PROLOG

345 35 1
                                    

Tohle už opravdu nemám zapotřebí, proletělo mušketýrovi hlavou. Už od tržnice pronásledoval malého kluka, zloděje. Chlapec zaběhl do postranní uličky. Muž si mohl konečně oddechnout. Tahle ulice byla slepá.

„Tak co, zlodějíčku, jsi v pasti?" zavrčel stále zadýchaný. Chlapec se namáčkl na zeď, jako by mu to k něčemu bylo. Voják se rázným krokem vydal k dítěti.

„Už ani krok, mušketýre," rozezněl se zvučný ženský hlas mezi zdmi. Athos se otočil právě v okamžiku, kdy si mladá žena sundala kápi svého pláště.

„Pojď sem, mrně," nařídila opět. Chlapec se poslušně protáhl kolem mušketýra a jako stín se proplížil kolem rusovlasé dívky.

„Madame, musím Vás zastavit. Ten kluk kradl a ...," překonal Athos konečně šok.

„Oh, to vím. A Vy jste si ho právě nechal utéct," usmála se škodolibě.

Athos se dopálil: „budu Vás muset zatknout."

„Také si mě musíte chytit," ušklíbla se znovu a zmizela za rohem.

Mušketýrse pokusil ji následovat, ale nenašel nic, jen podezřele prázdnou ulici. 


AN:

Uznávám, že je to krátké (i na mně), na svou obranu musím říct, že budu přidávat vždy, když se dostanu k počítači (což neznamená každých deset minut, ale snad párkrát do týdne).

Doufám, že se líbí :) Napište své pojmy/dojmy, rozhodně povzbudí i konstruktivní kritika ;)

Kris

The Musketeers: Stíny nad PařížíKde žijí příběhy. Začni objevovat