Everything Has Changed - H.S ✓

7.

Ráno můj budík zvonil v šest ráno, abych se stihla probudit a nachystat. První den na nové škole. Je to tady. Vážně už je pondělí?

Léžím ještě asi pět minut po zazvonění budíku, který málem skončil rozbitý o zeď. Konečně vstanu z postele a dobelhám se do koupelny, vyčistím si zuby a umyji si obličej. Následně du do pokoje a vezmu si na sebe uplé světle modré ryfle a tyrkysové tilko. Vlasi hodím do neuspořádaného drdolu a dám si kapku make upu na obličej, prodloužím si řasy řasenkou a udělám si linky. To je všechno. Vezmu si batoh, který sem koupila včera s Amy. Sejdu schody a vidím jak si má tetička v kuchyni vaří kafe. ,,Dobré ráno Amy, udělalas by mi taky?" zeptám se ,,Ahoj Mio. Jasně. " usměje se na mě a sáhne do skříňky pro další hrnek. Já zatím přichystám snídani. Pro dnešek chleba se šunkou musí stačit, jsem az moc nervózní na to abych chystala něco složitého. Společně si sedneme ke stolu s kafem a snídaní. ,,Tak co těšíš se do školy?" Začne Amy. ,,Ale jo. Snad to půjde. " odpovím po pravdě. ,,Nervózní?" . ,,Eh. Mírně?" Odpovim jí otázkou a ona se jen zasměje. ,,Klídek. To zvládneš." trošičku mě uklidní. ,,Dneska jedu do práce. Potřebují mě tam. Hodně pracovní síly odpadlo. Začíná škola. Budou tam teď hlavně po škole, takže dráhy budou dopoledne poloprázdné. Aspoň jim skontroluju stroje, jestli jsou v pořádku." pokračuje dál. "Hodně štěstí!,, Popřeju jí a vyrážím do školy. Slyším jak Amy na mě volá to stejné, ale to já už zavírám dveře a mířím směr škola. Strčím si sluchátka do uší a vyrážím. Je to jen pár bloků, takže si s dlouhou cestou rady vůbec nedělám.

Asi po deseti minutách zahlídnu obrovskou budovu. Mojí školu. Stojí před ní pár desítek žáků, já se nezastavuji a mířím do budovy. Když za sebou zavřu dveře, tak vidím velký rozruch. Je tu obrovský rámus. Každý se s každým zdraví a vyměňují si zážitky letošního léta. Už teď vím, že najít něco jako ředitelnu bude nemožné. Všechno je tady tak obrovské. U nás škola nebyla tak veliká. Konečně se rozhodnu pohnout a přemýšlím koho se zeptám, ale moje myšlenky jsou pryč, když do mě narazí červenovlasá holka. ,,Ježiš promiň vůbec sem tě neviděla." Rychle se mi omluví. Vypadá velice sympaticky. ,,To je v pořádku" Odpovím jí s úsměvem a konečně mám čas si jí prohlídnout. Dlouhé vlasy končící někde u zadku, zelené oči a vřelý úsměv. Má uplé kožené kalhoty a vínové tílko. Je o trošičku větší, protože zvolila boty na pladformě, také černé. Vypadá na drsnější typ. ,,Jsem Marie, ale kamarádi mně říkají Mary" Řekne mi své jméno, když také skončí s prohlížením. ,,Já jsem Mia." Také se jí představím. ,,Moc mě teší Mio, jsi tu nová?" ,,Jojo jsem, přistěhovala jsem se minulý týden. Poradíš mi prosím, kde mám hledat ředitelnu?" Vyhrknu na ní prosbu. ,,Jestli chceš, tak tě tam zavedu." Nabídne mi. ,,Ale zachviličku zvoní Mary". ,,No a co? Bejt na zvonění ve třídě? To nejsem já." Odpoví mi a já se zasměju společně s ní. Ale to už mě tahá za paži a vede mě směrem do ředitelny. Cestou si povídáme o normálních školních věcech. Povykládá mi jak to tu chodí. Nic zvláštního se nedozvídám. Je to tu v podstatě stejné jako všude jinde. Akorá když se chci Mary zeptat na něco z osobního života, tak zahýbáme za roh a Em uklouzne a skácí se k zemi na nějakého kluka. Ta tetování. Kudrnaté vlasy. Harold. Upadla na Harryho. ,,No to si ze mě děláš prdel ty brokolice!" Řekne mu Mary naštvaně, a schválně mu přimáčkne koleno na rozkroku, když vstává. Kudrnáč křečovitě zaskučí ale začne něco mluvit. ,,No tak to mi říká ta pravá! Proč si mě jako ráno nevzbudila? Zaspal sem a Liam měl zase kecy jak jsem nezodpovědnej!" Obuje se Harry do Mary, ale oboum se zvedají koutky do úsměvu. ,,A proč bych měla? Já na to nezapomněla. Ta párty vzpomínáš? Měl si mě vyzvednout a nevyzvedl!". Odpoví mu Em a rozčísne si rukama vlasy. ,,Nemohl sem! Niall byl v Irsku za rodičema a jel jsem pro něj na letiště. Že je to tak Ni? A no bože tak ses prošla no.." Brání se kudrnáč. ,,Bylo to pět kilometrů ty imbecile!" Křičí na něj Mary, ale to už zvoní a Harry jde do třídy. Stihne ještě zavolat ,,Vydíš jak tě ta chůze prospěla a nemrač se mám tě rád." Přiběhne k ní a obejme jí. Prochází kolem mě, podívá se na mě a tiše zašeptá ,,Amélie". Řekne celé mé jméno a je pryč. Vyskočila mi husí kůže. Než se stačím vzpamatovat tak Mary si šeptá něco o tom jak to může bát její nejlepší kamarád. Nejlepší kamarád? ,,Vy spolu nechodíte?" Optám se jí a stočím obočí směrem na horu. Ona se na mě podivá a vybuchne v záchvat smíchu. ,,Já a Harry? Počkat jako vážně já a Harold? Holka ty mi dáváš! Ne opravdu spolu nechodíme. Ta brokolice je moje nejbližší osoba, kterou znám. Znám ho strašně dlouho. Je jako můj brácha, ikdyž jednoho už mám." Vysvětlí mi a my pokračujeme v cestě do ředitelny. ,,Aha, ale já myslela, když začal mluvit o tom jak si ho ráno nevzbudla..." Chci jí přivést na pravou míru ale to by mě musela nechat domluvit. ,,Vždycky ho budím. Zavolám mu a volám mu tak dlouho dokud mi to nezvedne. Jinak ho z postele nedostane ani Liam a to už je co říct. Jedinej kdo to dokáže je můj brácha Zayn, ale ten tu teď není. Takže je to na mně." Vychrlí na mě a já nevím proč ale mám radost z její odpovědi. Radost z toho, že není jeho holka. ,,Zayn? Je v Řecku že?" Zeptám se jí a zaženu moje myšlenky daleko pryč. ,,Ty ho znáš?" Zeptá se mě zaskočeně. ,,Né, jen jsem o něm slyšela na párty u Harryho." Řeknu jako by nic. ,,Aha jakto, že sem tě tam nepotkala?". ,,Tak to vážně nevím" Odpovídám a o tom jak jsem proseděla skoro celou párty u kudrnáče na verandě radši pomlčím. Konečně se dostaneme před dveře, kde je tučným písmem napsáno ředitelna. Mary poděkuju a ona mi odpoví, že se dnes určitě ještě potkáme. Zaťukám na dveře a když uslyším dále, tak vstoupím.

,,Dobrý den pane řediteli, jsem tu nová. Jmenuji se Mia Forbes. Rodiče volali, že nastoupím od tohohle roku." Řeknu na úvod. ,,Dobrý den. Ano máme vás tu zapsanou. Prosím posaďte se slečno Forbes." Řekne a já se posadím ,,Takže nastoupíte do druhého ročníku že ano?" Zeptá se a já jen odkývnu hlavou. ,,Tady máte rozvrch, klíčky od skříňky a plánek školy." vše mi podá. ,,AŤ se vám tu na naší škole líbí." Popřeje mi a podá mi ruku. Já ruku příjmu a s tichým děkuju a naschledanou opouští ředitelnu.

Moje třída je v učebně s číslem E25 , jak sem vyčetla s plánku. Je to kousek od místa, kde stojím. Pospíším si. Když najdu učebnu tak zaklepu a vejdu dovnitř. ,,Dobrý den" Přistoupím blíž k učitelce. ,,Já jsem Mia. Jsem tu nová." Řeknu a podám jí lístek aby se mě podepsala. To na konci dne musím zanést sekretářce. ,,Dobrý den Mio, prosím posaďte se." Vybídne mě.
Porozhlédnu se po třídě a zjišťuji, že na mě mává Stacey ze třetí lavice. S úsměvem jdu k ní ale stále se porozhlížím po třídě. Je tu i Louis a Liam. Jenom se oba na mě pousmějí a já jim úsměv oplácím. Sednu si k Stacey ,,Ahoj, no konečně. Už jsem myslela, že tu nejsi. Ráno sem tě hledala." Pozdraví mě Stacey . ,,Ahoj, byla sem v ředitelně. Dovedla mě tam Mary." ,,Mary? Mary Malik?" Zaptá se mě. ,,Jojo to bude ona." Odpovídám jí a doufám, že když mě Harry vyprávěl o Zaynovi a použil slovo Malik , tak že jeho sestra bude mít stejné příjmení. ,,Znám se sní. Je to fajn holka, ale někdy dost drsná." Uchechtnu se. ,,Jop to sem si taky všimla." Naše konverzace tím skončila, protože učitelka začala vyprávět o školním řádě a dalších blbostech. Vůbec sem jí nevnímala.

Den ve škole proběhl docela dobře. Zjistila sem, že se Stacey mám společnou matiku, ruštinu, přírodopis a tělocvik. S Mary sem se potkala hned druhou hodinu se kterou mám chemii, angličtinu, dějepis a také tělocvik. Dokonce i s Haroldem mám pár hodin. Přesně laborky, dějepis, fyziku a tělocvik. Stejně jak s Louisem, Liamem a Niallem. Mají totiž stejné hodiny. A co je tady asi úplně jiné, tělocvik je dohromady. Holky i kluci. Užasný opravdu. Máme ho dvakrát týdně v pondělí a ve čtvrtek. Snad se to bude dát přežít.

První den je u konce. Myslím si, že sem si našla dvě bezva kamarádky a Liam, Niall a dokonce i Louis nejsou tak špatní. Prokecali semnou celou fyziku, kde sedíme všichni u jednoho velkého stolu. Dozvěděla sem se, že Niall miluje jídlo, Louis fotball a Liam se bojí lžiček. Práskli to na sebe postupně. Je snima sranda. Vracím se domů s Mary a Stacey. Mary tu má auto, které je mimochodem Zayna a nabídla nám, že nás odveze. Nejsem proti. Celou cestu si povídáme a smějeme se. Prozrazuju holkám, že ráda tancuju a že mám taneční skupinu tam doma. ,,To si děláš prdel?!" Vyhrkli obě dvě, když sem jim prozradila co všechno jsme vyhráli. Jen se tomu zasměju a kroutím hlavou. ,,Holka musíš nám někdy zatancovat." Říka Mary a Stacey přikyvuje. Donutili mě souhlasit. Vyhodili jsme Stacey doma a pak Mary zajela ke mě. ,,Tak ahoj Em zítra zase ve škole." zamávám jí. ,,Pá kočko" řekne a odjede. Odemknu dveře a zjišťuju, že Amy ještě není doma. Sednu si na gauč a pustím tam nějakou komedii. Zabíjím čas než příjde Am. Tohle je snad první den, kdy mě to tu neužíralo k smrti. Začíná to tu být fajn, ikdyž Harold na mě sotva promluvil. Opravdu zvláštní člověk. Ale musím uznat jak mu to dneska slušelo. Černé ryfle a bílá košile. Ve vlasech měl zelený šátek, který mu ladil k očím. Ani si to neuvědomím, ale usmívám se. Co to semnou je? Doma je spousta kluků ale na žádného nereaguji takhle. Juss a Ryan by se ubili smíchy, kdyby mě tady takhle viděli.