The Musketeers: Stíny nad Paříží

5. KAPITOLA

AN:

Vím, že se těšíte, jak se něco začne dít, ale bez téhle kapitoly by to asi nešlo. Nebojte, Gillian se brzo začne činit ;)

Kris

Následující ráno zastihlo čtyři přátele pohodlně usazené u stolu v mušketýrských kasárnách. O co větší pohodlí jim však poskytla lavice, o to více nejistoty se usazovalo v jejich duších.

„Co si o Panterovi myslíte?" nadhodil Porthos téma, kterým se všichni v tichosti zabývali posledních několik minut.

"Je ... záhadná," pokusil se Aramis opatrně shrnout své dojmy ze včerejší noci.

„Podle mě si své jméno zaslouží," řekl opatrně d'Artagnan. Všichni tři přátelé se otočili na, až do teď mlčícího, Athose.

„Co?" vyjel na ně nevrle a dál je ignoroval. Zbývající tři muži si vyměnili pobavený pohled. Takhle se Athos choval naposledy, když se kolem nich motala Milady de Winter, ale vzhledem k tomu, že byla určitě pryč, existovalo jen jediné vysvětlení jeho zádumčivosti.

„Je pěkná, že Athosi?" zasadil první ránu Aramis.

„A mazaná, špiónka jedna, že?" přisadil si d'Artagnan, už dávno zběhlý v této formě škádlení. Athosovi jen prospěje, když si nějakou milenku najde, proletělo mladíkovi hlavou.

„A pěkně drzá," zasadil poslední ránu Porthos. Jestli teď Athos nepodlehne, tak nikdy.

„Copak si přejete slyšet?" obořil se na ně jejich přítel, „ano Aramisi, je dost hezká, ale i moc chytrá, jak řekl d'Artagnan, abys ji dostal do postele. Takže se soustřeďte na důležité věci, a přestaňte se starat o tvářičku kdejaké zlodějky."

Aramis se zarazil. Zlodějky? „Athosi, ty ji znáš?" zeptal se opatrně.

Dotazovaný přítel si hlasitě povzdechl a posměšně si odfrkl: „dejme tomu, že jsem měl před pár týdny tu čest."

„Pánové, okamžitě do mé kanceláře," přerušil ho kapitán. Athos si nepozorovaně oddechl, díky bohu byl ušetřen vysvětlování.

„Jsem s vámi spokojen,"" začal svou řeč Treville, když se za mušketýry zavřely dveře. Při pohledu na jejich nechápavé obličeje pokračoval: „Panter se tu před chvílí stavovala a byla s vaším včerejším setkáním velmi potěšena. ... Mimochodem, Porthosi, mám ti vrátit toto," natáhl ke jmenovanému ruku s měšcem. Zbývající tři muži se po sobě nechápavě podívali.

„Ale pane, co to znamená," zeptal se pro jistotu Porthos.

„To znamená, že ty, vlastně vy všichni máte být pozornější, a já zase přijdu o body." Teď už byli mušketýři opravdu zmatení. Kapitán si povzdechl.

„To znamená, že já jsem vítěz a vy se musíte začít koukat kolem sebe. Máte zabránit vraždě krále a neporadíte si ani s malou zlodějkou," ozval se melodický hlas od okna. Všech pět mužů se jako na povel otočilo. „Netrapte se tím Porthosi, ukrást peníze mušketýrovy je považováno za nejvyšší metu mezi zloději, které já dosahuji ráda a často, ale vraťme se k podstatnému. Treville, jako jim mám předávat nové informace, když si je tady všechny syslíte!?"

„Co pro nás máš Pantere?" přešel kapitán dívčinu výtku bez povšimnutí.

„Gillian si u mě nechal vyzvednou solidní dávku výluhu z durmanu a arsenik. Asi byste to měli vědět," protáhla dívka rádoby znuděně a opět opustila místnost, nikým neslyšena.