň tady s Dusí. My to jdeme prozkoumat." řekl vážně Martin až to bylo k smíchu.
Kývla a my se pomalu vydali do kuchyně.
"Musíme být spolu." šeptl jsem Martinovi a on zakýval.
"Nikdo tady není." zamračil se a já se zamyslel.
"Aaaaaaa." ozvalo se z obýváku kde byla ALEX!!
Neznámý vzal nůž,  stoupl si za Alex a dal jí předmět ke krku.
,ALEX,
Zase jsem rychle dýchala. Kdo by nebyl vyděšený kdyby mu někdo držel kudlu u krku?
"Hoši můžete!" zvolal muž a přibehlo několik dalších mužů který chytli kluky.
"Teď tady vládnu já jasné? Takže ty kočičko jestli se pokusíš o útěk, tak si mě nepřej."
"Neříkej jí kočičko debile!" zařval Vadim a dal ruce v pěst.
"Ty si zřejmě nepochopil pravidla? Hoši, dejte mu co proto." naklonil hlavu a nějaký chlap ho praštil.

Utekla mi slza.
"Ty teď půjdeš se mnou kočko a pustím tvé kamarády." naklonil se ke mě a já rychle zakývala.

"Alex..." špitl Vadim a začal být smutný.  Neznámý se rozešel a já jsem před ním klopýtala a dívala se na Vadima kterému slzely oči.
--------------------------------------------------------------------
Nějaký zvrat musí být ne? Omlouvám se za krátký díl...

Twoje Lass 💜