Zakázaná láska

část 4. Miluju ho / nemiluju ho

Ráno jsem se probudila. Byl to jen sen. Vydýchávala jsem se z toho. Vedle mě už nikdo neležel. Na stolku byl papírek. Šel jsem do práce. Queen. Pokroutila jsem nad ním hlavou a šla jsem do koupelny. Pořád jsem byla unavená jako bych dlouho nespala. Když jsem byla u zrcadla tak tam byl přilepený papírek. Nezapomínej že si musíš dávat pozor Emm... Lauren. Nebyl to sen!

Podívala jsem se do zrcadla a přejela jsem si palcem po spodním rtu. Tak procítěný polibek jsem v životě nezažila. Bylo to až děsivé jak moc se mi ten polibek líbil a to její oslovení. Pokroutila jsem hlavou a šla jsem se převléknout. Když jsem došla do práce tak tam byl tatínek ,, pojď za mnou Emmo" kývl ke kanceláři. Nic jsem neřekla a šla jsem za ním.

,, ano papá" sedl si za svůj stůl ,, jsi těhotná" vychrlil ze sebe ,, panebože ne proč si to myslíš?" papá si vydechl. Vypadal jako by mu ze srdce spadl obrovský kámen ,, tak jsi mladá máš na to času dost " hned jsem poznala že má o mě strach ,, to máma že?" přikývl. Sedla jsem mu na klín jako malá a objala jsem ho ,, nemusíš se bát. Sám si přece chtěl abych si ho jednou vzala" znova přikývl ,, ale vypadala si s nim šťastně teď s ním vypadáš jako by si mu chtěla na všechno kývnout aby dal pokoj" zavřela jsem oči aby neviděl ten smutek v mých očích.

Nasadila jsem falešný úsměv ,, nemusíš se bát jen jsme měly těžký dny. Miluju ho a chci si ho vzít, nemusíš se bát papá" dala jsem mu pusu na čelo. ,, dobrá, je tady nový případ, krádež dvou strašně drahých aut. " kývla jsem ,, vem si sebou jako parťačku Molly. " kývla jsem a odešla jsem.

Já a Molly jsme na tom případu pracovaly až do večera. Molly mi připadala divná ale nechala jsem to tak. ,, no já jdu domů a ty by si měla taky" jen jsem se unaveně pousmála ,, neboj taky půjdu jen to dodělám" vzala si bundu a odešla. Byla jsem tam sama a do půl hodiny jsem to měla skoro hotové. Vypnula jsem notebook a oblékla jsem si šedou sportovní mikinu přes hlavu. 

Vyšla jsem z budovy a podívala jsem se po parkovišti ,, tak dneska budu muset jít pěšky " povzdechla jsem si a rozešla jsem se. Procházela jsem po chodníku úplnou tmou. Ještě že tam byli lampy jinak bych neviděla nic. Cítila jsem se jako by mě někdo sledoval. Hned se mi do hlavy dostala Lauren. Ne to není pravda jen lhala ale proč by mi lhala? Uslyšela jsem kroky chodící za mnou a uviděla jsem klučičí stín. Začala jsem utíkat a ten za mnou utíkal taky.

Zahla jsem za roh a dívala jsem se jak utíkal dál. Zhluboka jsem dýchála. Co to bylo. Lauren měla pravdu někdo po mě de. Když jsem zhluboka dýchala tak jsem chtěla odejít z rohu jenže někdo mi v tom zabránil. Dal mi ruku na pusu a zatáhl mě zpátky ,, pšššt " zašeptal mi ten dotyčný do ucha.