Natsu no Romance(Cz)

Síla vůle

Z pohledu Okity:
***
,,Slečna Aisu..." čas se zpomalil a já netrpělivě čekal na odpověď.
***

,,Slečna Aisu je stabilizovaná, čepel nože nezranila žádné důležité orgány, teď je v umělém spánku. Když se nevyskytnou komplikace, tak dnes ráno začneme s probouzením."

Slzy se mi nahrnuli do očí ,,Děkuji pane doktore, moc vám děkuji!" skočil jsem mu okolo krku a nakonec mu začal třást rukou.
,,Uklidněte se chlape. Je to naše práce, zachraňovat životy." poplácal mě doktor po rameni.
,,Pane doktore, můžu k ní?" zeptal jsem se.
,,Samozdřejmě."
***
Vešel jsem k ní na pokoj.
Okolo ní byli růzdné hadičky s krví a na jejím obličeji byli nemalé kruhy pod očima.
Byl to strašný pohled, který mě donutil plakat.
,,Omlouvám se, moc se omlouvám." sedl jsem si na židli vedle ní a začal jí hladit ruku, kterou ji ohyzdily kanilky.

Po několika minutách se mi začali zavírat oči a tak jsem si hlavu položil na nemocniční lůžko vedle Aisu.
***

Probral jsem se okolo sedmé hodiny ranní kdy začínala vizita.
,,Tak co Aisu-chan... Hmmm... Dneska ji odpojíme od přístroje a začneme s probouzením." začal se koukat jeden z doktoru do papírů.

,,A bude v pořádku pane doktore?" začal jsem vyzvídat.
,,Kdyby nebyla... Neprobouzíme ji." odvětil starší doktor s delšíma vousama.
,,D-děkuji." vstal jsem a uklonil se.
,,Ták..." usmál se doktor, který mě dnes v noci utěšoval a začal odmontovávat jeden sáček.
,,Seberte se chlape. Bude vás potřebovat!" poplácal mi po rameni a spolu s dalšími doktory odešel.

Pevně jsem ji stiskl ruku, sedl si vedle ni a začal ji hladit po hlavě.
,,Pamatuješ si jak jsi se topila kvůli mě? V tu chvíli jsem se lekl, že se kvůli mě utopíš. A nebo, pamatuješ si jak jsem se ti vyznal? Byl to můj nejkrásnější den." usmál jsem se.

Náhle jsem pocítil, že můj stisk byl oplacen.
,,V-vše si p-pamatuji." zachraptěla Aisu a pomalu začala otevírat oči.

// Táák... Další hotová kapitolka. Doufám že se vám líbila. ^^