You And I?

4. část

Najednou se z rohu vynořil Ian ,, Iane!“ Zakřičela jsem a on se otočila a když mě uviděl rychle se ke mně rozběhl a hodil s tím klukem o stěnu naproti tomu se to asi moc nelíbilo a začal se bránit. Bouhl Iana do nosu ze, kterého mu začala téct krev bylo to děsný. Rychle jsem se zpamatovala a utíkala pro Matta když mě uviděl vypadal vyděšeně asi bych se nedivila kdybych sama sebe viděla. ,, Dan co se stalo? Kde je Ian?“ Řekl a já si zpoměla na toho kluka začlali mi téct slzy, ale mě to bylo fuk rychle jsem chytla Matt a vedla ho za nimi. ,, Danielle proč brečíš?“ Zeptal se, ale já to plně ignorovala. Došli jsme k nim už kolem nich byl takový ten kruh když se někdo bije. Když to Matt uviděl rychle ty dva od sebe odstrčil a ptal se Iana na něco když se pak otočil vypadal fakt naštvaně, nevím co mu Ian řekl, ale asi nic hezkýho. Když se ten kluk zvedl měl monokla a ze rtu mu tekla krev, ale když se otočil dostal ještě jednu, ale teď né od Iana, ale od Matt. Trochu jsem se zarazila, ale pak mi došlo co mu asi Ian řekl. Rozběhla jsem se k Ianovi a objala ho ,, Ssss...“ Zasyčel bolestí když jsem ho objala ,, Omlouvám se a moc ti děkuju.“ Řekla jsem a on se pokusil o úsměv ,, Pojď půjdem pro led..“ Řekla jsem chytla ho za ruku a táhla ho k oslavenci aby nám dal led, ale když uviděl Iana tak jsem ani nic říkat nemusela a on nám ho dal ,, Ssss..“ Řekl zase Ian když jsem mu led pokládala na monokla a pak kapesník na nos ,, Bolí to moc?“ Řekla jsem a asi moc starostlivě, protože se usmál a řekl ,, Neboj stálo to za to.. A co se vůbec stalo?“

při té vzpomínce se mi nahrnuli do očí slzy, ale i tak jsem mu to řekla on na mě jen koukal a nic neříkal pak přišel Matt a jelikož se nám tam moc nechtělo být a ikdyž bylo jen něco málo po půlnoci tak jsme jeli domů doma jsem dala Ianovi na monokl led a šla si lehnout.

Ráno jsem se zbudila a šla dolů a zjistila, že všichni spí. Pak jsem slyšela kroky na schodech, vykoukla jsem ven byl to Ian a držel si oko. ,, Dobré ráno jak si se vyspal?“

,, Nic moc a ty?“ Odpověděl Ian ,, Asi nějak podobně... Co si dáš?“ Zeptala jsem se

,, To co ty..“ Řekl a usmál se na mě a už to byl ten samý Ian jako pře tím akorát s monoklem na oku.. ,, Tak tady.“ podala jsem mu vafle se šlehačkou a sedla si vedle něho a začala jíst.

,, Bylo to výborný. Díky.“ Řekl

,, Dlužím ti to..“ Řekla jsem a usmála se. Pak jsme uslyšely jak někdo de po schodech dolů pak přišla máma do kuchyně a když uviděla Iana tak se zarazila ,, Co se ti to stalo.?“ Zeptala se ,, Nic jen jsem se trochu popral, nic to není...“ Řekl koukl se na mě já jen rty naznačila “Děkuju“ a dál jsme si každý všímali svého pak přišel i zbytek a všichni se ptali co se stalo Ian odpověděl to co mé mámě.. Po obědě jsme s klukama šli hrát zase videohry. Dneska to byla sice remízala, ale hrozně jsme se u toho nasmáli.. Pak Matt trochu zvážněl a zeptal se ,, Co se vlastně stalo včera večer?“

,, No šla jsem na záchod a když jsem vycházela tak mě někdo chytl za ruku a přitistk ke stěně a začal mě tam ošahávat a tak. Kdyby nepřišel Ian asi by to bylo ještě horší...“ Řekla jsem a už mi po tváři tekla slza Ian mi ji utřel a oba mě zaráz obejmuli. Pak nás máma volala na večeři a ani jsme si neuvědomili, že jsme tam byly tak dlouho..

Sedli jsme si ke stolu a vše bylo v normálu. Pak táta trochu odkašlal a začal mluvit ,, Děti chtěl jsem si promluvit o tom, že … no řeknu to na rovinu když jsem měl 20 tak jsem bydlel v Londýně bylo tam fakt strašně dobře potkal jsem tam i vaši mámu, ale to teď není důležité naše firma se tam stěhuje a my s ní... Takže se stěhujeme za 4 dny, poletíme soukromým tryskáčem tady s Tomlinsonovi...“ Dokončil a já seděla jako opařená nechtělo se mi to mu věřit. Nevím co jsem měla dělat jestli být šťastná, že už nikdy neuvidím Joshe nebo smutná, že už neuvidím Lucy. Matt, ale věděl co má dělat stoupl si a začal křičet něco ve smyslu, že nikam nejede a, že o tu zůstává a ještě něco k tomu. Pak se rozeběhl nahoru a táta šel za ním já tam pořád seděla jak opařená jako by mi někdo snažil vyrvat srdce a vzápětí zase ne. Máma mi začala mávat rukou před obličejem a já ji ignorovala. Nevěděla sem jestli je to sen nebo noční můra. Zatřepala jsem hlavou a rychle se koukla kolem sebe všichni upírali zrak jen na mě rychle jsem vstala za židle, která vzápětí spadla, bylo mi to jedno a utíkala jsem nahoru hned jsem šla k Mattovi ani jsem si neuvědomila, že tu je táta. ,, P-Promiň..“ Vykoktala jsem ze sebe. Táta si stoupl ,, To nic nechám vás tu o samotě....“ Řekl a šel zpátky dolů. Stála jsem opřená o dveře a dívala se na Matta. Ten náhle vstal a šel k poličce a vzal starožitnou vázu, která se rozbila když s ní Matt švihl o zem, leknutím jsem nadskočila. ,, ´Matte pojď si promluvit..“ Řekla jsem a on se uklidnil a sedl si na postel a začal ,, Strašně mě to štve Dan chápej mám tu kámoše a líbí se mi tu vím, že jsem plnoletý a můžu tu zůstat, ale chyběli by ste mi...“

,, Matte já.... vlastně nevím jestli se chci stěhovat.... Mám tu Lucy a o tu nechci přijít, ale zároveň chci pryč od Joshe a už ho nikdy, nikdy nevidět... ale já nevím...“ Dořekla jsem to a někdo zaklepal na dveře. Byla to máma. ,, Děti já vím, že se vám od tud nechce, lae mluvila jsem s tátou a on říkal, že bysme se dohodli a mohli byste sem jezdit o prázdninách nebo na víkendy.. ale pochopte, že pro tátu to hodně znamená. Tak si to rozmyslete a dejte nám vědět.“ Řekla ještě se na nás usmála a odešla.

,, Matte víš-“ Začala jsem, ale on mě přerušil

,, Dan táta pro mě udělal první poslední takže.... pojedu, ale pod tou podmínkou, že sem s tebou budu jezdit nebo oni tam...“ Dopověděl a já se usmála a rychle ho objala.

O TŘI DNY POZDĚJI:

Měli jsme sbaleno. Já se rozloučila s Lucy a Matt se svými kamarády. Seděli jsme v autě a jeli na letiště. Když jsme přijeli tak nám přistavili naše soukromý tryskáč a do něj se dali všechny věci co jsme si sbalili nebrali jsme všechno, protože tam budeme jezdit a dům v Londýně. Nebyla jsem z toho unesená bylo mi... ani nevím jak to popsat. V letadle jsem usnula nevím jak dlouho jsem spala, ale po probuzení Mattem, že přistáváme mi bylo o moc líp. Před letištěm na nás už čekalo auto, které nás odvezlo. Byl už večer a Londýn vypadal úžasně. Jeli s námi i Tomlinsonovi a já seděla vedle Iana a když vystupovali tak mě Ian obejmul a zašeptal mi do ucha ,, Napiš mi číslo máš v kapse...“ Řekl a odtáhl se s úsměvem na tváři. Za asi 10 minut jsme byli před našim domem. Zmohla jsem se jen na ,, Wow..“ v Irsku máme taky hodně velký dům, ale tenhle byl obrovský.Vešli jsme a pak jsme si vybrali pokoje. Já si vybrala s výhledem na zahradu, která byla úžasná jako všechno kolem.