Daisy

12.

Když se převlékl, přišel za mnou do obývacího pokoje. Během několika minut se celá místnost naplnila vůní deště. Posadili jsme se na gauč, mezi nás jsem postavila mísu s popcornem. Byla jsem ráda, že nás od sebe něco dělilo. Cítila jsem se nesvá a upřímně jsem netušila, proč vlastně přišel. Vzpomínka na to, jak stáli s Taylor na zastávce přitisklí na sebe, mi ještě stále živě tepala v hlavě.

"Tak na co se chceš dívat?" prolomila jsem ticho, které vyplňoval jenom můj zrychlený dech.
"Nechci se koukat na film." odpověděl tónem, jako by nebylo nic jasnějšího
"Aha." Trochu jsem se přikrčila v sedačce. "A co teda chceš dělat?"
"Povídat si," usmál se pro sebe a rozhlédl se po místnosti. "S kým tu bydlíš?"
"S rodičema, ale na víkend odjeli z města."
"Uspořádáš si tu nějakou párty?" zašklebil se.
"Víš, že nejsem typ, co by pořádal party, jen co rodiče vytáhnou paty z domu."
Jay se krátce zasmál. Zaklonil hlavu a chvíli se mlčky koukal do stropu. Pak se znovu zasmál.
"Co je? Čemu se směješ?" vyzvídala jsem.
"Vzpomněl jsem si," na chvilku se odmlčel, "proč jsem sem vlastně přišel." Podíval se na mě.
"Abys mi vytopil být?" zašklebila jsem se na něj.
"Kromě toho."
"Tak proč teda?"
"Chtěl jsem jet za Ta," zarazil se v půlce slova, pak těžce polknul "za kamarádem, ale úplně jsem vypnul a najednou jsem stál u tvých dveří. Bylo to dost divný. Vůbec jsem si neuvědomil, že sem jedu."

Píchlo mě u srdce, když jsem si uvědomila, že měl namířeno za Taylor. Bolest byla najednou skoro nesnesitelná. To, že byl sotva 20 centimetrů ode mě, ale přes to na míle vzdálený. Co na míle. Na světelné roky, v jiné galaxii, v jiném vesmíru.
"Teď jsem rád, že jsem tady."
Kecy! "Jasně, já taky."

Najednou vzal do rukou mísu popcornu, otočil se ke mně zády, položil si hlavu do mého klína a misku si dal na břicho. Nervózně jsem se na něj usmála a prsty jsem mu pročísla vlasy.
"Vyprávěj mi něco." zašeptal a zavřel oči.
"Co bys chtěl slyšet?"
"Ne, ty mě nechápeš. Já nechci, abys mi říkala to, co chci slyšet, to dělají všichni. Chci, abys mi řekla, co chceš říct. Co se ti zrovna honí hlavou."
"Zrovna teď myslím na to, že budu vypadat, jako bych se počůrala, když sis na mě položil tu mokrou hlavu."
Zasmál se a mně to rozvibrovalo celé tělo. Chvíli bylo ticho.
"Usínáš?" zeptala jsem se.
" Jo. Budeš první holka, se kterou stráví noc." zašklebil se a pootevřel jedno oko, aby viděl mojí reakci. Zakryla jsem mu dlaní oči. Začervenala jsem se.
"A taky jsi byla první a doufám, že i poslední holka, kvůli které jsem si nechal nafackovat od táty."
"Ty si to pamatuješ?"
"Samozřejmě. Máš pěkný oči. Tehdy ses mi dost líbila." Šibalsky se usmál. "Vlastně si mi líbíš pořád."
"Teď si ze mě utahuješ." Smála jsem se a cuchala mu vlasy.
"Neutahuju, čestný skautský."
"Nikdy jsi nebyl skaut."
"Jak to můžeš vědět."
"Řekl jsi mi to."
"Sakra."

Popadla jsem polštář, co ležel za mnou a přikryla mu s ním obličej. Nejdřív se na oko bránil, ale pak se v jednom okamžiku zvedl, podstrčil si mě pod sebe a přišpendlil mě k pohovce.

A pak už to bylo jenom jako z levného romantického filmu. Oba jsme se smáli a dívali se na sebe, když se najednou vzduch naplnil něčím jiným. Elektřinou. Byl moc blízko. Příliš, než abych dokázala normálně myslet. Chtěla jsem ho chytit okolo krku a přitáhnout si ho, ale dřív, než jsem k tomu sesbírala odvahu, odtáhl se.
"Měli bychom jít spát. Je pozdě."

A taky pozdě, abych po tobě něco chtěla.

Jako třeba polibek.

XXX

Prvních několik hodin jsem nepřemýšlela nad ničím jiným, než že kdybych ho před časem prakticky nezfriendzonovala, dnes se mohlo něco stát. A taky, že kdybych byla trochu víc jako Taylor a převzala iniciativu, mohl mě večer políbit.

Napsala jsem Tamaře a Claře, že je u Jay mě. Bylo to dětinský, ale musela jsem. Pohrávala jsem si s myšlenkou, že to řeknu i Savanně, ale zavrhla jsem ji. Neuměla bych potom lhát o tom, že každý spíme v jiném pokoji, a že mě tak nějak odmítl.

Když jsem nad tím tak přemýšlela, cítila jsem se hrozně hloupě.

Nad ránem mě vzbudilo rachocení. Dveře do pokoje se otevřeli a vešel rozespalý Jay.
"Stalo se něco?" zamumlala jsem rozespale.
"Šoupni se," zahuhňal a začal se cpát vedle mě na postel. Přitlačila jsem se ke zdi.
"Co se stalo?"
"Špatný sen, pojď sem." Popadl mě za bok a přitáhl si mě. Objímal mě jako malé dítě. Během několika minut se ozvalo jeho klidné dýchání. Pokusila jsem se trochu odtáhnout, ale nepustil mě.

Po dvaceti minutách jsem zvedla hlavu a vtiskla mu drobný polibek zespodu na čelist.

Pak jsem konečně usnula.Nejromantičtější věc, co jsem ze sebe za poslední dobu vyždímala 😂 Nevadí 😃 Snad se líbilo 😊