bylo to to nejkrásnější co jsem kdy viděla, jedinou otázkou bylo proč jsem tu jen tak stála když vše co jsem potřebovala vidět tak jsem viděla. Když v tom jsem se propadla do temné místnosti kde byla jen tma a jedno velké okno stoupla jsem si na kraj a pozorovala jsem sebe a Kocoura jak tam bojujeme z neznámou holkou a Lišajem ? Ano byl to Lišaj, chtěla jsem už odejít když v tom jsem uviděla jak do mě zabodl hůl a Kocourovi dochází sili bojovat proti té holce "Chci se probrat" řvala jsem tam a jediné co mě napadlo bylo to že se uhodím co nejvíc dokážu že tým se proberu. Praštila jsem se co nejvíc jsem mohla a omdlela jsem, po chvíli jsem se probrala ve svém pokoji z obkladem na hlavě "Je to jen sen nebo realita ?" vykřikla jsem a spadla z postele "Au takže on to není sen " začala jsem se smát a někdo se ke mě přidal otočila jsem se tam a byl to Adrian. Rozběhla jsem se za ním a objala ho co nejsilněji jsem mohla a řekla "Tolik tě miluji" chtěl něco ale já ho přerušila polibkem, on se ke mě přidal a už to nebyl ten něžní polibek ale zuřivé líbaní když v tom .....................
ČTEŠ
Ensemble pour toujours (Dokončeno 👑)
Fanfiction"Proč se se mnou bavíš?Chceš se mi smát ? "Tak to není""Ale je nemusíš mi lhát""Já ti nelžu !""Jsi úžasná holka která si to nezaslouží"Marinett je holka kterou všichni na škole škanují, její rodina jí nechce ani vidět ale přece najde se někdo kdo jí...
