Únos

To by neudělal

Připravil jsem si čaj a byl připravený zajet si do kavárny pro muffin a nakoupit, jelikož lednice zela prázdnotou a přímo křičela o naplnění. Toshiro se vzbudil. Teď ho nechám být, mám hlad. Oblékl jsem si bundu, obul boty a alespoň ho upozornil, kam jdu. Jedinou odpovědí mi byl vražedný pohled. Už dávno jsem byl napasovaný v těle gigai, možná bude všechno lepší takhle. Rozhodl jsem se Toshira nechat bezbranného.„Za hodinku jsem zpátky!" křikl jsem a třískl za sebou dveřmi. Vesele jsem kráčel ke „svému," někomu odcizenému autu a přitom si pobrukoval jednu písničku, co včera hráli v rádiu na schůzi. 

To bolí! Nemůže mě tu takhle nechat, cítil jsem vibrace všude a bylo to bolestivé! Natáhl jsem své ruce k vibrátoru a pokusil se jej vytáhnout. Teda, ten to přilepil hodně šikovně, spoutané ruce mi nedovolovali izolepu odtrhnout, ba se jí skoro dotknout! Dávám si hodinu a je to venku.

Po hodině a čtvrt

Vystoupil jsem z auta a vzal svůj ukázkový nákup do ruky. Odemkl jsem dveře a vešel dovnitř. „Toshiro jsem doma!" Zavřel jsem za sebou a ihned o odložení nákupu, došel do místnosti s klecí, podívat se na mého malého kapitána. Ten tam jen ležel v bolestech a snažil se si vytáhnout vibrátor, nevzdával se, to pravda, ale i to pokořím. Bez milosti jsem se otočil a šel si udělat jídlo, Toshiro byl tak zaměstnán, že si mě nejspíše ani nevšiml. Vytáhl jsem z tašky vajíčka, rajčata, okurku, pomerančový džus, rýži, jahody, šlehačku a puzzle s 2000 kousky. Tak aby měl Toshiro co dělat když, budu pryč ne?

Samosebou jsem si Ichimarua všiml, ale jestli si myslel, že mu budu lízat boty na uvítanou, tak to se velice spletl. Neskutečnou hodinu se to tu snažím vyndat, ale nejde mi to. Najednou se mi k nosu dostala úžasná vůně! Přivalil se usmívající se Gin a držel v ruce míchaná vajíčka s rajčaty, okurkou a v druhé pomerančový džus. „Máš hlad?" Ne asi, včera jsem měl jenom dvě plechovky coly a to bylo všechno. Zahanbeně jsem kývl Gin vešel dovnitř. Položil talíř a skleničku přede mě a široce se usmál. „Snažil sis to vytáhnout?" „J-jo." Dobře, budu hrát tvou hru. Až mě pustíš, uteču ti! Zaít daleko to nenechám.

„Jak vidím, tak se nepodařilo," ukázal jsem na vibrátor v Toshirově zadku. Ten se podíval taky a povzdychl si pořád ležel na zemi, spoutaný a vydaný mi na milost, i přesto se choval takhle. „Vy-nd-áš m-i to?" Sakr,a tak roztomilý, není možný říct ne. „Otoč se," řekl jsem pouze. Toshiro poslouchal na slovo, což se mi líbilo, otočil se hned jen s mírným začervenáním v tvářích, které jsem miloval! Odlepil jsem lepící pásku, což se neobešlo bez sykotu. Přes Toshirovy hýždě se táhly roztomilé rudé čáry. Vytáhl jsem vibrátor. „Dě-kuju." Zhluboka oddechoval. Možná jsem to přehnal. Ne, zasloužil si to. Toshiro se otočil a ukázal mi pouta. „A co já s tím?" „Sundáš mi to?" Jestli mu je sundám, bude chtít zdrhnout, ale je moc znavený, aby utekl. Když mu je nesundám neuteče. „Ne, utekl bys."

Zamračil jsem se. „Nemám kam utéct." Na náznak pravdivosti svých slov jsem sklopil oči. Kdyby tak věděl, co se mi honí hlavou. Gin se asi zamyslel. „Ukaž ruce." Nastavil jsem mu je, jenže Gin mě chňapl za zápěstí a otočil mě. „Co to?!" Gin mi do zadku něco strčil. „Teď ti je rozvážu." Hajzl jeden!. Když mi je rozvázal, promnul jsem si zápěstí, bolela jako čert, hlavně, byla sedřená do krve. A to nemluvně o mých intimních partiích, cítil jsem je, až moc. Na místě mého hodinového ležení byla dost slušná loužička krve. „Víš, co jsem ti tam dal?" zavrtěl jsem hlavou. „Vibrační vajíčko." Zděšeně jsem se na něj podíval. „Jako fakt?!" „Ne asi, normální vajíčko a čekám až se vyklube!" Debil. Gin vzal do ruky malý ovladač a zapnul vajíčko.  

„Dostanu aspoň tu snídani? Mám hlad." 

„Jistě, v kuchyni." Vzal jsem Toshira do náruče a šel s ním do kuchyně, kde jsem ho posadil na židli a sám šel pro jídlo. V jeho stavu pochybuji, že by to zvládl sám.Už zbývalo pouze jediné: zlomit jeho vlastní zampakuto. Položil jsem před Toshiru jídlo a odešel pryč. Pro jistotu jsem dal vajíčko na výkon číslo tři. V jedné z místností, ve velké truhle jsem schovával Hyohrinmarua, vzal jsem ho a v poklidu se vrátil. On mi nikam neuteče, zlomil jsem ho. „Shiro, podívej se na mě." Toshiro se otočil.„Ne," šeptl.„Ale ano!" Před jeho očima jsem zlomil jeho zampakuto na půl. Toshiro začal brečet. Přišel sem k němu a objal ho. „Promiň." Pořád brečel. Myslel jsem to vůbec vážně?

Proč to ten hajzl udělal?! „Proč?" „Protože tě chci mít napořád u sebe." Oddálil se a chtěl mi dát pusu. Kopl jsem ho do slabin a běžel k prvním dveřím, co jsem zahlédl. Při nejlepším se zabarikáduju, řekl jsem, že poslechnu, ale teď se naskytla možnost. „Kam jdeš?" Gin mě pohotově chytil za pas a silně stiskl. „Jsi zlobivý kluk. Včera mě to bolelo, i teď mě bolí!"Musel jsem se zasmát. „Co se směješ?"Vzpomněl jsem si na svého drahého Hyohrinmarua. Musel jsem znovu začít brečet. „Jak se asi má Rangiku a Ichigo?" ptal jsem se sám sebe šeptem. Gin se přestal smát a vzal mě do náruče, nebránil jsem se, proč taky. „Jsou v pořádku," ujistil mě. „Děkuju."

Odnesl jsem Toshira do pokoje, dal vajíčko na maximální výkon, zamkl dveře a šel ke dveřím. Vyrazil jsem na cestu. Koupím Toshirovi nějaké sexy oblečky třeba maid, neko, kimono a spoustu dalších! Už teď jsem si ho v nich představoval. Projížděl jsem kolem ichigova domu. „Ichimaru!" To byl Ichigo Kurosaki.Co potřebuješ?" „Kde je Toshiro? Všichni ho hledají!" „Jak já to mám vědět?" zamračil jsem se, stáhl okénko a sešlápl plyn. „Já ho najdu!" dosadil si Ichigo za mé záda.