Když jsem se probudila, tak venku začalo pršet. Vzbudila jsem se asi hodinu před přistáním, což byla docela dlouhá doba. Poprosila jsem tedy letušku jestli by mi nepřinesla láhev vody. S úsměvem pro ní doběhla a já jí poděkovala tichým děkuji. Po celý zbytek cesty jsem se nudila. Ze sluchátek mě už bolely uši, kdybych chtěla číst knihu tak by to můj žaludek asi nepřežil, a tak jsem si opřela hlavu o sedačku a trpělivě čekala. Asi po čtyřiceti minutách se z rozhlasu ozvalo ,, Připoutejte se prosím, za nedlouho budeme přistávat.
Byla jsem za to šťastná. Jelikož už za pár minut budu moct pořádně protáhnout své stuhlé tělo a když budu mít štěstí a na záchodech na letišti nebude velká řada tak zkusím rozčesat mé dlouhé blonďaté vlasy, které teď trpěli v neuspořádaném drdolu.
Moje přání se nesplnilo a byla jsem za to i ráda, protože Amy na mě už čekala s úsměvem na tváři.
Když mě spatřila tak se ke mě hned rozeběhla a chtěla mě obejmout. Já na nic nečekala. Kufry, které jsem měla v obouch rukách nyní leželi na zemi a mé ruce se obmotali kolem jejich zad. Tiskla mě k sobě tak moc, že v mé mysli jsem vůbec nepochybovala o tomto rozhodnutí, které jsem provedla. Nechtěla jsem být nikde jinde na světě.Věděla jsem že mě potřebuje a já jí chtěla pomoct. Pomoct dostat se z toho. Chci aby se opět smála, aby dělala svou práci opět z vášní. Když jsme se od sebe odtáhli tak si mě začala prohlížet , přece jen to je nějakej pátek co jsme se naposledy viděli. Já měla čas si jí také prohlédnout. Vypadala přesně tak jak si jí pamatuji. Vlasy po ramena, bílé tílko, kožená bunda a roztrhané rifle. To byla Amy. Moje milovaná teta, kterou jsem obdivovala. Můj obdiv získala tím, že svoji vášeň nezahodila a nešla na medicínu jak chtěli babička s dědou, ale ona si otevřela svou vlastní firmu, kde opravuje motorky, auta a připravuje je na závodění. Tím to však nekončí. Má v rukou podepsané smlouvy několika světových závodníků.
Neříkám že chci dělat to co ona to ne. Já nerozpoznám hever od šroubováku. Jen se taky nechci vzdát, chci vyhrát zlato. Své hranice si určujeme tam kde jsou naše cíle. Naskočila mi věta, kterou měla Amy v oblibě.
,,Teda holka ty si vyrostla, ukaž ty prsa.. No tedá je z tebe kus!''. Vyrušila mě z přemýšlení Amy. Snažila se zakrývat slzy, hrála divadlo viděla jsem to. Nechtěla abych to věděla, a to jí dodávalo sílu.
,,No tak to víš pubertou jsem úspěšně prošla a něco mi po ni zbylo. Ale koukám že ty si nějak zhubla že ano? " Byla to pravda šla nejméně pět kilo dolů.
Jen co jsem to dořekla její obličej už nezdobil úsměv jak tomu bylo před chvíli ale, teď se soustředila na to aby se tady nerozbrečela. Poznala jsem to... I po těch letech jí znám tak jako nikdo jiný. ,, Tak co vyrazíme? Mám příšerný hlad! A sprchu taky neodmítnu .. Ještě že let mám už za sebou. Co by si řekla na špagety? Mám obrovskou chuť na špagety! Cestou k tobě se zastavíme v obchodě. Uvidíš že dělám ty nejlepší špagety. Ani Ital na ně nemá!" Zasmála jsem se a Amy konečně semnou. Potřebovala jsem nějak zamluvit mou předešlou otázku. Neuvědomila jsem si co jsem plácla za kravinu.
Amy mi pomohla s kufry a společně jsme se vydali k jejímu autu.Cesta nebyla dlouhá, jelikož jsme zastavili u nejbližšího supermarketu co jsme viděli. Nákup trval hodně velkou chvíli. My dvě máme jednu společnou věc.. Milujeme čokoládu. Takže čtvrtka nákupního košíku byla normální strava no a ten zbytek byli samé sladkosti. Milka, fererro, zmrzlina... Mohla bych jmenovat do nekonečna.
Konečně jsem uviděla dům,ve kterém bydlela Amy. Byl to dvoupatrový bílý domek s terasou, kterou zdobila houpací síť. Vstoupila jsem dovnitř s plnýma rukama. Amy na to byla podobně. U vchodu mě uvítala bílá čivava jménem Joky. Znám ji moc dobře ten pes má tak dvacet let a to nekecám. Když jsem prošla malou chodbičkou, ocitla jsem se obyváku kde byli schody nahoru. Za obyvákem se nacházela kuchyně. Bylo tu útulně, celý interiér byl zbarven to hnědo-bílé barvy. Vyšplhala jsem schody a tam mě čekali troje dveře. Ložnice Amy, koupelna a pokoj pro hosty, který jsem si teď přivlastnila já.
,,Vidím že ses tu porozhlédla .. Běž si vybalit a odpočiň si trošku. Dneska budou špagety na mě, ale neboj zítra vaříš ty.!" Ano nebyla moc velký fanoušek vaření..
,,A abych nezapomněla, zítra ti chci ukázat firmu." Dodala ještě před tím než se odebrala do kuchyně.Zbývalo přesně osm dní do začátku školního roku. Jestli jsem se bála? Děsně moc. Co když jim nebudu sympatická? Co když udělám nějakou hloupost? Co když.. NE na tohle nesmím myslet.
Trvalo mě snad čtyři hodiny vybalit. Čtyři hodiny i s obědem, který nebyl tak špatný.. No byla to spíše večeře.
Amy se slitovala a asi kolem půl osmé mi přišla pomoct. Prokecali jsme spolu hodiny. Smáli jsme se blbostem. Snažila jsem se vyhnout tématu přítel. Bylo to krásné zakončení mého příjezdu, ale byl čas jít spát. Amy sotva chodila když mi popřála dobrou noc a ať se hezky vyspím. Já moc unavená nebyla. Vyspala jsem se v letadle a časový posun tu není vůbec žádný. Řekla jsem si že by špatný nápad nebyla vana. Napustila jsem si vařící vanu, do které jsem následovně vlezla a relaxovala jsem. Najednou mi bylo jedno jak se ke mě budou ve škole chovat nebo jestli Amy s mojí pomocí bude opět ta usměvavá sexy motorkářka. Prostě jsem si užívala chvíli klidu. Jak čas plynul, vana vychladla. Rozhodla jsem se tedy osušit a jít si udělat kakao. Pak jsem se vrátila do svého nového pokoje. Odložila jsem hrnek s kakaem a přistoupila jsem k oknu. Zadívala jsem se na protější dům. Uviděla jsem kluka. Zatraceně sexy kluka. Byl vysoký, měl kudrnaté hnědé vlasy, byl bez trička takže jsem měla dokonalý výhled na jeho vypracované tělo, které zdobilo pár desítek tetování. Ale co dělal v jednu ráno vzhůru? Aha všimla jsem si telefonu co držel u ucha. Někdo ho vzbudil, měl totiž rozespalé oči. Nebyl mu to příjemný rozhovor, poznala jsem to z jeho výrazu tváře. Hned co po pár minutách dotelefonoval zhasl. Najednou byla všude tma. Zmizl. A já si uvědomila jak mě taky přepadá únava. Zalezla jsem tedy do postele a ještě před tím než jsem usnula tak se mi objevila postava. Postava toho kluka od naproti. Bude to tu ještě zajímavé pomyslela jsem si než jsem se vydala do říše snů.
ČTEŠ
Everything Has Changed - H.S ✓
FanfictionOd malička mě učili, že když chci něčeho dosáhnout, tak si mám za tím jít. Mám za to bojovat. A já si šla. Teda spíše tančila. Měla jsem všechno, ale opustila jsem to. Můj život dostal jiný spád. A do toho všeho jsem potkala jeho... Cover by : Invis...