Je tady ještě jednou...

U Martina VII

Ráno jsem se mohla válet do kolika chci. Bylo to super, ale někdy jsem se musela zvednout. Cinkl mi
Messenger.

Martin: Ahoj Alex, promiň ale nepřijedu pro tebe. Vlak do Prahy pojede v 14:30. Fakt promiň ale nemůžu. Martin :-)

Alex: Ahoj :-) Nemusíš se omlouvat. Přijedu. Alex :-)))))

Martin: Jseš strašná :-)) Těším se.

Alex: Já taky, ahoj.

Martin: Ahoj :-)

"Okey, tak se jdu asi zbalit."zívla jsem si a zvedla se. Šáhla jsem po batohu a zabalila si potřebné věci.

Nabíječku, oblečení, hygienu a peněženku.

Mobil si pak zabalím. Šla jsem se upravit a obléknout se. Sestra s matkou zase někde byli. Nesnáším když někam odejdou a já zůstanu trčet doma. Zvlášť když mám berle...

Bylo deset a já se šla projít, aby jsem se naučila s berlemi chodit. Naštěstí se mi nic nestalo #nokappa

Tak jsem se procházela a koho bych nepotkala? Ano...Carly. Uhnula jsem pohledem a dělala že tady není.

"Ahoj, Alex." přátelsky mě pozdravila a já jsem se zarazila.

"Ehm...Ahoj."

"Seznámíš mě s Váďou?"

"Počkej... Ty jsi kvůli tomuhle předstírala kamarádství??"

"Hah... Jo." smála se a já dala oči ve sloup.

"Co se rozčiluju, je to u ní úplně normální." pomyslela jsem si.

"Carly!!!"mávali na ni její " kamarádky" a já jsem měla sto chutí se zastřelit.

"Pane bože, pane bože, aaaa, ty máš novou kabelkuuuuuuuu!!! 😂😂😂"skákali a já odešla.

V lednici nebyl oběd tak jsem ho musela koupit.

"Dobrý den, prosila bych rizoto s sebou." podala jsem peníze a šla se posadit na sedačku.

"Číslo 19!" volal pokladník a já se zvedla a proplétala mezi lidmi.

"Děkuji, naschle."

"Pěkný den."

Nic jsem neviděla protože byl venku vítr a ten si hrál s mojími vlasy.

Šla jsem domů. Odemkla ho a jídlo dala na stůl. Pustila jsem se do toho.
Celkem dobře uvařené jídlo.

Chvilku na učení jsem měla. Takže.

Roof je střecha, gate branka, messy neuklízený...,atd.

Dvanáct hodin...

"Super takže ájnu mám, zemák taky a fyziku též." uklidila jsem sešity a šla pro mobil.

Projela jsem všechny sociální sítě a vše zkontrolovala. Nudila jsem se a tak jsem šla na snapchat a zkoušela nové filtry.

,VADIM,
Nemůžu na ni zapomenout. Počkat, něco mě napadlo...

,ALEX,
Zazvonil zvonek a já mlčky odložila mobil. Otevřela jsem dveře a rozhlédla se doleva doprava a dolů.

Čekal tam obyčejný balíček. S váháním ho zvedla, zavřela dveře a posadila se na gauč. Balík jsem položila na stůl a vytáhla nůž.

Jela jsem s ostrou hranou po izolepě a pak ho opatrně otevřela. Srdce mi tlouklo jako o závod. Byly tam červené růže.

"Jee..." vydechla jsem a čichla si kytek. Hned jsem je dala do vázy a položila na stůl.