Sestra ✔

V.

Den poté už byly připravy v plném proudu. Vždyť ples se pořádal už za pět dní. Má sestra Christina natěšeně pobíhala po domě a má matka se na všechno zářivě usmívala. Já bych byla radši, kdyby byl ten ples už dávno za námi. Vůbec se mi tam nechtělo.

Hůř na tom byla už jen Popelka. Pořád se jen mračila a já se o ni už opravdu bála. Snažila jsem si s ní promluvit, ale marně. Vždy mě jen s ledovým chladem poslala pryč.

Teď jsem byla ale opravdu odhodlaná si s ní promluvit. Ať to stojí, co to stojí. Potřebovala pomoc. Záchranné lano. Člověka, který by jí ukázal cestu v temnotě a rozsvítil zapomenuté světlo. Dal naději.

Když jsem ale přišla do Popelčiny komnaty, nebyla tam. Jako obvykle. Asi zase někde pracovala. Už jsem se chtěla otočit a odejít, když jsem si všimla nějakého otevřeného sešitu na dívčině posteli. Pomalu jsem došla až němu a dala se do čtení. Byla jsem zvědavá. A tahle špatná vlastnost mi technicky vzato zničila celý život.

Už zase mě nutí pracovat. Nevím, co si mám počít. Každý den jsou jen další muka. Jsem v tomto domě vězněm. Chci utéct, ale nemám žádné peníze. Vše, co mi otec zanechal, sebraly. Nesnáším je. A oni nesnáší mě. Vsadím se, že by byly radši, kdybych byla mrtvá. Ale na druhou stranu, kdo by jim pak uklízel. Ještě by se ty Cořiny úžasné dcerušky umazaly. To přece má, jak si teď říká, "matka" nemůže dopustit.

Kéž bych tak dostala druhou šanci.

Dalších několik zapisků bylo dosti podobných. A já jako bych se probudila z hlubokého spánku. Byla jsem zaslepená a její upřímnost mi konečně otevřelo oči. Tahle dívka byla prostě zoufalá. Nestačilo, abych si s ní chtěla promluvit. Neposlouchala by. Byla přesvědčena, že do naší rodiny nepatří. Že mi jsme ti zlý. Věděla jsem, že bych ji nedokázala přesvědčit.

Myslím, že za všechno, co v životě prožila, by si zasloužila druhou šanci. Každý si zaslouží druhou šanci.