*** Adventures OTRA Tour ***

229 14 2
                                    

Day of departure

Third person view

„Ni proboha co tam děláš tak dlouho, já už mám...." Tery se zadrhne ve dveřích ložnice a má co dělat aby zastavila záchvat smíchu, když vidí Nialla jak bezmocně kouká na horu věcí, připravenou k zabalení. Jeho oči těkají z dívky opírající se o dveře a přemáhající smích zpět na tu hladu a po pár vteřinách se začne na jeho ztrápeném obličeji objevovat také úsměv. Ovšem úsměv trochu škodolibý, jak záhy Tery pocítí, když se v mžiku ocitá vedle ní a než se naděje skončí oba za stálého smíchu v té hromadě na posteli.

„Co je tady jako k smíchu, já ty věci potřebuju no. Jen jsem se dneska nějak zadrhnul s tím balením, měl jsem začít už včera" Niall si lehne na záda a přitáhne si Tery k sobě. Na jejím obličeji se zračí pořád ten úsměv, ale už trochu káravější.

„Já ti to říkala, a teď jen nerada říkám lásko *já ti to říkala*, absolutně teda nepochopím na co potřebuješ tolik věcí, když mě stačí jeden větší kufr, ale budiž. Musíme to zabalit za hodinu je tu autobus Ni" s tím Nialla vytáhne na nohy i přes jeho hrané protesty a oba se pustí do balení Niallových tří kufrů.

One hour later

„Máš všechno, telefon, doklady..." Tery zastaví blonďáčka polibkem a tlačí ho ze dveří, jinak se z domu nedostanou. „Ano mám Ni, ptáš se mě už po desáté, všechno mám. Prosím pojď nebo se ostatní strhají smíchy" ukazuje na zbylou trojku stojící ve dveřích tourbusu a dost dobře se bavící.

Když se konečně všechno naloží a oni se rozloučí s fanoušky obklopující autobus, všichni se s povzdechnutím usadí na gauči v horní části autobusu. Niall si položí hlavu do klína své přítelkyně a ona mu lehce projíždí vlasy svými prsty. Niall zavře oči a vychutnává si Teryiny doteky. Na jeho obličeji se usadí blažený úsměv, ostatní to sledují s pobavenými, ale i chápajícími úsměvy, když vidí jak je jejich malí-velký kolega šťastný.

Terka jim úsměvy oplácí a když se kluci odeberou do zadní části zahrát si nějaké hry a trochu se odreagovat, zaměří svůj pohled zpět na již lehce oddechujícího blonďáčka spícího v jejím klíně. Ano miluje ho tak strašně moc, pomalu se posune trochu níže aby Nialla nevzbudila a opře si hlavu o opěrku gauče než také na chvilku zavře oči, aby si trochu odpočinula po tom náročném ránu. A teprve teď se opravdu začíná těšit na to velké dobrodružství. Dobrodružství zvané OtraTour....

One month later

Airport Dublin

Tery view

Tak a je to tu. Dnes odlétáme do Severní Ameriky, přesněji řečeno do San Diega. Chvilku trvalo než mi vyřídily vízum, naštěstí jsem teď oficiálně zaměstnaná jako pomocná garderobiérka. Nechtěla jsem se jen tak vézt jako přítěž a stejně si potřebuju něco málo vydělat. Niallovy se to sice ze začátku moc nelíbilo, ale zase zapracoval zlatíčko Liam a po pár jeho argumentech Ni konečně pochopil, že to tak bude nejlepší, protože pokud budu mít pracovní smlouvu bude jednodušší všechno vyřizování kolem víza a dokladů. Právě čekáme ve VIP salonku na naše letadlo. Letíme soukromým a já doufám, že to bude klidný let, jelikož bude trvat nějakých 12 hodin.

„Tak se zvedáme všichni, letadlo je připravené, venku čekají auta tak šup šup lenoši. V letadle si odpočinete až až" Paulův hlas všechny zvedne včetně mě a společně zavěšeni jeden do druhého se vydáme s Niallem k autu které nás odveze na letištní plochu k našemu letadlu. Od prvního dne tourné je všechno kolem strašně hektické.

Už chápu, proč je pro kluky důležité mít čas pro sebe, bez fanoušků. Já sama jsem z toho cestování dost unavená. Každý den od pěti od rána na nohou, když je koncert dostáváme se do postele k ránu na pár ukradených hodin a pak zase hurá do dalšího města. Když to není tourbus tak letadlo. V životě jsem nenalítala tolik jako s Niallem.

Máma se mi občas při našich hovorech směje, že budeme v letadle nakonec i bydlet. Ani ona prý nikdy tolik necestovala jako teď já. „Tery prober se" ucítím drcnutí do ramene a zamžourám na Louise. Bože já jsem dokázala usnout i na tu krátkou vzdálenost k letadlu.

Vylezu rychle za Louisem a zamířím si to za ostatními do letadla, ještě než se dostaneme do útrob letounu zachytím kousek od nás za drátěným plotem fotografy a zástup fanoušků, kteří na nás pokřikují. Kluci mávají, když je Paul popohání ke schůdkům a fanynky křičí nadšením.

V jednu chvíli zaslechnu Louisovo jméno a hned na to moje. Trochu udiveně se podívám na Nialla vedle mě a ten se jen usměje, jakože jsem slyšela dobře. Podívám se směrem k plotu a zvednu ruku na pozdrav a odezvou je mi jekot a cvakání fotoaparátů.

„Zvykej si lásko, jsi součástí týmu. Od teď už patříš k nám a oni to respektují" Niall mě chytí za ruku a věnuje mi polibek což je odměněno opětovným křikem. Hned na to nás ale Paul konečně zažene do letadla a my se konečně usadíme v těch měkkých sedadlech a připravíme se na náš velmi dlouhý let.


Další díl jen pro vás lásky moje ♥♥♥ Takže tohle už znáte ☻ Komentáře a hvězdičky vítány ♥♥♥

Vaše Nat a Terka 

We Were Destined *Niall Horan*✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat