22. KAPITOLA

144 19 3
                                    

Monicque/Panter:

Monicque si frustrovaně prsty prohrábla vlasy. Bylo to sotva deset minut, co Olivera poslala do exilu za jeho kamarádíčky. Už teď toho litovala. Poprvé po letech měla pocit, že není sama. Samozřejmě, že měla Trevillea, ale to nebylo stejné. Navíc to byla jeho vina, že teď byla zase sama.

Musel jít, snažil se ji ukonejšit vnitřní hlas, kdyby se o něm Gillian dozvěděl, byli byste oba mrtví.

Stejně to bolelo. Potřebovala na vzduch. Sebrala pár drobností a co nejrychleji se pokusila ztratit se v ulicích.

„Pán poslal smrťáka," Monicque se zarazila. Nebylo sice slušné poslouchat cizí rozhovory, ale když je to vaší prací ...

„Král bude odstřelen jako zajíc," pochechtával se dál valibuk a jeho drobný přítelíček se rozesmál.

„No, bude to větší zábava než ho trávit jako krysu, nic proti Lorelay, ta ženská je postrach, ale kulka mezi očima zní dramatičtěji."

Víc vědět nepotřebovala. Rozeběhla se tryskem k mušketýrským kasárnám doufajíc, že zastihne Kapitána nebo kvarteto.

Oknem se vplížila do kanceláře, ale měla smůlu. Nepozorovaně vykoukla na nádvoří. Kromě bandy rekrutů, připomínajících batolata na pískovišti nebylo nikoho, komu by mohla věřit.

„No to snad ne," zavrčela naštvaně, „kde se couráte vy idioti."

Vrátila se do kanceláře. Co teď?

Pohledem zavadila o skříň, ve které Treville schovával své oblíbené pušky. S pomocí vlásenky se jí povedlo odemknout zámek. Pak stačilo popadnou jednu ze zbraní a rozběhnout se vstříc dobrodružství.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Feb 09, 2019 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

The Musketeers: Stíny nad PařížíKde žijí příběhy. Začni objevovat