6. Co se to sakra děje

69 3 2
                                    

Já a Honza jsme počkali až do 12 hodin v noci.

Šli jsme k Adéle do pokoje já jsem jí hned praštila baseballkou.

A opět jsme jí dotáhli na zahradu fakt byla tma skoro jsme ani neviděli kam jdeme.

" Stef proč ti tak svítí oči? "

" Cože!?"

Adéla se probudila tak jsme to dál neřešili.

" Ale ahoj Adél. "

" Ty taky Honzo? "

" Ticho ty kryso! "

Zařvala jsem.

Sedla jsem si k ní a Honza hlídal.

Hmm co jí provedu...

No nic seděla jsem u ní a přemýšleli co jí udělám tentokrát.

Najednou jsem jí ukousla kousek hrudi.

Bože co jsem to sakra udělala?!?

Ale z nějakého důvodu se mi to líbilo...

Řekla že to už nikdy neřekne,tak jsme jí vzali zpátky do pokoje.

Honza radši neřešil co se tam stalo...

Dal mi pusu a šel spát,ale mě to nedalo spát, tak jsem šla do koupelny prohlídnout ty oči.

Bože vždy jsou oranžový!!!

Možná už mi jenom hrabe a jsem unavená.

Vyspím se a znovu se na ty oči kouknu.
Ráno jsem hned vběhla do koupelny a furt jsem je měla oranžový!

No možná to časem zmizí...

Hrozně mě třeští hlava a bolí mě rameno.

Tak se ještě kouknu na rameno a tam je škrábance.

Počkat cože?

Jak to že mám škrábanec?

Šla jsem za Honzou a ukázala mu ten škrábanec a ten mi řekl že předevčírem večer slyšel nějaký hluk a šel z mého pokoje.
Prý neví co to bylo,ale viděl z okna že to bylo hrozně obrovský nic víc neví.

No tak to je jedno...

Hrozně to štípalo,pálilo a bolelo zároveň.

Nikdo z vychovatelek to neřešil no nic nového jediný co řeší je jestli jsem náhodou někomu neublížila.

Den proběhl kupodivu bez problémů.
Večer jsem si šla lehnout docela dost brzo bylo kolem 9 hodin.

Lehla jsem si, ale nemohla jsem za boha usnout.

Najednou mi něco vlítlo do pokoje,ale viděla jsem jen ty zářivě oranžový oči podobný jako mám já.

A k tomu byla ještě bouřka.

Možná to bylo to co mě navštívila předevčírem.

Fakt to bylo dost velký a mohutný.

Zajímavé je že mi to nic neudělalo.

Koukali jsme na sebe asi dvacet minut pak jsem chtěla jít trochu blíž a ono to na mě no zavrčelo...

Tak jsem si radši sedla zpátky na postel a dál to pozorovala a říkala si to se mi jenom zdá to není skutečnost.
A pak to zase uteklo.

Já jsem se snažila nějak uklidnit a usnout,ale furt jsem přemýšlela co se to před chvílí sakra stalo?!?

Ráno jsem se zbudila a šla jsem zase do koupelny.

Ty oči byli už takový oranžovozelený.

A ten škrábanec zmizel.

Jak to že se mi to zahojilo tak rychle vždyť to byla docela hluboká rána.

No nic šla jsem na snídani a pak za Honzou ale nic jsem mu neřekla co by si o mě pak myslel.

Měla jsem hroznou touhu zabíjet, ale jak to já nikdy nechtěla někoho zabít tak jak to že tak najednou?

Nechci to řešit nechám to být a uvidím časem co se bude dít.

Měla jsme vycházku.

Hmm fakt bezva vycházka když jsem pod kontrolou...

Snažila jsem se nezdrhnout,protože pan bych jela stoprocentně do pasťáku a to nechci.

Šla jsem vedle Adély.

Divím se že se mi nevyhýbá po tom co jsem jí udělala.

Najednou mě strčila do kaluže.

Můj bože já jí zábiju mám to bahno všude.

Vrhla jsem se na ní a zbila jí takovým způsobem že nemohla ani vstát byla jsem k nezastavení.

Divím se že mě vychovatelka odtrhla.

A zas jsem spala ve sklepě super...

Šla jsem si lehnout a po chvilce jsem se zbudila.

Byla jsem celá od krve.

A ne krámy jsem opravdu nedostala.

Bože co se to tady stalo?!?

Hi guys tady je další část a opravdu začíná Stef bláznit nebo se stalo něco neuvěřitelného? ❤

Šílená holka Kde žijí příběhy. Začni objevovat