Natsu no Romance(Cz)

Matematika

Vešli jsme do jeho domu kde měl jako první den co jsem u něj byla uklizeno.
,,Rodiče nejsou doma, takže můžeme být klidně v obýváku, tedy pokud chceš." navrhl.
,,Obývák je v pohodě." usmála jsem se a sedla si na gauč.
,,Dobře. Jdu se převléknout, hned jsem tu." odešel po schodech nahoru.

Začala jsem se ohlížet zda-li poblíž není ten kocourek co tady byl.
,,Mňau, mňau." *je tady!*
,,Či, či, či, či. Kdepak jsi?" podívala jsem se pod stůl, kde byl skrčený.
Vytáhla jsem ho a začala drbat.
Spokojeně vrněl, až nakonec usnul.
,,Roztomilý..." špitla jsem a usmála se.

,,Jmenuje se Kuro." přiběhl dolů s několika sešity Okita.
,,Těší mě Kuro." zasmála jsem se. ,,Omlouvám se, ale musíme se jít učit. Vzala jsem opatrně Kura a položila ho na zem.

,,Rošťák jeden, zrovna včera mi rozžužlal gumové náramky co jsem měl na stole." usmál se a sedl si vedle mě.

,,Tak s čím potřebuješ poradit?" zeptala jsem se, koukajíc do jeho krásných očí.
,,Hmmm... Začneme s matematikou? U ní upřímě plavu."
,,Dobře." otevřela jsem jeho sešit a začala vysvětlovat.

,,Takže když je tady toto, tak to akorát vynásobím?" ukázal do sešitu tužkou.
,,Ano. Není to složité ne? Jo a ještě si dávej pozor na toto a na toto. Pokaždé ti z toho vyplyne ,,x°" tudíž se to celé maže. To je vše." usmála jsem se.

,,Děkuji! Už to začínám chápat." nahnul se ke mě a dal mi pusu.
,,Mohl bych tě zítra cestou do školy vyzvednout?" zeptal se.
,,Klidně."

Zabzučel mu mobil který měl položený na stolku, zvedl ho, koukl se do něj, usmál se a řekl: ,,Rodiče s mou sestrou zůstali v Sapporu, nechceš u mě zůstat přes noc? Neboj! O nic se nepokusím... Slibuji." zeptal se.

,,Zkusím zavolat mamce." usmála jsem se, vzala svůj mobil a vytočila ji.
,,Ahoj mami. ...
Ne neboj nic se neděje. ...
Můžu prosím zůstat u Okity? ...
Ne neboj se. ...
Učili jsme se. ...
Ráno si skočím pro věci do školy! ...
Neboj se. ...
Dobře. ...
Děkuji mami. ...
Mám tě ráda. ...
Ahoj!"
Ukončila jsem rozhovor.

,,Tak co podnikneme?" usmála jsem se na něj.
,,Nejprve si vyměníme naše mobilní čísla." zazářily mu jeho nádherné oči.

Stoupla jsem si k němu: ,,Moje číslo je 723 744 012." koukla jsem se na něj.
,,Dobře, prozvoním tě." za chvilku mi začal zvonit mobil, odmítla jsem jej a číslo si uložila pod názvem: Láska.

,,Hotovo." usmála jsem se a sedla si na gauč.
,,V koupelně máme náhradní, nepoužitý kartáček na zuby a osušky." ukázal na koupelnu naproti nám.
,,Chovej se tu jako doma."
,,Děkuji." dala jsem mu pusu na tvář a odešla do koupelny kde jsem se umyla, vyčistila zuby a oblékla se.
Vyšla jsem z koupelny a mířila si to k Okitovi, který vstal a šel do koupelny se slovy: ,,hned jsem tu."

Posadila jsem se na gauč a čekala na něj.
Po chvíli se otevřeli dveře, ze kterých se vynořil s polorozcuchanými mokrými vlasy.
Přišel ke mě, posadil se a mě si vyhoupl na jeho klín.

Dlouze jsem se mu zahleděla do očí, dokud mě nezačal líbat.
Bylo to příjemné i ve chvíli, kdy mě vzal do náruče a odnesl do jeho pokoje.

,,Neboj se." řekl a začal mě svlékat do spodního prádla.
Když už tak udělal, taktéž se svlékl a lehl si za mě, načež mě objal a svou hlavu si opřel o mé záda.
,,Dobrou noc." políbil mě na levou lopatku.
,,Dobrou noc Okito." stiskla jsem jeho ruku co mě objímala.
Usnula jsem během chvíle.
Asi mi unikl fakt, že jsme se učili do nějakých devíti hodin, než jsme se umyli, uplynula další půl hodina, plus to líbání nebylo jen na pět minut.
Když to vše sečtu, bylo něco málo po desáté hodině.

***
Ráno jako každé jiné. Bylo by stejné, kdyby vedle mě nespala ta roztomilá osůbka jménem Okita.
Otočila jsem se k němu čelem a dala mu pusinku na nos.

,,Vstáváme..." pomalu jsem ho začala budit.
,,Dobré ráno." usmál se a pevněji mě sevřel.
,,Já ti nikam neuteču. Ale je tu problém, že tyto krásné chvíle nám kazí fakt, který nás upozorňuje, že musíme vstávat a jít do školy."
,,Nejradši bych ležel a nikam nešel." přehodil přes nás deku.

Dlouze jsem ho políbila a deku rychle odhrnula ,,Vstáváme." vyvlékla jsem se ze sevření a začala se oblékat.
,,Musíme stihnout doběhnout k nám domů."
,,Dobře, dobře." vstal a začal se oblékat.

,,Použiju tvou koupelnu, nevadí?" zeptala jsem se.
,,Jako doma." usmál se.

Vešla jsem do koupelny, vzala si kartáček s pastou a začala si čistit zuby.
Vzápětí přišel Okita, stoupl si za mě a taktéž si začal čistit zuby.
*Je to jako sen* musela jsem se usmát.

Vypláchla jsem si pusu a otočila se k němu. Je celkově roztomilý, ale když je rozespalý, je k nakousnutí.

Popošla jsem, aby jsi mohl taktéž vypláchnout ústa.
,,Máš hlad?" zeptal se.
,,Lupínky? Omeletu? Obložený chléb?" začal se ptát.

,,Lupínky? Prosím." nesměle jsem se na něj koukla.
,,Dobře." usmál se, chytl mě za ruku a dovláčel mě do kuchyně.

,,Prosím." podal mi misku s lupínky a mlékem, taktéž si sedl ke stolu a začal jíst to samé co já.

,,Dobrou chuť!" popřála jsem a začala jíst.

// Táák... Máme tady další kapitolku. Snad se vám líbila.^°^