Lásky neschopný Badboy

Epilog

"T-ty jsi tě- těhotná?!" vykoktá. Ano Sherlocku! Neodpovím a rozeběhnu se po schodech dolů. 

Jak mi to mohl udělat?

"Sam počkej!" Se slzami v očích vyběhnu z baráku. 

Říkal, že mě miluje! 

Zayn běží za mnou, slyším to. "Sam prosím počkej!" vykřikne znovu. 

Naletěla jsem mu... 

Rozeběhnu se směrem k silnici. Jsem naivní. Slzy mi z očí tečou jako vodopády, ani nevidím na cestu. 

Nikdy mě nemiloval! Děvkař!  

Rozeběhnu se přes silnici. "Já tě miluju Samantho!" zakřičí zoufale. V půli cesty se zastavím. Hřbetem ruky si setřu slzy a otočím se jako na podpatku. "Lháři!" vykřiknu. Jen to dořeknu, uslyším skřípění pneumatik. Hlava se mi otočí doprava. Poslední co vidím jsou světla kamionu.

Prudký náraz.

Tupá bolest.

Horká tekutina tekoucí mi po spánku.

Vzpomínky...

  "Co chceš Maliku?" zavrčela jsem na něj. "Tebe Blacková" jeho horký dech narážel na jemnou pokožku mého krku. Lhala bych, kdybych řekla že to se mnou nic nedělalo. "Můžeš mě laskavě pustit?" procedila jsem skrz zuby. "Něco za něco" ďábelsky se ušklíbl. Povzdechla jsem si a protočila jsem oči. "Takže co chceš?" v jeho dokonalých, hnědých očích se zablýsklo. "Polib mě"

...

 "Co tu vůbec chceš, Zayne?" vypnu facebook, zaklapnu notebook a otočím se na něj. Zayn se usměje a nakloní se blíž ke mě. "Tohle" zašeptá a otře svoje rty o mé. Zase kompletně zamrznu. To je tak úžasnej pocit cítit zase jeho rty na mých. Nejsem schopná cokoliv udělat. Prostě jsem se úplně zasekla. Zayn se odtáhne a podívá se mi do očí. "Všechno v pořádku?" zeptá se. "Víc než to" usměju se a přitáhnu si ho za zátylek ke rtům.

Zayn se do polibku usměje a můj obličej vezme do svých velkých teplých dlaní. Není to jako ve škole, nebo na párty. Je to pomalý, jemný a nádherný. Mám pocit že jsem v nebi. Nerozumím sama sobě, nemám ho ráda, ale zároveň ho mám ráda.Něco měk němu táhne... 

...

  "Teď jsem zase moc malá" zamrmlám a založím si ruce na prsou. Zayn se hrdelně zasměje. "Ne, jsi moje malá, dokonalá princezna" usměje se a odhalí mi tak řadu bílých zubů. "Nikdo není dokonalý" zakroutím hlavou. "Ty pro mě jsi"   

...

  "Tak moc jsem se o tebe bála" do očí se mi nahrnou slzy. Zayn mě stiskne v objetí a trochu sykne bolestí. "To já se bál o tebe" koukne se mi do očí. "Strašně moc" políbí mě a znovu sykne. "Jsi v pořádku?" pohladí mě po vlasech. "To se ptáš ty mě?" uchechtnu se. "Vytáhl na tebe baseballku" steče mi slza po tváři. "Chtěl tě zabít" roztřese se mi hlas a uteče mi další slza. "Honey, jsem naživu okay? Jsem tady, neopustím tě" obejme mě a setře mi slzy.   

...

"Prosím odpusť mi!" V jeho hlase je cítit zoufalost na míle daleko. Ale co, nemá nějaký děvce strkat jazyk do krku. "Proč bych měla?!" vyprsknu a prudce se otočím. Zayn očima těká po místnosti a kouše se do rtu. Odfrknu si a znovu se otočím ke dveřím. Šáhnu po klice dveří a zarazím se, když Zayn vysloví ty tři slova. "Protože tě miluju!"

...

Možná mě opravdu miluje...

Poslední co slyším je Zaynův zlomený hlas, šeptající: "Miluju tě. Odpusť mi to prosím"

Odpouštím ti, Zayne.

KONEC

                                                               Estakali