"Proč se se mnou bavíš?Chceš se mi smát ? "Tak to není""Ale je nemusíš mi lhát""Já ti nelžu !""Jsi úžasná holka která si to nezaslouží"Marinett je holka kterou všichni na škole škanují, její rodina jí nechce ani vidět ale přece najde se někdo kdo jí...
A byl to Adria "Jak se máš Princezno ?""Docela dobrý až na pár věcí a ty ""Muliji tě "" A-driane "" Promiň nemohl jsem odelat"já se do mobilu zasmála a on taky "Máš čas ?"" Jo mám "" Takže se jdem se u Eifellovky v 17:00"" Dobře "" Už se těším"" Já taky" típla jsem hovor a šla si umýt vlasy vyfénovat a upravit se. PO dlouhé době jsem se upravila a oblékla jsem si na sebe
Tohle
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
a vyšla jsem z domu mířila jsem k Eifellovce. Cesta utekla docela rychle protože jsem stála před velkou věží a pod ní byla moje životní láska , já k němu došla a on my podal kytici červených růží. Já po něm skočila a řekla "Děkuji" a políbila jsem ho na líčko a on se na mě podíval a řekl "Vypadáš nádherně" a chtěl mě políbit ale já mu dala přes rty můj prst a objala ho, byl to ten nejlepší pocit na světě. Ale po chvíli řekl něco co jsem vždy chtěla slyšet ale bála jsem se docela tech slov "Marinett budeš má dáma" já tam stála jako tvrdý y a nemohla nic říct i když jsem to chtěla říct moje tělo mě neposouchalo, konečně když jsem otevřela pusu tak jsem vykřikla "Ano" on mě políbil a já ho taky "Jsi tak úžasný" on se usmál a já si uvědomila že jsem to zase jako vždy řekla nahlas. Proto jsem se bouchla do čela a začala se smát a on se mnou, po chvíli jsme šly na zmrzlinu a povídaly si, boužel ten den utekl tak rychle že jsme se musely rozloučit, byl to můj nejlepší den na světě. Rozloučily jsme se a já šla domů, když jsem byla skoro doma tak jsem přešla ulici když v tom ..........
