We Were Destined *Niall Horan*✔

*** Resolve ***

„Ni jsem připravená" nakoukla jsem do kuchyně kde seděl Niall s Markem a v živé debatě ze Sárou a Dominikem. Všichni se na mě ihned otočily a Niall na mě zůstal doslova koukat z otevřenou pusou. „Zlato sluší ti to" vypadlo z něj a mě ihned jako vždy začne stoupat červeň do tváří. Opravdu bych s tím měla něco dělat, proběhne my hlavou. Niall mě obejme a věnuje mi jeden lehký polibek.

Přes rameno vidím Sáru jak se usmívá jako sluníčko a ukazuje mi zdvižený palec na znamení souhlasu a musím se usmát. Dominik se doslova kření a já mám co dělat abych nevybuchla smíchy, protože ty jeho obličeje jsou hrozné.

„Můžeme jít lásko" podívá se na mě Niall, ale než se vydáme ke vchodu zadrží nás Mark a vykoukne z hlavních dveří. Okamžitě se ozve cvakání fotoaparátů a já ztuhnu na místě. Moje srdce začne zběsile být, když jsme přijely byly tam dva teď to vypadá na půlku Londýna.

Tery podívej se na mě" Niall si mě natočí tak abych mu viděla do obličeje a pohladí mě po tváři. „Tohle zvládneme ano, soustřeď se na mě. Dívej se před sebe a všechno bude v pohodě. Vím je to těžké ale jsem tu z tebou ano. Ostatní vyřešíme u Harryho" snaží se mě uklidnit, a docela se mu to daří. Pro jeho modrý pohled bych udělala cokoliv a s tímhle se stejně budu muset jednou poprat, pokud chci zůstat s ním.

„Děkuju Nialle, já to zvládnu. Koukat před sebe a soustředit se na tebe" když to zopakuju na jeho obličeji se rozlije hřejivý úsměv, a políbí mě na žertovně na špičku nosu. Rozloučím se ze Sárou a Dominikem a společně ruku v ruce s Niallem v závěsu za Markem vyrážím ven kde jsem doslova oslepena blesky fotoaparátů, ale v tu chvíli si připomenu co mi říkal Ni.

Upřu pohled kousek před sebe abych viděla kam šlapu a soustředím se jen na jeho přítomnost. Bez úhony za pokřikování novinářům se dostaneme do auta a já si zhluboka oddechnu, když se za námi zavřou dveře a Niall si mě přitáhne do náruče a auto se dá konečně do pohybu.

„Jsi statečná Tery, děkuji ti že jsi to hned nevzdala" šeptá mi Ni do ucha a já ho jen pohladím po zádech a ještě víc se k němu přimknu, aby neviděl můj vyděšený výraz, který se snažím skrýt, než se trochu uklidním.

Po chvilce se odtáhnu a pohladím ho po tváři a obdaruji ho svým nejlepším úsměvem, který dokážu v té chvíli vykouzlit. „Tebe už se nevzdám Ni, mě se jen tak nezbavíš" obrátím to vše v žert, protože nic jiného jak se zbavit v té chvíli toho napětí mě nenapadá a Niall se také zasměje.

V mé hlavě ale pořád kolují scénáře, až se to všechno objeví v nastávajícím čase na internetu a v novinách. Musela jsi s tím počítat Terezo nadávám sama sobě. Řekla jsi mu co k němu cítíš a tím si to zpečetila. Miluješ ho a teď už s tím nic nesvedeš. Musíš bojovat Tery bojovat do posledního dechu.

S tímto předsevzetím se pohodlně usadím na své místo a konečně se připoutám, Niall mě stále drží za ruku a jemnými kroužky v mé dlani my vysílá opět to mrazení do celého těla. Vychutnávám si ty pocity a moje tělo pomalu opouští to napětí předešlých minut. Místo něho nastupuje něco nového. Nazvala bych to odhodláním. Odhodlání ochránit ten zatím křehký cit, ochránit svou lásku svého modrookého irského skřítka....

 Dnešní slibovaná druhá kapitola lásky moje ♥ Díky moc za komentáře a hvězdičky. Jste moje hvězdy ♥

Vaše Nat a Terka